Vztahy a životní postoje

Více než tři čtvrtiny dotázaných se obávají o zdraví svých blízkých (37 % rozhodně) a zhoršení ekonomické situace v České republice (31 % rozhodně).

Čtvrtina dotázaných má obavy ze zhroucení zásobování, necelá třetina z nedostatečných kapacit nemocnic.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (40 %) a zdraví (45 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).

Spokojenost je podmíněna dosaženým vzděláním, materiální úrovní domácností a zdravotním stavem. Míra spokojenosti nesouvisí s pohlavím a není lineárně závislá na věku.

Obavy z dopadu koronaviru na ekonomiku domácností se promítají do míry spokojenosti.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování byla i řada výroků, které sledují, jak cizinci podle občanů ovlivňují českou společnost.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2020 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, koho by by dotyčný nechtěl mít z daných skupin lidí za sousedy.

V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel. První otázka se klade každý rok, druhá otázka byla naposled položena v roce 2014. Oproti minulým šetřením byla skupina lidí s jiným náboženským přesvědčením (první dotazovaná skupina) nahrazena křesťany a muslimy.

V březnu 2020 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako referenční skupina. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.

Za nejsympatičtější jsou vedle Čechů považováni Slováci (více než čtyři pětiny dotázaných uvedly odpověď "velmi" nebo "spíše sympatičtí“).

 Největší antipatie vyvolávají Romové a Arabové – okolo 70 % dotázaných uvedlo odpovědi "spíše" či "velmi nesympatičtí".

V březnu 2020 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Kromě toho byla položena otázka na hodnocení
důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.

V březnu 2020 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, zda a za jakým účelem by měl být pobyt cizinců v ČR umožněn.

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobně zaměřilo na názory českých občanů na role mužů a žen v rodině.

V rámci únorového výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobněji zaměřilo na téma partnerství, manželství a rodičovství. Zkoumány byly názory na optimální počet dětí v rodině, ideální věk mužů a žen při narození prvního dítěte a další postoje, jež s rodičovstvím a partnerským soužitím souvisejí.

Přibližně dvě třetiny českých občanů (66 %) vidí ideál v modelu dvoudětné rodiny, rodinu s více potomky preferuje necelá čtvrtina (23 %) občanů a necelé desetině (7 %) se nejvíce zamlouvají rodiny s jedináčky.

Součástí říjnového šetření CVVM byl i blok otázek věnovaný vztahu českých občanů k místu, kde žijí. Všech respondentů jsme se zeptali, jak blízký vztah mají ke své čtvrti či vesnici, ke svému městu, k regionu, ve kterém žijí, ke kraji, k České republice a k Evropě.