Orientální ústav AV ČR se už téměř sto let věnuje výzkumu rozsáhlého regionu od Blízkého východu až po východní Asii. Jeho badatelé a badatelky vycházejí z detailních znalostí tamních reálií a primárních pramenů a jejich vědecké práce zveřejňují ta nejlepší mezinárodní akademická nakladatelství a oborové časopisy. Orientální ústav AV ČR uchovává ve svých fondech cenné a originální sbírky rukopisů, starých tisků a dalších pramenů ze studovaného regionu. Ve čtvrtek 25. června 2020 si je prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.