Ostatní

V květnu 2016 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Jeho součástí byly také otázky týkající se jaderné fúze jako jednoho z potenciálních zdrojů energie, na nějž se již dlouho soustředí pozornost výzkumu řady zemí i mezinárodních uskupení.

V květnu 2016 byl ve výzkumu Naše společnost každoroční blok otázek na téma energetiky mimořádně rozšířen o některé speciální otázky. Výzkum zaprvé zjišťoval zájem o energetickou politiku České republiky, její hodnocení, a to, jak se dle mínění lidí bude vyvíjet spotřeba elektrické energie.

Součástí bloku otázek týkajících se plýtvání potravinami byla i část, která se zabývala nákupem vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny. Dotázaní se konkrétně vyjadřovali k tomu, které potraviny by si při možnosti volby vybrali - zda dokonalé, méně dokonalé nebo zda by vůbec nad vzhledem vybrané zeleniny či ovoce uvažovali. Dále vybírali hlavní důvod pro tuto volbu. Posledním bodem pak byl jejich odhad podílu vyhozených potravin z důvodu vzhledových nedokonalostí vůči celkové produkci. Výzkum probíhal v termínu od 3. do 20. června 2016.

Součástí bloku otázek, který se zabýval chováním občanů při nákupu a spotřebě potravin, byla i část týkající se konzumace potravin obsahujících lepek. Občané se vyjadřovali, zda oni sami či někdo v jejich okolí má intoleranci lepku a zároveň zda respondenti nebo někdo jim blízký dodržuje bezlepkovou dietu.

V červnovém CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo postoje a deklarované chování české veřejnosti s ohledem na základní rozměry problematiky plýtvání potravinami: (1.) Naléhavost problému a důvody, které jednotlivce motivují k omezení plýtvání potravinami. (2.) Odhadované množství vyhozených potravin v domácnosti a důvody, které k plýtvání potravinami vedou. (3.) Organizace nákupů a její vliv na plýtvání. Tato zjištění pak zasazujeme do kontextu mezinárodního srovnání, zejména s Británií a USA.

V červnovém výzkumu zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. postoje české veřejnosti ke geneticky upraveným potravinám. Konkrétně bylo zjišťováno, zda se respondenti již s pojmem modifikovaných neboli geneticky upravených potravin setkali, následně vyjadřovali, do jaké míry je toto téma zajímá a zda mají dostatek informací o problematice geneticky modifikovaných potravin. Následně zodpovídali, jak často při nákupu potravin sledují údaje o genetické úpravě potravin či složek výrobku na etiketách výrobků. Poslední částí bloku byla sada výroků týkající se bezpečnosti konzumace takových potravin, stavu vědeckého poznání jejich dopadů na zdraví člověka a nakupování geneticky modifikovaných potravin. Zpráva nabízí i srovnání některých výsledků s výzkumem Pew Research Centre z USA.

V květnu 2016 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost v rámci širšího tematického okruhu problematiky životního prostředí zařazen blok otázek věnovaných problematice  jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

V rámci červnového výzkumu položilo Centrum pro výzkum veřejného mínění tři otázky zkoumající problematiku onemocnění AIDS. Otázkami CVVM zjišťovalo nejen vnímání problematiky onemocnění AIDS v obecné rovině, ale také subjektivní pocit ohrožení touto nemocí či názor na aktivitu patřičných institucí vzhledem k této nemoci. Výsledky šetření naznačují, že česká společnost se onemocnění AIDS obává méně než v předešlých letech.

V červnu 2016 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a občanských práv. V jeho rámci byly pokládány otázky ohledně tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným mužům a ženám a také byly zjišťovány názory na to, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.

V rámci červnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.