Projekt cílí k vytvoření komparativní studie vývoje etablovaných církví v České republice a na Slovensku během posledních 25 let. Zvláštní pozornost bude věnována současným trendům náboženského vývoje, vztahů mezi státem a církvemi a jejich přítomnosti ve veřejném prostoru, zejména (1.) restitucím církevního majetku v České republice, (2.) změnám veřejného působení a sociálních služeb poskytovaných církvemi a (3.) politické/veřejné rétorice odkazující na křesťanské kořeny v souvislosti s imigrací. Tyto otázky budou studovány jak "shora", prostřednictvím analýzy publikovaných zdrojů, rozhovorů s představiteli církví/státu a sociálních služeb a pozorování, tak "zdola" prostřednictvím analýzy sociologických výzkumů, veřejného diskursu a vnějších intrview. Klíčové otázky jsou, jak budou etablované církve fungovat "zástupně" (Davie) v kontextu s rostoucí mírou sekularizace a rozšiřováním náboženských/spirituálních minorit, a jak se tato "zástupnost" bude měnit v kontextu post-sekulárních společností.
V roce 2017 se výzkum zaměřil na oblast (1.) analýzy tištěných médií, (2.) sekundární kvantitativní analýzy dostupných sociologických výzkumů a (3.) sběr a analýzu kvalitativních dat. Ve druhé oblasti byla využita mezinárodní data z EVS a ISSP, dále se nově objevila možnost analyzovat individuální data z českých sčítání lidu. Tato možnost byla plně využita ve snaze zodpovědět otázku, kdo jsou osoby, které v rámci censu odmítly sdělit své náboženské vyznání (v roce 2011 se přitom jednalo o téměř polovinu české společnosti!). Kvalitativní výzkum směřoval (a) k „první linii“ církevních pracovníků orientovaných na necírkevní veřejnost v ČR i na Slovensku, a (b) k osobám určujícím a kontrolujícím nakládání s restituovaným majetkem a další linie státně-církevních vztahů (prozatím jen v ČR). Dále byla provedena regionální analýza religiozity ve specifické oblasti českého Slezska.
Výsledky práce na projektu byly v roce 2017 prezentovány na dvou zahraničních konferencích (Preston, UK; Ustron, PL) a na dvou konferencích v ČR, publikován byl jeden akademický článek a jedna kapitola v knize. Další dva články a kapitola v (zahraniční) monografii byly přijaty do recenzního řízení.
Vnější politické důvody vedly v roce 2018 k modifikaci práce na projektu. V České republice byla znovuotevřena otázka tzv. církevních restitucí, respektive zdanění tzv. restitučních náhrad, což zkomplikovalo dostupnost datových zdrojů a možnosti analytické práce. Pád slovenské vlády a další důvody současně vedly k přerušení prací na novém církevním zákonu a zakonzervování státně-církevních vztahů na Slovensku. Z těchto důvodů musela být (prozatím) opuštěna témata financování církví a změn v jejich vztazích ke státu, výzkum se naopak výrazněji zaměřil na přítomnost náboženství a církví ve veřejném prostoru, a to i v historické perspektivě. Tento výzkum vedl k publikaci studie o efektivitě církevních organizací, analyzované prostřednictvím sta let organizačního vývoje Českobratrské církve evangelické a Církve česksolovenské (husitské), a k přípravě studií věnovaných antipotratrovému hnutí a legitimizační fuknci náboženských tradic. Nad rámec původně plánovaných výstupů byl spolu s externími spolupracovníky (doc. Zdeněk Vojtíšek, Mgr. Táňa Klementová) připraven encyklopedický slovník veřejně působících náboženských osobností, který bude vydán v roce 2019. Dále pokračovaly kvantitativních analýzy sociologických dat, jejichž výsledkem bylo dokončení publikace o osobách neudávajících náboženské vyznání v rámci sčítání lidu a příprava další komparativní studie o náboženství a práci.
