Ekonomický vývoj

V březnu 2009 CVVM zařadilo do svého výzkumu otázky zjišťující mínění obyvatel o dopadech světové finanční krize na ně samotné, na jejich pracoviště a na celou ekonomiku, přičemž stejné otázky byly zhruba ve stejné době položeny dotázaným také v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku. Ve stejném výzkumu byla respondentům položena i otázka, zda by lidé souhlasili či nesouhlasili s tím, aby domácí měnu nahradila společná evropská měna euro, podobně jako v příslušných výzkumech v Maďarsku a Polsku.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

Vnímání hospodářské úrovně České republiky v kontextu jiných vybraných zemí je součástí pravidelných výzkumů od roku 1997. V seznamu evropských států jsou zastoupeny jak tradičně vyspělé tržní ekonomiky, tak země, které procházely v 90. letech 20. století ekonomickou transformací. Ze získaných výsledků lze sestavit žebříček subjektivně vnímané ekonomické úspěšnosti těchto států a sledovat proměny umístění ČR mezi nimi.

V rámci lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění bylo položeno několik otázek týkajících se finanční krize. Lidé byli dotázáni, zda tato krize bezprostředně ovlivní jejich osobní situaci či situaci jejich domácnosti, a pokud ano, jaké konkrétní důsledky očekávají. Také byl zjišťován zájem o finanční krizi, názory na její dopad na Českou republiku a na reakci vlády na vzniklou situaci.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo ekonomickou situací. Lidé byli požádáni o zhodnocení ekonomické situace v České republice obecně a dále se vyjadřovali k ekonomickým podmínkám své vlastní domácnosti. Z odpovědí respondentů je patrná reflexe zhoršující se ekonomické situace v ČR i ve světě. Zatímco hodnocení stávajících ekonomických podmínek vcelku odpovídá vývoji z předchozích let, očekávání směrem do budoucna jsou rekordně skeptická.

V rámci prosincového výzkumu Naše společnost 2008 jsme respondentům položili několik otázek, které se věnovaly problému současné světové finanční krize. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda se lidé zajímají o situaci okolo této krize, jaký dopad bude mít podle nich na Českou republiku, jak hodnotí reakci české vlády na vzniklou situaci, zda podporují či nepodporují tehdy projednávaný a v současné době již schválený zákon zvyšující pojištění vkladů v tuzemských bankách a zda by podle nich stát měl či neměl finančně pomáhat firmám, které se kvůli krizi dostanou do problémů hrozících jejich zánikem.

V červnu 2008 CVVM zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí jednak materiální životní podmínky svých domácností, ale také ekonomickou situaci v naší zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma realizován též v Polsku, Maďarsku a Slovensku.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.

Do červnového šetření CVVM zařadilo otázky týkající se hodnocení současného stavu a očekávání vývoje v nejbližším období, pokud jde o ekonomickou situaci země a materiální životní podmínky domácností. Pod zastřešením CEORG se srovnatelné výzkumy už několik let pravidelně provádějí zároveň v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Zpráva přináší srovnání základních výsledků.

Do červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., otázku, která zjišťovala hodnocení transformace české ekonomiky po roce 1989 českými občany. Další otázky mapovaly důvody, na jejichž základě se lidé domnívají, že transformace byla úspěšná nebo naopak neúspěšná. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik osloveného vzorku populace.