Fototrofní mikroorganismy patří jak k prokaryotům, tak k eukaryotům, houby jsou eukaryotické organismy. V půdě plní fototrofové nezastupitelnou roli primárních producentů využívajících sluneční energii. Jsou významné při kolonizaci nových substrátů. Houby se účastní řady procesů, ale zvláště velký význam mají v rozkladu organické hmoty a v uvolňování živin pro potřebu jiných organismů včetně rostlin, a dále při tvorbě humusových látek. Obě tyto velké skupiny organismů slouží také jako potrava mnoha půdních živočichů.
K dalšímu čtení v Živě:
Monotematické číslo o mikroskopických houbách (2017, 5)
Nový pohled na systém řas a jak ho učit? a Evoluce sinic a řas v moderním pojetí (2016, 6: 299–301 a CXXXIII–CXXXVI)
Symbiózy napříč stromem života: soužití eukaryot a prokaryot 1. (2018, 1: XIX–XXIII)
Život ve skleníku aneb Rozsivky v akci (2018, 2: 63–65)
Půdní kvasinky – neprozkoumané, ale důležité (2018, 6: 293–294)
Mozaika hub České republiky (2019, 5: 226–229)
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Phototrophic microorganisms are both prokaryotic and eukaryotic, while fungi belong to the eukaryots. Phototrophs play an important role in soil as primary producers, having a unique ability to harvest light energy to produce organic matter. They are often important during the colonisation of new substrates. Fungi take part in many different processes including the decomposition of organic matter, the release of nutrients to plants, as well as humus formation. Both large groups of organisms are consumed by many soil invertebrates too.
-
Využití redukčních činidel, uhlíku a energie při anoxygenní a oxygenní fotosyntéze. Při obou verzích fotosyntézy se účastní světelná energie, ale pouze při oxygenní fotosyntéze energie ze světla slouží i pro oxidaci vody na kyslík. Při anoxygenní fotosyntéze je redukční potenciál pro fixaci oxidu uhličitého odebírán vhodným reduktantům z vnějšího prostředí. Upraveno podle: M. T. Madigan a M. Martinko (2006)
-
Přeměna síry v oxické (za přístupu kyslíku) a anoxické vrstvě sedimentu. Schéma není v jednotném měřítku, oxická vrstva sedimentů na hranici s vodou bývá převážně tenká. Síru oxidují bakterie rodů Thiobacillus (aerobně, v oxické části systému) i Chlorobium (anaerobně při fotosyntéze, kdy sirovodík, H2S, poskytuje elektrony k redukci CO2; viz obr. 1). Bakterie rodu Desulfovibrio využívají rozpuštěný organický uhlík, redukují sulfáty a produkují H2S. Upraveno podle: M. Coyne (1999)
-
Příklady zástupců různých morfotypů a skupin cyanobakterií (sinic) vyskytujících se v půdě. Typ kokální – Chroococcus sp. (Chroococcales). Foto A. Lukešová
-
Příklady zástupců různých morfotypů a skupin cyanobakterií (sinic) vyskytujících se v půdě. Typ jednoduchý vláknitý – Phormidium sp. (Oscillatoriales). Foto A. Lukešová
-
Příklady zástupců různých morfotypů a skupin cyanobakterií (sinic) vyskytujících se v půdě. Typ jednoduchý vláknitý – Phormidesmis sp. (Synechococcales). Foto A. Lukešová
-
Příklady zástupců různých morfotypů a skupin cyanobakterií (sinic) vyskytujících se v půdě. Typ heterocytózní (tvoří silnostěnné nezelené buňky – heterocyty, obsahující enzym nitrogenázu), jednoduchý vláknitý – Trichormus variabilis (Nostocales). Foto A. Lukešová
-
Příklady zástupců různých morfotypů a skupin cyanobakterií (sinic) vyskytujících se v půdě. Typ heterocytózní s pravým větvením – Fischerella sp. (Nostocales). Foto A. Lukešová
-
Příklady zástupců různých morfotypů a skupin cyanobakterií (sinic) vyskytujících se v půdě. Typ heterocytózní s nepravým větvením (u heterocytů) – Tolypothrix sp. (Nostocales). Foto A. Lukešová
-
Příklady stélek zelených půdních řas. Vláknitá Klebsormidium flaccidum. Foto A. Lukešová
-
Příklady stélek zelených půdních řas. Kokální Coelastrella terrestris. Foto A. Lukešová
-
Příklady stélek zelených půdních řas. Heterotrichální Microthamnion kützingianum. Foto A. Lukešová
-
Příklady stélek zelených půdních řas. Sifonální stélka Protosiphon botryoides. Foto A. Lukešová
-
Křemičitá schránka penátní rozsivky Gomphonema angustatum získaná vypálením koncentrovaným peroxidem vodíku. Na snímku ze světelného mikroskopu je vidět štěrbina raphe, procházející podélně středem buněk a k ní soustředěné dvě řady komůrek. Foto A. Lukešová
-
Pohyblivá buňka krásnoočka Euglena mutabilis. V buňce jsou zřetelné chloroplasty, uprostřed velké jádro, v protoplazmě roztroušená malá paramylonová zrna a v přední části výrazné červené stigma. Foto A. Lukešová
-
Masivní rozvoj krásnoočka Euglena mutabilis na výsypce po těžbě uhlí na Sokolovsku. Foto A. Lukešová
-
Myceliální provazce saprotrofní houby rozkládající opad dubu letního (Quercus robur). Houby jsou nejefektivnějšími rozkladači odumřelé rostlinné biomasy včetně nejodolnějších organických látek. Foto P. Baldrian
-
Houby jsou hlavními rozkladači v tropických deštných pralesích. Plodnice helmovky krvonohé (Mycena haematopus) vyrůstají z rozkládaného listu. Foto O. Koukol