J. E. Purkyně je dodnes nejvýznamnějším přírodovědcem, který vyšel z českého prostředí. Jeho vliv zasahoval jak obecný vývoj věd o životě a medicíny, tak formující se českou vědu 19. století. Z dnešního hlediska lze vyzdvihnout na jeho díle zejména: 1. Tematizaci subjektivní empirie ve fysiologii vnímání a smyslů. 2. Anatomická zkoumání a podíl na formulaci buněčné teorie. 3. Organizační úsilí, které reprezentuje spis Akademia. 4. Anonymní spis Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce, který reprezentuje jeho naturfilosofický světonázor.
J. E. Purkyně is still the most important scientist to emerge from the Czech environment. His influence affected the general development of life sciences and medicine, as well as shaping 19th century Czech science. From today’s point of view the following parts of his work may be highlighted: 1) Thematization of subjective empiricism in physiology of the senses. 2) Anatomical study and participation in the formulation of cell theory. 3) The organizational effort that goes into an Academia work. 4) Anonymous book Fragments from the Diary of a Deceased Naturalist, which presents his idealistic („natural philosophy“) worldview.
-
Pražská dizertace o vidění ze subjektivního hlediska (1819) zajistila mladému J. E. Purkyňovi věhlas i osobní přízeň J. W. Goetha. Je to klasický spis z dějin naší vědy a český překlad vyšel až 150 let po jejím vzniku (1969).
-
Čestný doktorát Lékařské fakulty Vídeňské univerzity pro J. E. Purkyně ze srpna 1865. Foto z Archivu UK v Praze
-
Rozhodující část Purkyňovy vědecké činnosti je spjata s působením na univerzitě v tehdy pruské Vratislavi (Breslau) ve Slezsku v letech 1823–50 v roli profesora fyziologie a patologie.
-
Areál vratislavské lékařské fakulty v době Purkyňova působení. V jeho centru je porodnice, prostory proslulého fyziologického ústavu v pravé (jižní) části poblíž kostela. Foto z Archivu UK v Praze
-
Ilustrace k výzkumu typů kreseb kožních lišt, pozorování kožních kapilár z vratislavské habilitační dizertace Rozprava o fyziologickém výzkumu smyslu zrakového a soustavy kožní (1823)
-
Titulní list vratislavské habilitační dizertace Rozprava o fyziologickém výzkumu smyslu zrakového a soustavy kožní (1823)
-
Fyziologický ústav v Praze byl umístěn v 1. patře domu č. 74 ve Spálené ulici a ve své době byl jedním z nejlépe vybavených ústavů v Evropě. Nacházela se v něm posluchárna, sekční místnost, chemická laboratoř, mikroskopická pracovna, fyzikální kabinet, místnost pro sbírky i Purkyňův byt.
-
Titulní list spisu Akademia, který vycházel původně na pokračování v Živě v letech 1861–63. Purkyně zde zformuloval požadavky na organizaci vědecké práce a její místo v duchovním prostoru moderní společnosti. Ideově se k němu hlásili i zakladatelé Československé akademie věd v 50. letech 20. stol., zejména akademik Ivan Málek, který předmluvou a poznámkami opatřil jeho nové vydání v r. 1962.
-
V rámci svých zkoumání prostorového vnímání a pohybu Purkyně konstruoval a stále zdokonaloval phorolyt (1840) a kinesiskop pro vnímání pohybu a možnosti jeho znázornění; znamenal mimo jiné předzvěst kinematografie.
-
Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce vyšly v Nakladatelství Academia (2010) v nově upraveném a úplném překladu. Obsahují také soubor esejí a statí přírodovědců a historiků, který přibližuje Purkyňův text.
-
Zadní stěna jednoho z Purkyněm konstruovaných kinesiskopů Originál je uložen v Národním technickém muzeu v Praze. Obr. z archivu autora a redakce, není-li uvedeno jinak