Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Fotoreportáž z návštěvy předsedkyně Akademie věd na hvězdárně v Ondřejově
V rámci turné po pracovištích Akademie věd ČR navštívila předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová 26. června 2020 hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde máme tři vědecká oddělení - Stelární, Sluneční a Oddělení meziplanetární hmoty. Součástí programu byla také tisková konference k dokončené modernizaci Perkova dalekohledu.
Na výstavě Cosmos Discovery na pražském Výstavišti Holešovice přibyl koutek výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, na kterém se náš ústav významně podílí. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy. Když se k tomu konala tisková konference, Reflex natočil 15timinutový rozhovor s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR.
Naše hvězdárna se v Ladově kraji nachází a samozřejmě herní kartičky i razítko do nich dostanete i u nás během víkendových prohlídek v 10, 13 a 16 hodin. Kartičky jsou k dispozici také na info centrech v Ladově kraji, na obecních úřadech a dalších místech ze seznamu razítkovacích míst nebo si je můžete stáhnout z https://www.laduv-kraj.cz/letni-turisticka-razitkovaci-hra, kde jsou také podrobné informace. Hrajte ... a vyhrajte!
Od 1. července opět zahajujeme prohlídky pro veřejnost! Každou sobotu, neděli a o státních svátcích až do konce září, vždy v 10, 13 a 16 hodin začínají prohlídky pro veřejnost, které se konají za každého počasí.
Slavnostní rozloučení s žáky 9. třídy na hvězdárně
Je nám ctí i potěšením, že si Základní škola bratří Fričů v Ondřejově vybrala ve spolupráci s námi pro slavnostní rozloučení žáků 9. třídy prostředí naší hvězdárny - slavnostní schodiště "u lva". Řada z těchto žáků nám pomáhala např. při organizaci Dnů otevřených dveří a my jim za to moc děkujeme. A děkujeme i škole za skvělou spolupráci.
Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější ok-togonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Nyní je možné pozorování i málo jasných objektů. Navíc byla přidána zobrazovací ka-mera, díky které lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Tato modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku.
Na čem pracujeme: Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně
Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU, znovu analyzovali poskytnuté poruchové deníky jinou metodikou. Ukazují, že v některých případech lze vysledovat statisticky zvýšenou poruchovost zařízení rozvodné sítě záhy po prudkém zvýšení geomagnetické aktivity.
Skutečnost, že sloup je významná památka z hlediska uměleckého, historického i náboženského, je snad zřejmá každému. V poslední době, kdy dochází k její obnově, je velmi diskutovaný i její význam v českých dějinách, ale to není předmětem této stati. K velkému smutku lze poznamenat, že jen velmi málo lidí ví, že se jedná o nesmírně významný objekt z hlediska astronomie.
Hledání exoplanet a života mimo Sluneční soustavu je žhavým tématem moderní astrofyziky, za které byla v roce 2019 udělena část Nobelovy ceny za fyziku. Astronomický ústav AV ČR je hlavním řešitelem nového mezinárodního projektu PLATOSPec, který má za cíl instalaci nového moderního spektrografu na dalekohled o průměru zrcadla 1.52 metru, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Projekt vede Dr. Petr Kabáth se svým týmem skupiny výzkumu exoplanet ze Stelárního oddělení a na projektu spolupracují prof. Artie Hatzes z observatoře Tautenburg v Německu a prof. Leonardo Vanzi z Pontifica Universidad Católica v Chile.
Na čem pracujeme: Hustota plazmatu, velikost magnetického pole a turbulence ve sluneční erupci
Marian Karlický ze Slunečního oddělení ASU je nestorem teoretického výzkumu dění ve slunečních erupcích a interpretace rádiových pozorování. V představované práci společně se svým ruským spolupracovníkem Leonidem Jasnovem využil pozorování zvláštního typu rádiových záblesků na Slunci k určení fyzikálních podmínek v místě probíhající erupce.
Tisková konference na téma zásadní modernizace Perkova dalekohledu
Ve spolupráci Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR vás srdečně zveme na tiskovou konferenci na téma zásadní modernizace Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice. Tisková konference se bude se konat v pátek 26. června 2020 od 11:00 v kopuli dalekohledu na hvězdárně v Ondřejově za účasti předsedkyně Akademie věd.
