Ekonomický vývoj

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo problematiky daní. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem, a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

Lednový výzkum CVVM se zabýval problematikou pohybu cenové hladiny, respektive míry inflace. Konkrétně zjišťoval, jak občané vnímají vývoj reálného příjmu svých domácností v uplynulém roce, zda považují stávající inflaci za spíše přijatelnou, či nepřijatelnou a zda se domnívají, že za stejnou částku peněz v letošním roce budou moci nakoupít více,...

Lednový výzkum CVVM se zabýval problematikou pohybu cenové hladiny, respektive míry inflace. Konkrétně zjišťoval, jak občané vnímají vývoj reálného příjmu svých domácností v uplynulém roce, zda považují stávající inflaci za spíše přijatelnou, či nepřijatelnou a zda se domnívají, že za stejnou částku peněz v letošním roce budou moci nakoupít více, stejně či méně zboží a služeb než v současnosti.

Od roku 1997 v našich šetřeních opakovaně sledujeme, jak veřejnost vnímá hospodářskou úroveň České republiky, a to prostřednictvím otázky, která zároveň umožňuje toto hodnocení zasadit do kontextu vnímání hospodářské úrovně dalších devíti vybraných evropských států, mezi kterými jsou zastoupeny jak tradiční rozvinuté tržní ekonomiky, tak země, které podobně jako ČR procházely od přelomu 80.

V rámci lednového výzkumu se CVVM zaměřilo na problematiku světové finanční a ekonomické krize. Šetření zjišťovalo subjektivně nahlížené změny materiálních životních podmínek domácností i ekonomické situace země v roce 2010 a dále bezprostřední dopady krize na domácnosti, pracoviště i českou ekonomiku jako celek. Poslední otázka se pak věnovala tomu, jak dobře či špatně na situaci okolo světové finanční krize reaguje vláda ČR.

V rámci svého lednového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku na hodnocení současné ekonomické situace v České republice.

V rámci svého lednového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo respondentům několik otázek, které zjišťovaly jejich postoje k některým opatřením v daňové a rozpočtové oblasti, jež vstoupily v platnost počátkem tohoto roku, a také zkoumalo postoje k desetiprocentnímu snížení objemu prostředků na platy u různých skupin zaměstnanců veřejného sektoru.

V rámci svého prosincového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku na hodnocení současné ekonomické situace v České republice.

V říjnu 2010 byl do pravidelných výzkumů CVVM zařazen blok otázek týkajících se úsporných opatření vlády. Respondenti se vyjadřovali k nutnosti ekonomických změn, deklarovali své povědomí o opatřeních, která vláda připravuje, a vyjadřovali souhlas či nesouhlas s nimi. Rovněž bylo šetřeno mínění, nakolik spravedlivě bude rozložen dopad těchto opatření v rámci české společnosti a jak chystané rozpočtové změny ovlivní vybrané oblasti života společnosti.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek zaměřených na problematiku státního rozpočtu. Respondenti v něm vyjadřovali své názory na to, zda by se současný schodek měl řešit spíše úsporami na straně výdajů či zvýšením příjmů rozpočtu, vybírali oblasti, v nichž by se podle nich měly přednostně hledat úspory na výdajové straně, a ty, jichž by se škrty naopak neměly dotknout, a nakonec posuzovali i výši předpokládaného schodku státního rozpočtu pro rok 2011.