Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje.
Spintronika je rychle se rozvíjející obor s velkým vědeckým i aplikačním významem. Dlouhodobě se jí věnuje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. V rozhovoru pro GA ČR se podělil o zkušenosti z úspěšného projektu Centrum spintroniky, na němž se pod jeho vedením v letech 2014 - 2018 podílelo přes 20 vědců a studentů.
Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice.
v novém spojí své síly úspěšné vědecké týmy FZÚ, které řeší aktuální vědecké a technické výzvy 21. století v oborech nanoelektroniky, fotoniky, magnetizmu, funkčních a bioaktivních materiálů a plazmatických technologií
Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, která přispěje k miniaturizaci elektrických obvodů v elektronice.
Výsledky práce olomouckých vědců byly zveřejněny v prestižním časopise Physical Review Letters. „Náš experiment otevírá možnosti využívat v budoucnu v komunikačních sítích všechny výhody, které nám kvantová fyzika nabízí,“ uvedl člen vědeckého týmu Karel Lemr.
Objevy týmu Tomáše Jungwirtha mohou vést k tisíckrát rychlejším počítačovým pamětem i první součástce, která hardwarově napodobí činnost lidského mozku
Tento objev by tak mohl sloužit k vývoji nových optických senzorů, fotoluminiscenčních materiálů, katalyzátorů nebo léčiv.
Tomáš Jungwirth uspěl se svým projektem o ultrarychlých počítačových pamětích v prestižní soutěži Vodafone o nápad roku.
