Instituce a politici

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

Mezi představiteli parlamentních stran v lednu 2020 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Andreji Babišovi (40 %) a Václavu Klausovi mladšímu (39 %), nejvyšší podíl nedůvěry se objevil v případě Tomia Okamury (64 %).

V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně vzrostla důvěra u Marka Výborného (nárůst důvěry o 11 procentních bodů), statisticky významné zvýšení podílu důvěřujících se objevilo i u Víta Rakušana (o 6 procentních bodů), Petra Fialy (o 5 procentních bodů při stejně velkém souběžném poklesu podílu nedůvěřujících), Jana Hamáčka, Markéty Pekarové Adamové a Alexandry Udženiji (u všech shodně o 4 procentní body). V případě Šárky Jelínkové byl zaznamenán pokles podílu nedůvěřujících (o 7 procentních bodů).

Naopak zhoršení ve formě zvýšení podílu nedůvěry a poklesu podílu důvěřujících se oproti poslednímu srovnatelnému šetření objevilo v případě Tomia Okamury (zvýšení podílu nedůvěřujících o 4 procentní body) a u Radima Fialy (pokles podílu důvěřujících o 6 procentních bodů).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v lednu 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 46 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 38 % a Senát 39 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (69 %) a obecní zastupitelstva (68 %).

S politickou situací bylo spokojeno 23 % občanů, nespokojenost vyjadřovaly necelé dvě pětiny (38 %) veřejnosti.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v prosinci 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 44 %.

Poslanecká sněmovna i Senát mají důvěru 36 % veřejnosti.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu a listopadu 2019 reprezentativnímu vzorku občanů ČR položena otázka, zda důvěřují vybraným institucím. Říjnové šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, České národní bance, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejným vysokým školám a Akademii věd České republiky. V listopadovém výzkumu byla obdobným způsobem měřena důvěra vůči Bezpečnostní informační službě (BIS), Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v listopadu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v říjnu 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 19 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v září 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.