Na většině území Evropy je krajina už tak dlouhou dobu ovlivňována člověkem, že se zde skutečná divočina téměř nezachovala, maximálně na špatně přístupných místech. Měkkýši mohou být dobrým nástrojem ke zkoumání divočiny, protože jejich ekologie je dnes prozkoumaná do značných detailů a navíc máme ve střední Evropě hustou sít holocenních sukcesí, které nám umožňují rekonstruovat, jak vznikla a zanikla divočina v poledové době.

In most parts of Europe the landscape has been influenced for a long time by man, so that the real wilderness has barely survived except in poorly accessible sites. Molluscs can be a good tool for exploring the wilderness because their ecology is known in considerable detail. Moreover, we have a dense network of Holocene successions in Central Europe that allows us to reconstruct how the wilderness originated and went extinct during the postglacial.