V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
ONDŘEJ SLÁDEK
Na podzim 2012 zaznamenala americká bohemistika tři podstatné ztráty, zemřely tři významné osobnosti našeho oboru: Ladislav Matějka, Michael H. Heim a Peter Kussi. Zatímco Ladislava Matějku si většina českých čtenářů spojí především s jeho posledním velkým edičním počinem, totiž s třísvazkovým vydáním Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha (2007, 2008, 2010), povědomí o dílech Michaela H. Heima a Petera Kussiho bude mezi širší českou veřejností nejspíš jen velmi omezené. Přitom jejich práce jsou plným právem součástí dějin jak americké, tak české literatury.
ROMAN KANDA
Literární věda, alespoň její určitá část, stále systematičtěji zkoumá fenomény, problematizující hranici mezi vnitřním a vnějším. Polský literární teoretik Michał Głowiński už v polovině osmdesátých let upozornil na potřebnost překonání uvedené dichotomie, jež literární myšlení schizofrenicky zdvojuje a — vyhroceně vyjádřeno — rozděluje na dva tábory, které nenacházejí společnou řeč: na zastánce imanentních analýz textu a na stoupence sociologických (vnětextových) přístupů. Głowiński spatřoval východisko ve sledování díla zapuštěného do literárněkomunikační situace, v níž se rigidní dělení na vnější a vnitřní „rozpouští“, pozbývá (domnělé) pevnosti (česky in J. Trávníček [ed.]: Od poetiky k diskursu. Brno, Host 2002, s. 180–195).
PETR ŠÁMAL
Vůbec první číslo České literatury vyšlo 31. března 1953 a bylo plné paradoxů. Zdobila jej funkcionalistická obálka odkazující k modernistické typografii třicátých let a hned za ní následovaly dvě fotografie a dva soustrastné telegramy vyjadřující jménem Československé akademie věd hluboký zármutek nad úmrtím „generalissima“ Stalina († 5. března) a prezidenta Československé republiky Klementa Gottwalda († 14. března).
Číst dál: Česká literatura. Z historie časopisu pro literární vědu
JIŘÍ FLAIŠMAN – MICHAL KOSÁK
Editorské řemeslo si v minulém století ozkoušely stovky literárních badatelů, výsledky jejich práce znamenají pro stavbu oboru jakési základní kameny. Je však jen nemnoho osobností, které přispěly k této základní stavbě tak významně jako Zina Trochová, která na počátku tohoto roku oslavuje své devadesátiny.