Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

26. 06. 2020
Schopnosti půdy udržet, podpořit, rozložit a znovu stvořit život se zdají téměř nekonečné. Pokud do nich nezasahuje člověk. ...
19. 06. 2020
Dhati Welel. Tak výzkumníci pojmenovali nový druh mammarenaviru, savčího viru z rodiny arenavirů, jehož hostiteli jsou krysy mnohobradavkové. Podobně jako v případě koronaviru jde o jednovláknový RNA virus. ...
18. 06. 2020
Jak rafinovaně loví své oběti masožravé houby? Jak přežívají žížaly v ledovcích i jeskyních? A vyhrává souboj pod mikroskopem půdního vědce želvuška, nebo hlístice? ...
12. 06. 2020
Tuto vytrvalou bylinu zahrádkáři nevidí rádi. Vyroste téměř kdekoli a těžko se likviduje. Kopřiva je přitom velmi zajímavým rodem. ...
09. 06. 2020
Léto je na dosah, i tak rtuť teploměru občas klesne pod nulu. V Evropě a Asii jsou podobné situace rok od roku častější. Jediný pozdní mrazík přitom dokáže nedozírně poškodit lesy mírného pásma a tajgy. ...
04. 06. 2020
Může za největší sucho za posledních 500 let člověk, nebo přirozená změna klimatu? Vyschne česká krajina? Jaké plodiny pěstovat a kterým se vyhnout? A proč je vinařství oborem budoucnosti? ...

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce