V článku autor upozorňuje na velmi rychlý ústup krasce Eurythyrea quercus (Buprestidae) z jeho donedávna nejrozsáhlejších lokalit v České republice, a to v dolní části jihomoravského luhu. Až do začátku 90. let minulého století se jeho zdejší metapopulace zdála být dostatečně stabilní. Po rozsáhlých vodohospodářských úpravách zdejší krajiny však výrazně poklesla hladina spodní vody. A poněvadž tak většina velmi starých solitérních dubů letních (Quercus robur), jeho zdejší jediná živná rostlina na nivních loukách, rychle uschla, ocitl se tak stejně rychle i tento brouk na hranici vymření. Pro jeho záchranu v tomto luhu proto autor doporučuje urychleně vyzkoušet oslunění starých dubů dosud uzavřených v okolních souvislých porostech, a tím vytvořit pro E. quercus nové biotopy.
Citovaná literatura:
HORAL, D. a V. RÝDL. Výstavky v lužních lesích jižní Moravy. Trees Left after Cutting in the Floodplain Forests in South Moravia. Ochrana přírody. 2009, vol. 64(3), s. 13–14.
The article warns of the very rapid disappearance of the beetle Eurythyrea quercus (Buprestidae) from the lower section of the South Moravian meadowland, until recently the most extensive sites of the species in the Czech Republic. Until the beginning of the 1990s its local metapopulation seemed to be sufficiently stable. However, after extensive water regime alterations, the groundwater level sank considerably. As the majority of very old solitary Pedunculate Oaks (Quercus robur), its only local host plant on alluvial meadows, are quickly drying up, this beetle has found itself on the brink of extinction.
Krasec Eurythyrea quercus patří bezesporu k nejkrásnějším středoevropským broukům. Nejčastěji bývá jednobarevně kovově zelený, zlatozelený či až tmavě zlatý, někdy dokonce celý kovově modrý, nazlátle červený nebo v kontrastujících kombinacích barevné palety. Patří mezi naše největší krasce (14–26 mm). Kromě střední Evropy žije od Španělska na východ ve všech jihoevropských zemích a také na Kavkazu. Foto S. Szabó
