Botanický ústav AV ČR má mezi pracovišti Akademie věd ČR privilegium sídlit v půvabném zámeckém areálu v Průhonicích. Jedinečnou podobu mu na konci 19. století vtiskl hrabě Silva-Tarouca a šestadvacetiletý architekt Jiří Stibral. V současnosti se zdejší vědci a vědkyně věnují perspektivním výzkumům, které historicky navazují na pestrost oboru. Průhonické pracoviště navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová 16. června 2020.
Botanický ústav AV ČR, v jehož čele stojí ředitel Jan Wild, navštívila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (první zleva) společně s členkami Akademické rady AV ČR Janou Bludskou a Markétou Pravdovou.
„Chtěli bychom, aby se naši vědci zabývali botanikou v co nejširším spektru oborů. Disponujeme totiž dlouhodobými a rozsáhlými datovými soubory, které umožňují nový pohled na základní výzkum i řešení praktických otázek,“ vyzdvihl při prezentaci ředitel pracoviště Jan Wild.
Diskutovalo se rovněž o financování – například o tom, jak zajistit jeho stabilitu v situaci, kdy institucionální prostředky tvoří pouze okolo 30 % všech prostředků, s nimiž Botanický ústav AV ČR hospodaří. Zbývající peníze „na vědu“ si zdejší vědci musejí zajistit prostřednictvím nejrůznějších grantových a dotačních projektů.
„Ústavy Akademie věd ČR pracují vedle základního výzkumu také na aktuálních tématech, která se týkají například i životního prostředí. Snažíme se jim zprostředkovat co nejširší mediální podporu a na základě výzkumů připravovat pro politickou sféru odborná stanoviska,“ uvedla Eva Zažímalová v diskusi s kolegy z Botanického ústavu AV ČR.
Krátká zastávka v Návštěvnickém centru Botanického ústavu AV ČR. Otevřeno bylo před měsícem a veřejnosti pomůže s orientací v areálu Průhonického parku a zámku – zjistí co zrovna kvete a jaké akce se aktuálně připravují, k dispozici je také 3D model parku či informační systém Virtuální Průhonice.
V návštěvnickém centru nechybějí ani základní informace o vědecké činnosti ústavu stejně jako přehled toho, kde všude se pracoviště Akademie věd ČR nacházejí.
Následoval přesun do průhonické části s názvem Chotobuz, kde se na ploše dvaceti hektarů nacházejí pěstitelská a sbírková zahrada s rozsáhlými specializovanými kulturami rostlin. V areálu by měla sídlit také nová budova, jejíž stavbu Botanický ústav AV ČR plánuje.
V zásobní zahradě se nacházejí genofondové sbírky. Botanici zde pracují na množení, šlechtění a experimentech.
Kromě studijních úkolů se vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR věnují také ochraně ohrožených a mizejících taxonů rostlin a kulturního a historického dědictví obsaženého v tisícileté šlechtitelské práci, která vedla k současným odrůdám okrasných rostlin.
Chladnější a deštivé počasí sice v Česku odsunulo o několik týdnů samosběr jahod, v Chotobuzi ale Eva Zažímalová s kolegy ochutnala odrůdy, které zde pěstují za účelem studia mechanismů adaptace rostlin na podmínky prostředí.
Na návštěvníky, kteří do botanické zahrady zavítají, čekají unikátní sbírky kosatců, růží, denivek a pivoněk. Komentované prohlídky se ujala Markéta Macháčková z oddělení genofondových sbírek.
Zahrada poskytuje rostliny pro potřeby vědy, výzkumu, vzdělávání a šlechtění – například zdejší sbírka kosatců (3500 druhů a kultivarů) je jednou ze tří největších kosatcových sbírek na světě.
Co do počtu kultivarů růží (1600) je zahrada zároveň i největším rozáriem v České republice.
Na snímku s Evou Zažímalovou a ředitelem Botanického ústavu AV ČR Janem Wildem dále zleva Vít Latzel, Jitka Klimešová, Jana Bludská, Markéta Pravdová, Zdeněk Havlas a Zdeněk Kaplan.
Procházka parkem nabízí nádherné výhledy na průhonický zámek, zvláště nyní v červnu, kdy je zdejší příroda v plném rozkvětu. Zatímco park je veřejnosti přístupný, zámek je sídlem Botanického ústavu AV ČR. V přízemí ale můžete navštívit Galerii Natura se zaměřením na přírodu a botaniku – nyní se v ní až do konce července koná výstava „Třeboň ze žabí perspektivy“.
Slunečné počasí připravilo skvělé kulisy pro odpolední exkurzi po zámeckém parku, který patří mezi vůbec nejvýznamnější parky v Česku i Evropě. Od roku 2010 je národní kulturní památkou, ve stejném roce se park a jeho sbírky rostlin dostaly na Seznam světového dědictví UNESCO. Pokud byste si chtěli projít všechny zdejší cesty a stezky, připravte se na túru dlouhou okolo 27 kilometrů.
Během exkurze došlo také na krátké zastavení u pamětní desky zakladatele Průhonického parku, jímž byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Odhalena byla v roce 1937, tedy jen rok od smrti tohoto významného českého šlechtice, právníka a dendrologa.
Text: Luděk Svoboda, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR