Slepýši rodu Anguis byli dlouhodobě neprávem přehlíženi jako „obyčejní“ a dobře známí živočichové. Nedávné výsledky molekulárněgenetického výzkumu však doložily zajímavou skutečnost, že slepýš křehký (A. fragilis) v původním širokém pojetí není jeden druh, ale skupina čtyř samostatných morfologicky podobných druhů: slepýš křehký (A. fragilis sensu stricto), slepýš východní (A. colchica), slepýš řecký (A. graeca) a slepýš italský (A. veronensis). S odhalením skryté druhové diverzity slepýšů bylo třeba další výzkum zaměřit na poznání evolučně-ekologických vztahů mezi jednotlivými druhy, jejich přesné rozšíření, roli mezidruhových kontaktních zón a v neposlední řadě na ochranu nově rozpoznaných druhů slepýšů.
Citovaná a použitá literatura:
GRILLITSCH, Heinz; CABELA, Antonia. Zum systematischen Status der Blindschleichen (Squamata: Anguidae) der Peloponnes und der südlichen Ionischen Inseln (Griechenland). Herpetozoa, 1990, 2: 131-153.
GVOŽDÍK, Václav, et al. An ancient lineage of slow worms, genus Anguis (Squamata: Anguidae), survived in the Italian Peninsula. Molecular Phylogenetics and Evolution, 2013, 69.3: 1077-1092.
GVOŽDÍK, Václav, et al. Slow worm, Anguis fragilis (Reptilia: Anguidae) as a species complex: genetic structure reveals deep divergences. Molecular Phylogenetics and Evolution, 2010, 55.2: 460-472.
JABLONSKI, Daniel, et al. Contrasting evolutionary histories of the legless lizards slow worms (Anguis) shaped by the topography of the Balkan Peninsula. BMC evolutionary biology, 2016, 16.1: 99.
JABLONSKI, Daniel, et al. Phylogeography and postglacial colonization of Central Europe by Anguis fragilis and Anguis colchica. Amphibia-Reptilia, 2017, 38.4: 562-569.
KMINIAK, Milan. 1. druh Anguis fragilis Linnaeus, 1758, pp. 101–106. In: BARUŠ, Vlastimil; OLIVA, Ota. (eds.). Plazi – Reptilia, Fauna ČSFR, svazek 26. Praha: Academia, 1992.
MAYER, Werner; GRILLITSCH, Heinz; CABELA, Antonia. Proteinelektrophoretische Untersuchungen zur Systematik der südgriechischen Blindschleichen (Squamata: Anguidae: Anguis). Herpetozoa, 1991, 4: 157-165.
MERTENS, Robert; MÜLLER, Lorenz. Liste der Amphibien und Reptilien Europas. Abhandlungen der Senckenbergischen Naturforschenden Gesellschaft, 1928, 41: 1–62.
MORAVEC, Jiří. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Academia, 2019.
VÖLKL, Wolfgang; ALFERMANN, Dirk. Die Blindschleiche – die vergessene Echse. Zeitschrift für Feldherpetologie, Beiheft 11. Laurenti-Verlag, Bielefeld, 2007.
For years slow worms of the genus Anguis were unjustifiably overlooked as common and well-known animals. However, recent results of molecular phylogenetic analyses uncovered the interesting fact that the following four morphologically similar species are covered by the originally broadly understood term: Common European Slow Worm (A. fragilis sensu lato): Common European Slow Worm (A. fragilis sensu stricto), Eastern Slow Worm (A. colchica), Greek Slow Worm (A. graeca), and Italian Slow Worm (A. veronensis). This revelation of the hidden slow worm diversity calls attention to more thorough studies focused on phylogenetic and ecological relationships among the individual species, on the exact distribution of these species and the role of interspecific contact zones, and last but not least, on the protection of the newly recognized slow worm species.