underlineallarticles

Oddělení analytické filosofie

vedoucí

doc. Mgr. Tomáš Marvan, Ph.D.

zástupce vedoucího

doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc.

asistentka oddělení

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

centre for formal epistemology

Joan Bertran-San Millán, Ph.D.
Burt Hopkins, Ph.D.
prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr.

Badatelská a vědeckoorganizační činnost oddělení

Hlavním úkolem oddělení je dlouhodobě založená badatelská práce v klíčových oblastech analytické filosofie. Základní kritéria jejího hodnocení jsou odvozena z nároků, která tento směr klade na filosofické myšlení: maximální explicitnost a přesnost formulací; zřetelná (a tedy kontrolovatelná) struktura argumentace, která umožňuje racionální diskusi; s tím související neustálá kritická reflexe jazykové a logicko-metodologické stránky filosofické práce. Respekt k hodnotám, které tento proud přinesl do současné filosofie, neznamená ignorování jiných způsobů filosofického uvažování ani obcházení zásady, že vážně míněná filosofická práce musí být založena na důkladné historicko-filosofické reflexi.

Aktuální badatelský program

I. Základní linie výzkumu se soustředí na badatelské pokrytí klíčových oblastí analytické filosofie:

  • filosofie jazyka (zejména teorie významu, teorie reference, teorie komunikativních aktů, funkce jazyka ve fikčním diskurzu)
  • filosofie mysli (zejména naturalismus v teorii intencionality a teorii vědomí, spor externalismu a internalismu o způsob konstituce myšlenkových obsahů, teorie emocí)analytická metafyzika (zejména problém osobní identity, teorie materiální konstituce, povaha univerzálií, spor realismu a antirealismu, filosofie prostoru a času)
  • filosofie vědy (zejména analýza konceptuálního aparátu speciálních věd, funkce metateoretických pojmů, jako je vysvětlení, potvrzení, model aj., teorie pravděpodobnosti a její aplikace, filosofické problémy humanitních disciplín)
  • epistemologie (zejména teorie vědecké racionality, formální epistemologie, evoluční epistemologie)
  • etika (zejména evoluční etika, metaetika, aplikovaná etika)
  • estetika (zejména teorie fikce, filosofie literatury, filosofie výtvarného umění a metodologie dějin umění)

II. Na této bázi se rozvíjejí dva speciálně zaměřené týmové programy podložené již publikovanými výsledky, grantovými projekty a dlouhodobými mezinárodními kontakty:

  • teorie interpretace – interdisciplinárně založený projekt zaměřený na interpretaci promluv v "každodenní" komunikaci, literárních textů a výtvarného umění (Vít Gvoždiak, Tomáš Hříbek, Tomáš Koblížek, Petr Koťátko); program zahrnuje pořádání pravidelných mezinárodních setkání Prague Interpretation Colloquia;
  • filosofie a vědecká racionalita – interdisciplinární projekt zaměřený na analýzu konceptuálních a metodologických základů vědeckého myšlení, jazyka vědy a společenských funkcí vědy (Vladimír Havlík, Tomáš Hříbek, Juraj Hvorecký, Timothy Childers, Ladislav Kvasz, Zuzana Parusniková); program zahrnuje pořádání pravidelných mezinárodních setkání Ernst March Workshops;

Badatelské a vědeckoorganizační záměry oddělení jsou podloženy dlouhodobou spoluprací se zahraničními pracovišti, která vyústila ve společných publikacích, v pořádání mezinárodních konferencí, v uzavřených dohodách o spolupráci a v přípravě společných projektů. Mezioborový charakter výzkumu je podpořen účastí oddělení ve Strategii AV 21: členové oddělení koordinují jeden z výzkumných programů Strategie (Formy a funkce komunikace – za účasti 15 akademických ústavů) a tři výzkumná témata. Program badatelské i vědeckoorganizační činnosti oddělení počítá s dalším rozšířením její mezinárodní a mezioborové báze. Totéž se týká dialogu analytické a kontinentální filosofie: složení oddělení, způsob koncipování výzkumných projektů i řada dosavadních výstupů směřuje k překonávání komunikačních bariér mezi oběma proudy.