Archiv aktualit

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají s testováním vzorků na nový typ koronaviru, vyvíjejí diagnostické metody a analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů. Všechny aktuality týkající se pomoci Akademie věd ČR v boji proti nákaze najdete na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu a také v následujícím přehledu, který pravidelně aktualizujeme. 

Největší dalekohled v Česku pojmenovaný po tuzemské astronomické legendě Luboši Perkovi pomáhá našim vědcům v průzkumu vesmíru už více než padesát let. Nyní se přístroj na observatoři Astronomického ústavu AV ČR ve středočeském Ondřejově dočkal velké modernizace. Nejen tamní chloubu si v rámci turné po pracovištích AV ČR v pátek 26. června 2020 prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Prototypy fotovoltaických článků s vysokou účinností a potenciálem pro nízké náklady. Takové výsledky přinesl výzkum 14 partnerů z osmi zemí pod hlavičkou mezinárodního projektu NextBase, jehož se účastnili vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR.

V minulosti to bylo dřevo a kámen, později bronz a železo – v současnosti sofistikované materiály, které umožňují naší společnosti fungovat. Ústav fyziky materiálů AV ČR se v oblasti materiálového výzkumu pyšní výsledky, které se ve spolupráci s průmyslovou sférou, zejména strojírenstvím a energetikou, dlouhodobě uplatňují v praxi. Tradiční pracoviště se 18. června 2020 stalo první zastávkou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové při návštěvě čtveřice brněnských ústavů.

Už 14 let, konkrétně od 1. července 2006, mohou v České republice osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství. Přes počáteční bouřlivé debaty se nakonec toto úřady posvěcené soužití stalo pevnou součástí českého právního řádu. Z dosud registrových svazků přitom můžeme vysledovat zcela zřetelné tendence a trendy. Ty nejdůležitější shrnuli na základě veřejně dostupných dat výzkumníci ze Sociologického ústavu AV ČR.

Perkův dalekohled na ondřejovské observatoři Astronomického ústavu AV ČR prošel velkou modernizací. Díky radikální změně optické konfigurace narostla účinnost přístroje o desítky procent, což vědcům dovolí pozorovat i málo jasné objekty. Nově přidaná zobrazovací kamera jim navíc umožní pořizovat přímé snímky vesmírných objektů.

Schopnosti půdy udržet, podpořit, rozložit a znovu stvořit život se zdají téměř nekonečné. Pokud do nich nezasahuje člověk. Příběh půdy přinášíme v aktuálním čísle časopisu A / Věda a výzkum a vizuální formou ho představuje výstava na českobudějovickém náměstí nazvaná Bez půdy to nepůjde.

Jsme národem knihomolů? Čím je i pro literárního vědce zajímavá severská krimi? Proč má smysl také ve 21. století přelouskat Jiráska a Němcovou? A jakou knihu si zabalit letos v létě k vodě? Dozvíte se z podcastu s Jiřím Trávníčkem z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Jste to, co jíte, říká se. A platí to. Složení stravy má zásadní vliv na podobu a rozmanitost prostředí ve střevech, a tím pádem také na imunitu. Střevní bakterie řídí zažívání, chuť k jídlu i vyprazdňování. Mikrobiom máme ale i v jiných částech těla a také na jeho povrchu. Celkově nás osidlují biliony mikroorganismů. Na fascinující rozmanitost tohoto mikrosvěta upozorňuje Světový den mikrobiomu, který letos připadá na sobotu 27. června.    

Elektronové mikroskopy už více než devadesát let slouží vědcům jako vstupní brána do nanosvěta. Hlubšímu poznání procesů v živých buňkách ovšem často bránila především křehkost a nestálost zkoumaných vzorků. Výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci se slovenskými kolegy vyvinuli metodu, která posunuje hranice možností elektronové mikroskopie při výzkumu a vývoji citlivých vzorků v přirozeném stavu. Unikátní postup, který představili v odborném časopise  Ultramicroscopy, poslouží třeba při vývoji nových léčiv.