ŽIVA

Jak funguje imunita u rostlin?

Pracovní listy k výuce jsou uvedeny v pdf souboru níže jako samostatné přílohy.

Citovaná a použitá literatura:
BECHINGER, Clemens, et al. Optical measurements of invasive forces exerted by appressoria of a plant pathogenic fungus. Science, 1999, 285.5435: 1896-1899.
BIGEARD, Jean; COLCOMBET, Jean; HIRT, Heribert. Signaling mechanisms in pattern-triggered immunity (PTI). Molecular plant, 2015, 8.4: 521-539.
VAN DER BURGH, Aranka M.; JOOSTEN, Matthieu HAJ. Plant immunity: thinking outside and inside the box. Trends in plant science, 2019, 24 (7): 587–601.
DAGDAS, Yasin F., et al. Septin-mediated plant cell invasion by the rice blast fungus, Magnaporthe oryzae. Science, 2012, 336.6088: 1590-1595.
HOWARD, Richard J., et al. Penetration of hard substrates by a fungus employing enormous turgor pressures. Proceedings of the National Academy of Sciences, 1991, 88.24: 11281-11284.
JONES, Jonathan D. G.; DANGL, Jeffery L. The plant immune system. Nature, 2006, 444.7117: 323-329. Dostupné online
MAUCH-MANI, Brigitte, et al. Defense priming: an adaptive part of induced resistance. Annual Review of Plant Biology, 2017, 68: 485-512.
SCHMELZER, Elmon. Cell polarization, a crucial process in fungal defence. Trends in plant science, 2002, 7.9: 411-415.

Materiály k výuce

• jak-funguje-imunita-u-rostlin.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec – zadání pro studenty
• jak-funguje-imunita-u-rostlin-1.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec – řešení
• jak-funguje-imunita-u-rostlin-2.pdf – Pracovní list: Rostlina versus vetřelec. Virtuální realita – technický návod

Obrazové přílohy

• Spora patogenní houby Magnaporthe oryzae vyklíčila na povrchu listu a vy­tvořila apresorium (přísavný polštář), který je předpokladem k proniknutí do buňky (pomocí penetračního hrotu), kde se chystá vytvořit haustorium. Struktury houby v rostlinné buňce jsou ohraničené membránami odvozenými od plazmatické membrány hostitelské buňky. Při průniku přes buněčnou stěnu vyvíjí apresorium tlak až 17 MPa, což odpovídá tlaku 25× většímu než v pneumatice autobusu, jak poznamenal náš kolega Ivan Kulich. Snímek z elektronového mikroskopu. Upraveno podle: Y. F. Dagdas a kol. (2012), převzato se svolením American Association for the Advancement of Science (AAAS) a upraveno se svolením autorů
  
• Cik-cak model rostlinné imunity. Schéma znázorňuje koevoluci mezi molekulami patogenu odpovědnými za virulenci a obrannými mechanismy rostlinné buňky. Po rozpoznání patogenních molekul PAMP (Pathogen-Associated Molecular Patterns) pomocí receptorů se spouští PTI imunita (PAMP Triggered Immunity). Tu patogeny potlačují pomocí efektorů, což se někdy označuje jako efektorem spuštěná citlivost (Effector Triggered Susceptibility, ETS). Pokud rostliny kódují R-protein schopný rozeznávat efektory, zahajují ETI (Effector Triggered Immunity), která často směřuje do programované buněčné smrti typu hypersenzitivní reakce (HR). Na to si patogeny vyvíjejí nové efektory schopné potlačovat tentokrát ETI. Rostliny reagují vývojem nových R-proteinů atd. Upraveno podle: J. D. G. Jones a J. L. Dangl (2006) a M. Alizadeh a H. Askari (2014)
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2020 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.