Na čem pracujeme: Nová metoda výpočtu gravitačního pole toroidů
Vladimír Karas z ASU je součástí týmu, který publikoval teoretickou práci zabývající se výpočtem gravitačního pole v okolí těles s tvarem toroidu. Výsledky umožní výrazně zrychlit a zpřesnit výpočty pohybů částic v blízkosti těles s geometrickými vlastnostmi akrečních disků a v protoplanetárních strukturách. Publikace uveřejněná časopisem britské Královské astronomické společnosti vznikla ve spolupráci českých a francouzských autorů.
Na čem pracujeme: Náhlý rozpad filamentu v oblasti klidného Slunce
Sluneční těleso i jeho atmosféra jsou protkány křivkami magnetických polí, s jejich místními koncentracemi se pak pojí nejrůznější jevy sluneční aktivity. Autoři představované práce zevrubně studovali jeden exemplář filamentu, který se vypínal nad oblastí klidného Slunce, a 21. října 2010 se náhle rozpadl. Tento jev byl zachycen celou řadou přístrojů, což dovolilo studovat příčiny jeho rozpadu.
Expedice Českého rozhlasu na ondřejovskou hvězdárnu
Pořad Českého rozhlasu Dvojka "Expedice" tentokrát zamířil do vesmíru. Dozvíte se trochu o historii astronomie, také o Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně a o naší hvězdárně v Ondřejově. Pokud nebudete mít čas si poslechnout vše, tak návštěvu historické části ondřejovské hvězdárny najdete v čase 17:00 a návštěvu u největšího dalekohledu v ČR v čase 30:40. Přejeme hezký poslech!
Na čem pracujeme: Romanova hvězda je obklopena asymetrickou mlhovinou
Postdoktorandka Olga Maryeva pracující pro Stelární oddělení ASU po několik let studovala zvláštní hvězdu v blízké galaxii M 33. Tato hvězda je v pozdních fázích svého života a nová pozorování, pořízená s pomocí největšího optického dalekohledu na světě, ukazují, že je obklopena nesymetrickou mlhovinou, jež nejspíše vznikla z hmoty vyvržené hvězdou.
Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí včetně Astronomického ústavu AV ČR objevili černou díru, která leží jen asi 1 000 světelných let od nás. Jedná se tak o prozatím nejbližší nalezenou černou díru. Je součástí systému tří těles, jehož hvězdy jsou na obloze jižní polokoule viditelné pouhým okem. Členové týmu našli důkazy přítomnosti tohoto temného objektu díky pečlivému sledování pohybu jeho hvězdných souputníků pomocí dalekohledu MPG/ESO na Observatoři La Silla v Chile. Vědci se domnívají se, že tento systém by mohl být jen pomyslnou špičkou ledovce. V budoucnu by mohla být objevena řada podobných černých děr.
Petr Hadrava k objevu podotýká: "Odhalení černé díry, která je nejbližší k naší Zemi, bylo umožněno aplikováním metody "rozmotávání" hvězdných spekter, kterou jsem vyvinul, abychom u nás byli schopni konkurovat přístrojově lépe vybaveným světovým observatořím. Uplatnění metody na data, získaná ze špičkových dalekohledů ESO, umožnilo našemu mezinárodnímu týmu dostat se ve výzkumu o krok dál. Černé díry, které jsme až doposud měli možnost pozorovat a studovat, nebyly ve skutečnosti černé, ale velice zářivé. Mohli jsme je vidět díky tomu, že pohlcují látku ze svých hvězdných průvodců, kteří se nacházejí v jejich těsné blízkosti. Tato látka se zahřívá na vysoké teploty a osvětluje bezprostřední okolí černé díry, kde je silné gravitační pole. V trojhvězdném systému, jako je HR 6819 nebo LB-1, však můžeme studovat černé díry, které jsou skutečně černé, a navíc přítomnost dvou vzdálených průvodců nám dává šanci, abychom odhalili jejich tajemství a zjistili, jaké jsou jejich vlastnosti a původ."
Práce je věnována památce dr. Stanislava Štefla, který projekt před řadou let inicioval, a to během svého působení na observatoři Paranal v chilské poušti Atacama, a zasloužil se o uplatnění české astronomie v Evropské jižní observatoři. Česká republika je členem ESO od roku 2007.
Jan Neruda astronomickým vizionářem: Písně kosmické
V roce 1898 Dr. Josef Jan Frič založil hvězdárnu v Ondřejově a na svoji pracovnu nechal zobrazit výjev z Písní kosmických (vyšly v roce 1878). Vliv Jana Nerudy na rodinu Fričových byl nesmírný, vlastně vesmírný. Už jste někdy přemýšleli nad tím, co je ve verších Písní kosmických vlastně obsaženo?
