Mezinárodní vztahy

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k NATO. Popisované výsledky v této zprávě se pojí s obecnými názory na obranu státu. Dotázaní konkrétně vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu s výroky spojenými se suverenitou státu, schopností ovlivnit vlastní obranu a s armádou České republiky.

Česká veřejnost se většinově (85 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu.

Téměř polovina (49 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, přičemž tento podíl je nejnižší od počátku měření v roce 1993.

Náklady na obranu jsou v posledních pěti šetřeních více podporované, než tomu bylo v předchozích letech (tedy mezi lety 2001 a 2013).

V únorovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zaměřilo na postoje české veřejnosti k členství České republiky v NATO.

S členstvím ČR v Severoatlantické alianci je spokojeno 58 % českých občanů, téměř čtvrtina (24 %) je nespokojená.

V aktuálním výzkumu poprvé statisticky významně převážil názor, že NATO je zárukou nezávislosti České republiky (48 %) a nikoliv formou podřízenosti se cizím mocnostem (44 %). Čeští občané se většinově kloní k názoru, že členství v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR a zvyšuje mír a stabilitu v Evropě.

Přibližně sedm z deseti českých občanů (69 %) je přesvědčeno o potřebnosti Severoatlantické aliance v současné době. Více než pětina občanů (21 %) míní, že organizace je nepotřebná.

Názory české veřejnosti na členství naší země v NATO jsou v posledních letech poměrně stabilní.

V prosincovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se aktuálního vývoje situace v Sýrii v souvislosti s vojenskou operací Turecka v syrském pohraničí v oblastech kontrolovaných Kurdy. Šetření zjišťovalo, zda se občané o vývoj situace v oblasti zajímají, jak vnímají dopad této situace na českou, evropskou a světovou bezpečnost a jak hodnotí činnost různých aktérů zapojených do vývoje v oblasti.

Do svého prosincového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie.
Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii, Evropskou unii jako celek i Českou republiku budou nepříznivé.
Názory českých občanů na důsledky odchodu Velké Británie z Evropské unie se v průběhu roku 2019 významně neměnily.
Vinu za to, že mezi Velkou Británií a Evropskou unií zatím nedošlo k dohodě na podmínkách odchodu, čeští občané nejčastěji připisují oběma stranám, tedy jak představitelům Velké Británie, tak Evropské unie. Pokud ale lidé vinu spatřují na straně někoho z nich, pak častěji u představitelů Velké Británie.

V listopadovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu.

V rámci listopadového šetření CVVM předložilo svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.

V říjnovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se hodnocení současné situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy, ekonomiku, bezpečnost, řešení konfliktů či řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí, a hodnocení působení vybraných významných aktérů (států či organizací), kteří mají podstatný vliv na vývoj celkové politické a bezpečnostní situace ve světě a na vývoj celkové ekonomické situace v globálním měřítku.

V květnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem obecně a konkrétně pak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.

V pravidelném dubnovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, zkoumalo postoje české veřejnosti k přijetí eura jako české měny a názory na dopady členství ČR v Evropské unii v různých oblastech.