Systémová transformace v Polsku na příkladu vývoje struktury a funkce Ústavního soudu
Jak název napovídá, článek pojednává o systémových změnách, resp. o systémové transformaci v Polsku, k níž dochází od roku 1989 zavedením principu demokratického právního státu a posléze i principu dělby a rovnováhy moci zakotvenými v tzv. Malé ústavě z roku 1992, jakož i v důsledku změny a celkové demokratizace politického systému. Autor, znalec dějin politického a právního myšlení a specialista na ústavní právo, dává čtenáři možnost nahlédnout hloubku těchto změn prizmatem vývoje struktury a funkce polského Ústavního soudu. Článek čtenáře ovšem vrací před rok 1989, neboť ústavní soud se v Polsku objevil již v roce 1982 – nejprve jako možnost daná obecnou právní úpravou v ústavním zákonu, a i když existoval pouze „na papíře“, bylo to v té době něčím bezprecedentním, taková instituce neměla v socialistické právní doktríně místo; život jí však vdechl již zákon z 29. dubna 1985, který umožnil, aby na přelomu let 1985/1986 Ústavní soud zahájil nejprve organizační, posléze pak i rozhodovací činnost, provázenou projevy nedůvěry socialistické moci. Autor článku čtenáři poskytuje přehled nejpodstatnějších rozdílů ve struktuře a pravomoci Ústavního soudu v jeho původní a dnešní podobě, cenná jsou i jeho upozornění, které funkce, v zákoně zakotvené, dosud Ústavní soud neplní, popř. nesehrávají v jeho praktické činnosti tu roli, jíž jim právní úprava umožňuje.