Zahlavi

Biologicko-ekologické vědy

13. 07. 2020
Zakulacené hříbky, vysoké bedly nebo nápadně zbarvené muchomůrky. Tak si většina lidí představují zástupce říše hub. Ve skutečnosti je ovšem jejich svět mnohem rozmanitější. Miliony druhů hub najdeme na všech kontinentech, na souši i ve vodě. ...
26. 06. 2020
Schopnosti půdy udržet, podpořit, rozložit a znovu stvořit život se zdají téměř nekonečné. Pokud do nich nezasahuje člověk. ...
19. 06. 2020
Dhati Welel. Tak výzkumníci pojmenovali nový druh mammarenaviru, savčího viru z rodiny arenavirů, jehož hostiteli jsou krysy mnohobradavkové. Podobně jako v případě koronaviru jde o jednovláknový RNA virus. ...
18. 06. 2020
Jak rafinovaně loví své oběti masožravé houby? Jak přežívají žížaly v ledovcích i jeskyních? A vyhrává souboj pod mikroskopem půdního vědce želvuška, nebo hlístice? ...
12. 06. 2020
Tuto vytrvalou bylinu zahrádkáři nevidí rádi. Vyroste téměř kdekoli a těžko se likviduje. Kopřiva je přitom velmi zajímavým rodem. ...
09. 06. 2020
Léto je na dosah, i tak rtuť teploměru občas klesne pod nulu. V Evropě a Asii jsou podobné situace rok od roku častější. Jediný pozdní mrazík přitom dokáže nedozírně poškodit lesy mírného pásma a tajgy. ...

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce