Oddělení analytické filosofie
vedoucí
doc. Mgr. Tomáš Marvan, Ph.D.zástupce vedoucího
doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc.asistentka oddělení
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
pracovníci oddělení
Brice Bantegnie, Ph.D.
Mgr. Vít Gvoždiak, Ph.d.
doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc.
PhDr. Tomáš Hříbek, Ph.D.
Mgr. Juraj Hvorecký, Ph.D.
Timothy Childers, Ph.D.
Pavel Janda, Ph.D.
Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D.
prof. PhDr. Petr Koťátko, CSc.
prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr.
doc. Mgr. Tomáš Marvan, Ph.D.
PhDr. Zuzana Parusniková, CSc.
Mgr. Martin Zach
centre for formal epistemology
Joan Bertran-San Millán, Ph.D.
Burt Hopkins, Ph.D.
prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr.
Badatelská a vědeckoorganizační činnost oddělení
Hlavním úkolem oddělení je dlouhodobě založená badatelská práce v klíčových oblastech analytické filosofie. Základní kritéria jejího hodnocení jsou odvozena z nároků, která tento směr klade na filosofické myšlení: maximální explicitnost a přesnost formulací; zřetelná (a tedy kontrolovatelná) struktura argumentace, která umožňuje racionální diskusi; s tím související neustálá kritická reflexe jazykové a logicko-metodologické stránky filosofické práce. Respekt k hodnotám, které tento proud přinesl do současné filosofie, neznamená ignorování jiných způsobů filosofického uvažování ani obcházení zásady, že vážně míněná filosofická práce musí být založena na důkladné historicko-filosofické reflexi.
Aktuální badatelský program
I. Základní linie výzkumu se soustředí na badatelské pokrytí klíčových oblastí analytické filosofie:
- filosofie jazyka (zejména teorie významu, teorie reference, teorie komunikativních aktů, funkce jazyka ve fikčním diskurzu)
- filosofie mysli (zejména naturalismus v teorii intencionality a teorii vědomí, spor externalismu a internalismu o způsob konstituce myšlenkových obsahů, teorie emocí)analytická metafyzika (zejména problém osobní identity, teorie materiální konstituce, povaha univerzálií, spor realismu a antirealismu, filosofie prostoru a času)
- filosofie vědy (zejména analýza konceptuálního aparátu speciálních věd, funkce metateoretických pojmů, jako je vysvětlení, potvrzení, model aj., teorie pravděpodobnosti a její aplikace, filosofické problémy humanitních disciplín)
- epistemologie (zejména teorie vědecké racionality, formální epistemologie, evoluční epistemologie)
- etika (zejména evoluční etika, metaetika, aplikovaná etika)
- estetika (zejména teorie fikce, filosofie literatury, filosofie výtvarného umění a metodologie dějin umění)
II. Na této bázi se rozvíjejí dva speciálně zaměřené týmové programy podložené již publikovanými výsledky, grantovými projekty a dlouhodobými mezinárodními kontakty:
- teorie interpretace – interdisciplinárně založený projekt zaměřený na interpretaci promluv v "každodenní" komunikaci, literárních textů a výtvarného umění (Vít Gvoždiak, Tomáš Hříbek, Tomáš Koblížek, Petr Koťátko); program zahrnuje pořádání pravidelných mezinárodních setkání Prague Interpretation Colloquia;
- filosofie a vědecká racionalita – interdisciplinární projekt zaměřený na analýzu konceptuálních a metodologických základů vědeckého myšlení, jazyka vědy a společenských funkcí vědy (Vladimír Havlík, Tomáš Hříbek, Juraj Hvorecký, Timothy Childers, Ladislav Kvasz, Zuzana Parusniková); program zahrnuje pořádání pravidelných mezinárodních setkání Ernst March Workshops;
Badatelské a vědeckoorganizační záměry oddělení jsou podloženy dlouhodobou spoluprací se zahraničními pracovišti, která vyústila ve společných publikacích, v pořádání mezinárodních konferencí, v uzavřených dohodách o spolupráci a v přípravě společných projektů. Mezioborový charakter výzkumu je podpořen účastí oddělení ve Strategii AV 21: členové oddělení koordinují jeden z výzkumných programů Strategie (Formy a funkce komunikace – za účasti 15 akademických ústavů) a tři výzkumná témata. Program badatelské i vědeckoorganizační činnosti oddělení počítá s dalším rozšířením její mezinárodní a mezioborové báze. Totéž se týká dialogu analytické a kontinentální filosofie: složení oddělení, způsob koncipování výzkumných projektů i řada dosavadních výstupů směřuje k překonávání komunikačních bariér mezi oběma proudy.