Tři výrazné vědecké osobnosti FZU převzaly z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové prestižní ocenění Prémii Otto Wichterleho pro rok 2020. Náš ústav si společně s Biologickým centrem AV ČR odnesl ze slavnostního ceremoniálu v pražské Lannově vile nejvyšší počet prémii.
Ing. Václav Eigner, Ph.D.
Václav Eigner (nar. 1985) pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR od roku 2011, a sice v oddělení strukturní analýzy, které je celosvětově známé pro vývoj metod strukturní analýzy zaměřených na komplikované obtížně řešitelné látky. V současné době patří Václav Eigner, který má široký vhled i do organické chemie, k nejzkušenější krystalografům.
V letech 2018 až 2019 se Václav Eigner zúčastnil zahraniční stáže na University of Edinburgh, kde se věnoval rentgenostrukturní analýze za extrémních tlaků. V průběhu stáže se seznámil s metodou tzv. houbové krystalografie, s jejíž pomocí je možné určit strukturu jinak nekrystalizujících látek. Tato metoda může mít značný význam v analýze farmaceutických substancí a přírodních látek, které mnohdy netvoří kvalitní monokrystaly. Tuto perspektivní metodu bude nyní Václav Eigner v rámci juniorského projektu GA ČR ve Fyzikálním ústavu AV ČR zavádět a rozvíjet.
RNDr. Jiří Kaštil, Ph.D.
Jiří Kaštil (nar. 1985) se již od počátku svého působení ve Fyzikálním ústavu AV ČR v roce 2011 věnuje zejména studiu magnetických vlastností intermetalických látek v extrémních podmínkách.
V laboratoři studia fyzikálních vlastností za extrémních podmínek, kterou vede, se zaměřuje i na metody zkoumání fyzikálních vlastností látek za vysokých tlaků.
V současné době pracuje na projektu studia neobvyklých magnetických, strukturních a transportních vlastností sloučenin na bázi Ni₂MnSn. Tyto sloučeniny jsou zajímavé velice pestrou škálou magnetických a strukturních přechodů spojených s významnými změnami fyzikálních vlastností. Mají rovněž potenciál k využití coby magnetické materiály s tvarovou pamětí.
Na toto téma talentovaný vědec pracuje v rámci projektu GA ČR, jehož cílem je pochopit a teoreticky vysvětlit nestandardní chování elektrického odporu, anomálního Hallova jevu a magnetizace studovaných sloučenin.
RNDr. Jiří Kroll, Ph.D.
Vědecký zájem Jiřího Krolla (nar. 1985) již od bakalářského studia poutal elektromagnetický rozpad vysoce vzbuzených jaderných stavů.
Po úspěšném zakončení doktorského studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v roce 2013 strávil jeden rok jako postdoktorand na North Carolina State University v USA, kde pracoval zejména na experimentu DANCE (Detector for Advanced Neutron Capture Experiments) v Los Alamos National Laboratory.
Po návratu do České republiky se výzkumným tématem Jiřího Krolla stalo studium stripových křemíkových detektorů částic ve Fyzikálním ústavu AV ČR, zejména jejich hlavní detekční komponenty – křemíkových stripových senzorů. Jeho výzkumná skupina se významně podílí na testování stripových křemíkových senzorů v rámci projektu ATLAS Inner Tracker (ITk). Hlavním cílem tohoto projektu je kompletní výměna současného dráhového detektoru experimentu ATLAS za nový celokřemíkový dráhový detektor, který bude schopen detekovat dráhy nabitých částic vzniklých v urychlovači High-Luminosity LHC.
Prémie Otto Wichterleho je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let. Do této doby se nezapočítává rodičovská dovolená. Prémie se uděluje od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Ocenění nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.