Volná pastva velkých býložravců je v Evropě stále využívanější metodou údržby různých typů biotopů. Pastva exmoorských pony je nově provozována i v národním parku Podyjí. Jeho nelesní části obývá unikátní společenstvo pěti druhů hnědásků rodu Melitaea, ohrožených motýlů s různými biotopovými nároky. Populace těchto motýlů jsme zkoumali těsně před zahájením pastvy. V článku prezentujeme informace o početnosti populací, jejich biotopových nárocích i potenciálních dopadech pastvy v budoucnu.

Citovaná a použitá literatura:
MIKLÍN Jan; MIKLÍNOVÁ Kateřina; ČÍŽEK Lukáš. Změny krajinného krytu na území Národního parku Podyjí mezi lety 1938 a 2014. Thayensia (Znojmo), 2016, 13: 59-80.

ŠEBEK Pavel; et al. 25 let NP Podyjí. Cíleným prosvětlováním lesa k podpoře biodiverzity hmyzu, obratlovců a rostlin. Živa, 2016, 4: 179-183.

ŠUMPICH Jan; LIŠKA Jan; LAŠTŮVKA Zdeněk. 25 let NP Podyjí. Motýli – význačná složka hmyzí fauny. Živa, 2016, 4: 184-187.

Free-range grazing by native ungulates is being increasingly used as a management method for various habitats (including xeric grasslands and open woodland in temperate Europe). Grazing by Exmoor po­nies was recently established in the Podyjí National Park. Prior to the establishment of grazing, we studied populations of five endangered species of the genus Melitaea, co-occurring in open parts of the area. In this paper, we describe their population sizes and habitat requirements and discuss the future impact of horse grazing.