Výsledky práce na projektu byly v roce 2018 prezentovány na třech konferencích (Aarhus, DK, 2 x Praha) a prostřednictvím tří vydaných studií. Další tři články a kniha byly přijaty do recenzního řízení.
Poslední rok práce na projektu byl věnován analýze některých dosud nestudovaných dílčích témat: vlivu náboženství a církví na média, kulturu a veřejný prostor, sociálním otázkám, monasticismu aj., ve všech případech v komparativní česko-slovenské perspektivě. Kromě dlouhodobých členů týmu se na nich podíleli rovněž O. Vodáková a M. Vrzal. Dále byly dokončeny a publikovány studie věnované re-interpretaci náboženských tradic, faktickým výstupem z projektu se stalo takto koncipované tematické číslo časopisu Národopisná revue (29, 2019, 2), editované Z. R. Nešporem, i když z formálních důvodů byla projektu dedikována jenom jedna jeho stať. Hlavním úkolem bylo nicméně zpracování závěrečné monografie analyzující disparátní vývoj státně-církevních vztahů, církví jako takových, i religiozity a její artikulace ve veřejném prostoru v České a Slovenské republice po rozdělení společného státu. Monografie z pera Z. R. Nešpora, která shrnuje výsledky celého projektu, vyjde v nakladatelství Karolinum v první polovině roku 2020.
Výsledky práce na projektu byly v roce 2019 prezentovány na třech konferencích (Barcelona, Praha, Ustroň – Těšín), byl vydán Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století a jedna studie. Rukopis další knihy – Nešporova Česká a slovenská religiozita po rozpadu společného státu: Náboženství Dioskúrů – prošel recenzním řízením a byl přijat do tisku, rukopisy 4 článků (3 zahraničních) byly přijaty do recenzního řízení.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 10, zobrazeno 1 - 10)
The chapter shows specific position of Protestantism in Silesia, which is exceptional both in mainly Catholic Poland and in the mostly secular Czech Republic. The author shows historical reasons for this anomaly, and analyzes its social consequences.
The article analyzes position of established churches in the Czech society through the concept of vicarious religion (Davie).
Kaplanství je v Česku neprobádaná a stále se rozvíjející role, která v kontextu nízké české religiozity produkuje řadu nejistot a napětí. Kaplani, kteří působí v armádě, věznicích či nemocnicích, čelí několika zdrojům nejistot: svou pozici musí neustále vyjednávat s kolegy i nadřízenými; musejí pracovat na sebeprezentaci před klienty a získávat si jejich důvěru a zároveň nemají velké možnosti sdílené a supervize.
The article analyses organisational development of two main established non-Catholic churches in the Czech Lands, i.e. the Protestant Church of the Czech Brethren (Českobratrská církev evangelická) and the Czechoslovak (Hussite) Church (Církev československá /husitská/), since their establishment in 1918 and 1920 to the present.
For many years, the legal protection of personal data prohibited the analysis of individual census data in the Czech Republic; thus, this is the first article to provide a detailed analysis of data on religion.
Research on religion has been neglected in Czech academia for a long time, one of the major debts was absence of a biographical encyclopedia of modern religious figures. Such dictionaries are available for all comparable Central European countries, in the Czech case there was at least a dictionary of Roman Catholics. Only the extensive research and analytical work of the team made it possible to publish a more extensive and heuristically more difficult encyclopedia of other religionists.
Modern Protestant churches, approved by the Patent of Toleration issued by Joseph II, could not (and in many respects they did not want to) continue the heritage of Bohemian Reformation. However, such legacy appeared thorough the “long” 19th century, and at its end it was emphasized by national movement and political programmes of several political parties.
The final monograph of a research project on "Return of Religion in the Public Space" is the first and only analyse of the divergent post-secularisation development of religion in the Czech Republic and Slovakia since the dissolution of Czechoslovakia.
This article maps out the relation between women’s religious orders forced to work in the Czech borderlands (namely the Šluknov Hook) in the period of 1950-1993 with the lay, secular community. It deals with each of the orders and their specifics and describes their work with clients of nursing homes and of social welfare institutions.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter