Na otázky v Telefonotéce odpověděl historik Václav Žůrek z Centra medievistických studií. Sám právě dopisuje životopis Karla IV., ve kterém se zvláště zaměřuje na to, jak Karla viděli jeho současníci a jak se císařův obraz utvářel. Panovníci – nejen středověcí – značně dbali na svůj „image" u současníků i pro budoucnost.

Karel IV. nebyl v tomto ohledu jiný, spíše se dá říct, že mu velmi záleželo na tom, aby zanechával obraz, jaký si přál: být vnímán jako moudrý král. Letošní oslavy jsou důkazem, že se mu to podařilo, soudí historik.

Celý pořad na webu ČRo Vltava.

Knižní ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v celkem jedenácti kategoriích. Kromě titulu Kniha roku udělí ceny za prózu, za poezii, za naučnou literaturu, za publicistiku, za knihu pro děti a mládež, pro objev roku, za překladovou knihu, za nakladatelský čin a cenu čtenářů.

Rozhovor s autory knihy najdete na webu ČT24.

Král Václav IV. se nepotatil. Víc než vládnutí ho zajímaly knihy

Nebyl rozeným politikem jako jeho otec Karel Čtvrtý. Václava IV. spíš zajímaly knihy, sbíral rukopisy. Komplikovaná osobnost a složité historické období - tato kombinace zanechala dojem z vlády Václava IV. jako jednoho z méně šťastných období našich dějin. Je také často vnímán jako ten, který stojí za smrtí Jana Nepomuckého a mistra Jana Husa.

Záznam celého programu na webu iRozhlas.

Vzpomínky českého historika a archeologa, specialisty na oblast církevní archeologie a středověké duchovní kultury, ředitele Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy v Praze.

Všechny díly na stránkách ČRo3 Vltava.

Přestože už lopatu do rukou nebere, rád na práci v terénu vzpomíná. Expert na středověkou duchovní kulturu se zasloužil o velké výzkumy klášterů na Strahově v Praze nebo v Sázavě, spolupracoval na rozkrývání klášterů v Praze-Břevnově, v Ostrově u Davle nebo v Berouně. Za svůj dlouholetý přínos české vědě v neděli převezme Národní cenu vlády Česká hlava. "Je to obrovské uznání a moc si ho vážím. Musím ale dodat, že se týká i mých kolegů. Jde o týmovou práci a bez nich bych toho dosáhl málo," připouští skromně osmašedesátiletý vědec.

Celý rozhovor na webu iHned.cz.

Přesně před tisící lety se stal českým knížetem Oldřich. Zemi vládl dvacet let a nebyla to pro Čechy léta neúspěšná. Odolával vpádům Boleslava Chrabrého, získal Moravu, leckdy vládnul i nezávisle na císaři. Zároveň jeho éra byla i obdobím krutým. Dobově nemilosrdné vztahy panovaly mezi samotnými přemyslovskými bratry. Nejstarší Boleslav III. strávil polovinu života v polském vězení, Jaromír byl svými bratry vykastrován, později oslepen a nakonec Vršovci zavražděn. Období knížete Oldřicha mělo však i příjemnější stránky. Mezi mužské kratochvíle a zkoušky dospělosti patřil lov a právě na něm Oldřich potkal neurozenou Boženu, která mu porodila vytouženého syna Břetislava. Místo jejich setkání je zachyceno legendami a dnes se o něj hlásí nová obec. Kníže Oldřich byl také při založení Kláštera Sázava poutníkem Prokopem. I po tísici letech zde najdeme památku na první setkání knížete a světce a také i po tisíci letech dávné postavy vyvolají spory historiků.

Celý pořad na webu ČT.

Jaká byla doba středověku? Jak její duchovní a kulturní hodnoty utvářely vývoj na našem území? Hostem Magazínu Leonardo byl historik a archeolog Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, vítěz soutěže Česká hlava 2017.

Celý rozhovor na webu Rozhlas Plus.

Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Zpráva na webu ČT24.

Z Jana Husa se stala jedna z klíčových postav národního a posléze i komunistického mýtu, a tak je těžké představit si ho jako člověka z masa a kostí. Díky poutavé monografii Františka Šmahela, předního evropského odborníka na středověk, už je to ale mnohem snazší. Ve své knize Jan Hus. Život a dílo dokazuje, že cesta českého kněze k pravdě a na hranici vedla přes mnohé jeho pochybnosti a rozpory. Jedno se však nemění: „Hus měl jako málokdo z našeho národa sílu hájit vlastní názor i za cenu smrti a jeho úsilí směřovalo k tomu, co naši praotcové nazývali obecným dobrem," říká František Šmahel.

Celý rozhovor na stránkách časopisu Respekt.

V těchto dnech si připomínáme mimořádnou postavu českých dějin, možná ze všech nejdůležitější. Jan Hus je totiž mužem, k němuž se upínali národní obrozenci, identifikovali se s ním mladočeši, jako mravní autoritu ho vyzdvihoval Tomáš Garrigue Masaryk a přivlastnili si ho i komunisté. Jaký skutečně byl mistr Jan Hus? Patří nenávratně dějepiscům, nebo má stále co říct i současníkům? Deník o tom hovořil s nejvýznamnějším husitským badatelem profesorem Františkem Šmahelem.

Celý rozhovor na serveru deník.cz.