V první části (Živa 2011, 6: 258-261) jsme se pokusili shrnout, co víme o historii a příchodu měkkýších druhů vázaných na naši kulturní krajinu, které se obvykle nezačleňují do malakocenóz přírodního rázu. Odpověď založená na fosilních dokladech je jednoznačná - zatím se nepodařilo najít žádný doklad jejich výskytu na našem území ani v sousedství před neolitickou rolnicko-pasteveckou kolonizací. Fosilní nálezy však rovněž přinesly zajímavá překvapení, totiž doklady o nedávných přistěhovalcích, kteří se nenápadně doslova vetřeli do běžných přírodních společenstev, takže dosud nikomu nepřišlo na mysl, že by mohlo jít o moderní imigranty. Nejlépe se pro ně hodí anglický termín cryptic immigrants čili skrytí nebo utajení novousedlíci.
Cryptic immigrants are common species incorporated in near-natural biocoenoses that occur only in Holocene, mostly very recent deposits, being absent from older (Pleistocene) formations. This is true of Alinda biplicata and Oxychilus cellarius, partly also of Oxychilus glaber, Balea perversa or epilithic calcicolous snails such as Chondrina avenacea and Pyramidula pusilla in isolated karst areas. This applies also to isolated occurrences of Itala ornata or Cochlodina commutata that entered the Bohemian Uplands by aerial dispersal from the south. In the Pleistocene the very early appearance of some southern species (e.g. Drobacia banatica) from the very beginning of interglacial periods is reminiscent of the modern snail invasions, however, was initiated by the abrupt increase of temperature and moisture.
-
Čedičová drolina na svahu Lhoty v Českém středohoří, kde žije hrotice obrácená (Balea perversa) v lipovém opadu na balvanech. Foto L. Juřičková
-
Skelnatka hladká (Oxychilus glaber) je obyvatel lesních i otevřených sutí teplejších poloh. Ačkoli budí dojem starousedlého druhu, fosilní doklady ukazují, že jde o poměrně nedávného přistěhovalce. Rozměry 5,3 × 10,5 mm. Foto J. Brabec
-
Páskovka hajní (Cepaea nemoralis), náš nejpestřeji zbarvený hlemýžď, k nám proniká z oceánské západní Evropy. Zatím se však váže na lidská sídla a jejich kulturou dotčené okolí. Rozměry 17,5 × 22,5 mm. Foto J. Brabec
-
Skalnatka lepá (Faustina faustina) je karpatský endemit, který se přes severní Moravu rozšířil až na opuky východních Čech. V českých zemích není znám z pleistocénu a objevuje se zde až v mladém holocénu, přestože v centrálních slovenských Karpatech průkazně přežil poslední glaciál. Rozměry 11,5 × 19,5 mm. Foto J. Brabec
-
Vřetenatka obecná (Alinda biplicata) je dnes nejběžnějším zástupcem čeledi závornatkovití (Clausilliidae) v českých zemích, v interglaciálech však patří k vzácným nálezům. Rozměry 18,0 × 4,3 mm. Foto J. Brabec
-
Zdobenka tečkovaná (Itala Ornata), jejíž hlavní areál leží v jižních Alpách a sousedních dinárských pohořích, obývá u nás izolovanou enklávu na opukách Podorličí a vápencích severní Moravy, kam se v poledové době dostala vzdušným výsadkem. Rozměry 16 x 4 mm, Foto J. Brabec
-
Vrutenka karpatská (Pseudalinda stabilis) je východokarpatský prvek, který pronikl do východní části slovenských Karpat teprve v mladém holocénu, v posledním interglaciálu však zasahoval až do moravských Karpat. Rozměry 14,8 × 4,0 mm, Foto J. Brabec
-
Nádolka moravská (Vestia ranojevici moravica) se do moravských Karpat a nejvýchodnějších Sudet dostala dálkovým výsadkem až z bulharských a srbských hor v klimatickém optimu poledové doby, ačkoli by snadno mohla budit dojem starobylého reliktu. Rozměry 14,6 × 3,7 mm. Foto J. Brabec
-
Hrotice obrácená (Balea perversa), připomínající nedospělé vřetenatky, obývá u nás daleko roztroušené zříceniny hradů a balvanité droliny. Svou pravlast však má v oceánské západní Evropě, odkud je známá i z pleistocenních interglaciálů, zatímco jediné fosilní doklady na našem území pocházejí z mladšího holocénu Pálavy. Jde tedy rovněž o novodobého přistěhovalce. Rozměry 8,2 × 2,4 mm. Foto J. Brabec
-
Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) je trvale adaptovaná k životu na vápencových skalách. V lomu Solvay v Českém krasu žije jedna z nejsilnějších populací u nás. Foto L. Juřičková
-
Opravdový skvost, který v interglaciálech pronikl až do našich zemí, je drobná Gastrocopta theeli. Dnes bychom ji museli hledat až v Zakavkazí. Rozměry 1,7 × 0,9 mm. Foto J. Brabec