Křesťané se vysmívali Židům, fungoval sarkasmus nebo vtipy související s vyměšováním a všichni společně se smáli lidem s vyšším společenským postavením. Středověký humor dokazuje, že lidé se, ani napříč staletími, příliš nemění. „Lidé používali smích také jako zbraň nebo jako výraz intelektuální nadřazenosti," říká v rozhovoru s Lucií Výbornou doktorand Martin Šorm, jehož jedním z prvních seminářů byl právě ten věnovaný středověkému humoru.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.

Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci.

Celý rozhovor najdete na stránkách Nového Prostoru.

Během setkání vrcholných představitelů akademií V4, které se koná každý rok v jedné z členských zemí, obdržel Martin Šorm Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Při této příležitosti poskytl Martin rozhovor pro Akadmický Bulletin, e-magazín AV ČR, vydání 8-9/2018.

Stáhnout PDF si můžete na stránkách Akademie věd.

Robert Novotný se zúčastnil natáčení televizního magazínu Historie.cs, který se v prosinci 2016 věnoval Václavovi IV., panovníkovi možná trochu neprávem stojícímu ve dvojitém stínu otce a bratra. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Pavlína Cermanová a Martin Nodl vystoupili v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát hovořili s Pavlem Himlem o v současnosti stále živém středověku. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády ČR každoročním vyhlašovatelem stejnojmenných cen – nejprestižnějšího českého ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout.
Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence, tedy té části společnosti, která bývá mnohdy upozaděná, ačkoliv na ni stojí prosperita naší země. Projekt vznikl před 16 lety z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a prof. Antonínem Holým s jediným cílem – vytvořit projekt pro vědce a techniky, který by jim pomohl získat popularitu a prestiž, kterou v tak hojné míře věnujeme třeba sportovcům či umělcům. Vyhlášení České hlavy vyjadřuje hrdost na české vědce, kteří posunuli naši civilizaci, na jejich vůli, inteligenci, nezlomnost a sebeobětování. Často je považován za tzv. „českou nobelovku". Laureátem hlavního ocenění v roce 2017 se stal prof. Petr Sommer.

Záznam slavnostního večera můžete zhlédnout na webu České televize.

Pavlína Mašková vystoupila v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát na téma archeologie objevující (domnělé) hroby upírů. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Český král a římský císař Karel IV. ovládal obrovské území, jezdil po celé říši, a s ním i jeho kancelář. Snad i díky tomu se dochovalo tisíce málo probádaných písemností. Měl také dobrý čich na lidi, kterými se obklopoval a kteří mu pomáhali vládnout. Obraz panovníka Karla IV. v Hostu Radiožurnálu poskládali historici František Šmahel a Václav Žůrek.

 Celý pořad na webu ČRo Radiožurnálu.

Na otázky v Telefonotéce odpověděl historik Václav Žůrek z Centra medievistických studií. Sám právě dopisuje životopis Karla IV., ve kterém se zvláště zaměřuje na to, jak Karla viděli jeho současníci a jak se císařův obraz utvářel. Panovníci – nejen středověcí – značně dbali na svůj „image" u současníků i pro budoucnost.

Karel IV. nebyl v tomto ohledu jiný, spíše se dá říct, že mu velmi záleželo na tom, aby zanechával obraz, jaký si přál: být vnímán jako moudrý král. Letošní oslavy jsou důkazem, že se mu to podařilo, soudí historik.

Celý pořad na webu ČRo Vltava.

Knižní ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v celkem jedenácti kategoriích. Kromě titulu Kniha roku udělí ceny za prózu, za poezii, za naučnou literaturu, za publicistiku, za knihu pro děti a mládež, pro objev roku, za překladovou knihu, za nakladatelský čin a cenu čtenářů.

Rozhovor s autory knihy najdete na webu ČT24.