Mezinárodní vztahy

V rámci dubnového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím a institucím Evropské unie. Konkrétně občané vyjadřovali míru své důvěry k Severoatlantské alianci, Organizaci spojených národů a Evropské unii. Z institucí Evropské unie pak dále hodnotili, nakolik důvěřují Evropské komisi, Evropskému parlamentu, předsedovi evropské rady a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (tzv. ministryni zahraničí EU).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byly v dubnu 2017 zařazeny otázky na téma evropské integrace. Konkrétně jsme zjišťovali názory na to, zda se v Evropské unii uplatňují hodnoty demokracie, rovnosti, spolupráce, tolerance, spravedlnosti a solidarity. Dále nás ve výzkumu zajímaly názory české veřejnosti na prospěšnost či škodlivost evropské integrace v oblastech hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie. Podrobněji jsme se zaměřili také na to, zda dotázaní věří tomu, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a v jejich vlastním zájmu.

V dubnu 2017 jsme v rámci  pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy a zaměřili jsme se také na to, zda by měla Česká republika za svou měnu přijmout euro.

V březnu 2017 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Analogické otázky byly v šetření položeny také v souvislosti s děním na Ukrajině.

V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. z roku 2017 jsme se ptali české veřejnosti na otázky týkající se současného dění na Ukrajině. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. V tomto šetření byly analogické otázky položeny také v souvislosti s aktivitami tzv. Islámského státu a v minulém, únorovém šetření jsme se obdobně ptali na vnímání situace ohledně uprchlíků. Tisková zpráva zahrnuje i srovnání s těmito aktuálními událostmi

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně, uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Zároveň tato tisková zpráva nabízí i srovnání názorů veřejnosti v České republice a v Polsku. Šetření v rámci České republiky proběhlo ve dnech 6. 2. - 19. 2. 2017.

V lednu 2017 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky týkající se postojů českých občanů k členství České republiky v Severoatlantické alianci (NATO).

V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a armádou České republiky.

V prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu, mezi nimiž pro srovnání je i český prezident.

V prosinci 2016 zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., do svého pravidelného výzkumu několik otázek týkajících se tzv. Islámského státu. Konkrétně šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o vývoj situace v souvislosti s jeho aktivitami a zda jej pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě. Analogické otázky byly v šetření položeny také v souvislosti s děním na Ukrajině a s vývojem situace okolo uprchlíků.