Co mají hvězdáři a sovy společného? Potřebují tmu!
O tom, že k pozorování hvězd potřebujeme tmu a že tmu v noci potřebují i zvířátka a rostliny, bude pro nejmenší povídat Pavel Suchan z hvězdárny v Ondřejově. A na pomoc mu přijde detektiv Temnorád. Ten mu pomůže zjistit, jestli je někde tma a co jí krade.
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka - pobočkou České astronomické společnosti a Astronomickým ústavem AV ČR vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.
Na čem pracujeme: Modulace světelných křivek u 3000 hvězd typu RR Lyrae
Marek Skarka ze Stelárního oddělení ASU pracující též na Masarykově univerzitě v Brně byl v čele týmu, který studoval modulace světelných křivek bezpredentního počtu proměnných hvězd typu RR Lyrae. Na základě charakteru modulace tým klasifikoval tyto hvězdy do šesti morfologických skupin a ze zevrubné statistické analýzy přemítá o fyzikálním původu doposud neobjasněného jevu.
Před třiceti roky, 24. dubna 1990, odstartoval do vesmíru raketoplán Discovery a vynesl na oběžnou dráhu Země Hubbleův kosmický dalekohled. A svět astronomie se změnil. HST za těch 30 let přinesl v součtu víc výsledků v poznání vesmíru než všichni jeho předchůdci dohromady. Mezi jeho nejvýznamnější objevy můžeme najít zásadní přispění k poznání, že rozpínání vesmíru se zrychluje.
Na čem pracujeme: Hranice umbry a penumbry ve slunečních skvrnách – případ pro numerické simulace
Sluneční skvrny jsou snad tím nejvíce evidentním projevem sluneční aktivity. Plně rozvinutá sluneční skvrna je uvnitř, v tzv. umbře, velmi tmavá, a tuto oblast obklopuje vláknitá penumbra. Proč jsou tyto dvě oblasti odděleny velmi ostrou hranicí trápí sluneční fyziky již po desetiletí. Jan Jurčák z ASU před několika lety objevil, že jedinou zřejmou veličinou, která rozděluje mezi umbrou a penumbrou, je velikost vertikální komponenty magnetického pole. Toto zjištění nyní jako vedoucí týmu slunečních astronomů ověřoval na skvrnách z numerických simulací.
Fotoreportáž z návštěvy předsedkyně Akademie věd na hvězdárně v Ondřejově
V rámci turné po pracovištích Akademie věd ČR navštívila předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová 26. června 2020 hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde máme tři vědecká oddělení - Stelární, Sluneční a Oddělení meziplanetární hmoty. Součástí programu byla také tisková konference k dokončené modernizaci Perkova dalekohledu.
Na výstavě Cosmos Discovery na pražském Výstavišti Holešovice přibyl koutek výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, na kterém se náš ústav významně podílí. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy. Když se k tomu konala tisková konference, Reflex natočil 15timinutový rozhovor s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR.
Naše hvězdárna se v Ladově kraji nachází a samozřejmě herní kartičky i razítko do nich dostanete i u nás během víkendových prohlídek v 10, 13 a 16 hodin. Kartičky jsou k dispozici také na info centrech v Ladově kraji, na obecních úřadech a dalších místech ze seznamu razítkovacích míst nebo si je můžete stáhnout z https://www.laduv-kraj.cz/letni-turisticka-razitkovaci-hra, kde jsou také podrobné informace. Hrajte ... a vyhrajte!
Od 1. července opět zahajujeme prohlídky pro veřejnost! Každou sobotu, neděli a o státních svátcích až do konce září, vždy v 10, 13 a 16 hodin začínají prohlídky pro veřejnost, které se konají za každého počasí.
Slavnostní rozloučení s žáky 9. třídy na hvězdárně
Je nám ctí i potěšením, že si Základní škola bratří Fričů v Ondřejově vybrala ve spolupráci s námi pro slavnostní rozloučení žáků 9. třídy prostředí naší hvězdárny - slavnostní schodiště "u lva". Řada z těchto žáků nám pomáhala např. při organizaci Dnů otevřených dveří a my jim za to moc děkujeme. A děkujeme i škole za skvělou spolupráci.
Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější ok-togonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Nyní je možné pozorování i málo jasných objektů. Navíc byla přidána zobrazovací ka-mera, díky které lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Tato modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku.
