Kniha obsahuje výbor z Lehárových starších studií, které jsou doplněné statěmi dosud netištěnými. Studie jsou věnované jednak vybraným problémům české středověké literatury a jednak i vybraným dílům 19. a 20. století (Erben, Neruda, Sládek, Halas, Vančura). Autor tak čtenářům předkládá důležitý, teoreticky založený příspěvek k aktuální otázce jednoty celého vývojového procesu české literatury. Knihu doplňuje soupis celého díla Jana Lehára.
Previous
Next
Pes, který vstal z mrtvých
ŠTEFAN ŠVEC
Nebývá v tomto časopisu častým zvykem recenzovat krabici. Těžko však výstižněji pojmenovat výsledek práce...
Pocta zesnulým komparatistům
MATOUŠ JALUŠKA
V posledním lednovém dnu roku 2020 se na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK pod záštitou...
Trhliny uvnitř systému (a co se dělo „za pódiem“)
EDUARD BURGET
Koncem ledna letošního roku se v pražské Knihovně Václava Havla konala prezentace knihy Přemysla Houdy...