Kořeny jsou obvykle skrytou, přesto zcela zásadní částí rostliny. Jejich struktura vznikala během evoluce a přizpůsobovala se půdnímu prostředí a primárním funkcím, které kořeny plní. Uspořádání kořenového systému je vývojově plastické a reaguje na aktuální podmínky prostředí. Rostlina aktivně ovlivňuje půdní prostředí a mění jeho fyzikálně-chemické vlastnosti, právě tak jako složení komunity mikroorganismů v blízké rhizosféře.
K dalšímu čtení v Živě:
navazující článek Kořeny a příjem látek z půdy (2020, 2: XXXII–XXXIII)
K statolitovej teórii profesora Bohumila Němca (2007, 4: 150–152)
Kdy se rostlina stala rostlinou (2020, 1: 6–9)
Doporučená literatura k tématu:
CANARINI, Alberto, et al. Root exudation of primary metabolites: mechanisms and their roles in plant responses to environmental stimuli. Frontiers in Plant Science, 2019, 10: 157.
KUZYAKOV, Yakov; RAZAVI, Bahar S. Rhizosphere size and shape: Temporal dynamics and spatial stationarity. Soil Biology and Biochemistry, 2019, 135: 343-360.
BANDA, Jason, et al. Lateral root formation in Arabidopsis: A well-ordered LRexit. Trends in plant science, 2019, 24. 9: 826-839.
Despite the fact that roots are usually hidden part of plants, they are crucial for their survival. Root structure developed during evolution and adapted to soil environment to carry out principal functions. The root system structure develops and responds to environmental conditions. On the other hand, plants actively modify the physicochemical properties of the edaphic environment, as well as the biotic community within the rhizosphere.
