Reportáž z přednášky o dělnické amatérské fotografii

Reportáž z přednášky o dělnické amatérské fotografii

Nové techniky reprodukování fotografií znamenaly zvýšení vyprodukovaného množství tiskovin, rozvoj médií, zejména za účelem propagandy. Zároveň se zvyšovalo povědomí o politické situaci ve světě, a to mělo také svůj vliv na produkci almanachů, kalendářů, letáků a dalších ve službách politických stran. Všechno toto pak mohli komunisté využít ve svůj prospěch, a tak začali hledat a využívat amatérské fotografy z řad dělníků. Hnutí dělnické amatérské fotografie nejprve vzniklo v SSSR a Německu. Přednáška Christiana Joschkeho, odborného asistenta na univerzitě Paris-Nanterre, se zaměřila na téma amatérské fotografie zobrazující pracující třídu a vliv německých komunistů na její rozvoj a využití ve Francii. Reportáž připravila Barbora Wallenfelsová v rámci své stáže Otevřené vědy zaměřené na popularizaci vědy v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

Christian Joschke: How German Communists Invented French Radical Photography. Regards and Arbeiter Illustrierte Zeitung (1928–1936), 26. 2. 2020

Další středeční přednáška byla o amatérské fotografii zobrazující pracující třídu a vliv německých komunistů na její rozvoj a využití ve Francii. Zároveň se tím odstartoval workshop na téma sociální a dělnické fotografie v muzeích, který probíhal druhý den. Přednáška byla v angličtině, a tak nebylo divu, že složení posluchačů bylo velmi multikulturní. Nejprve si vzali úvodní slovo ředitel ústavu a pořadatelka workshopu a poté už mohl začít mluvit přednášející host – Christian Joschke, odborný asistent na univerzitě Paris-Nanterre zaměřující se na probírané téma. Jako inspirace k tomuto zkoumání posloužila Joschkemu výstava „The Worker Photography Movement“ v roce 2011 s fotografiemi pracující třídy z celého světa.

Nové techniky reprodukování fotografií znamenaly zvýšení vyprodukovaného množství tiskovin, rozvoj médií, zejména za účelem propagandy. Zároveň se zvyšovalo povědomí o politické situaci ve světě, a to mělo také svůj vliv na produkci almanachů, kalendářů, letáků a dalších ve službách politických stran. Všechno toto pak mohli komunisté využít ve svůj prospěch, a tak začali hledat a využívat amatérské fotografy z řad dělníků. Hnutí dělnické amatérské fotografie nejprve vzniklo v SSSR a Německu.

Tato myšlenka a systém inspiroval komunisty ve Francii a dal vzniknout prvnímu komunistickému časopisu – měsíčníku Nos Regards (volně přeloženo Jak to vidíme my), později přejmenovanému na Regards sur le monde du travail (volně přeloženo Jak vidíme svět práce) a poté Regards. Nikdo samo sebou přímo neřekl, že je časopis komunistický, ale jde to velice snadno odvodit z jeho obsahu. Nos Regards však nebyl jediným ilustrovaným médiem v tomto období, vznikl i VU (Viděno), který měl podobný design, ale byl méně politicky založený. Ukazoval život pracující třídy, většinou za pomoci fotomontáží. Jednou z vlivných fotografek VU i jiných médií byla Germaine Krullová, která se zaměřovala na industriální, geometrické snímky, jejichž styl se poté Nos Regards snažil napodobit až „zkopírovat“.

Bohužel byly archivy Nos Regards zničeny při okupaci Německem, a tak všechny dostupné informace pocházejí z biografie Willyho Munzenberga, německého politického aktivisty, od jeho manželky Babette Grossové. Z těchto zdrojů víme, že založení NR bylo nařízeno francouzskými komunisty k propagaci strany, Francouzi se poté obrátili na Němce s žádostí o pomoc s médii a jejich kontrolou. Za produkcí většiny časopisů v té době stál Emile Dutilleul, který také články sám psal a byl mimo jiné i v čele banky pro pracující třídu. Design a styl NR byl většinou napodobením magazínu Arbeiter-Illustrierte Zeitung z Německa, ukazující pracující třídu a její život. Některé fotografie byly dokonce naprosto stejné, stejně jako články a reportáže. Texty byly někdy upraveny, ale argumenty zůstaly identické.

To, že tyto ilustrované časopisy využívaly dělnických amatérských fotografií, vedlo ke vzniku celé sítě fotografů, později sdružených do oficiálních asociací. Díky tomu se média jako tato stala symbolem zapojení pracující třídy a sdílení jejích příběhů do komunistické propagandy. Sovětský svaz se zapojil do této propagandy vytvořením fotografické agentury Union-Foto s pobočkami v jednotlivých zemích. To vyvolalo soupeření mezi jednotlivými osobnostmi komunistické strany o nejlepší propagandu v rámci ilustrovaných médií. Na druhou stranu toto propojení paradoxně odřízlo amatérské fotografy od magazínů.

Pokud by vás zajímalo více, profesor Joschke nyní pracuje na knize dedikované této tématice. Zároveň už vyšlo několik sborníků fotografií i knih, které se dělnickou amatérskou fotografií, a speciálně tou francouzskou, zabývají.

Barbora Wallenfelsová

 

Christian Joschke je odborný asistent na univerzitě Paris-Nanterre a přednáší na univerzitě v Ženevě. Je koeditorem časopisu Transbordeur. Photographie histoire société (Macula, Paříž).

 

Poslední aktuality

Archiv novinek

ÚDU na Facebooku