Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Versologický tým vznikl na konci roku 2012 a sdružuje pracovníky zabývající se teorií verše napříč ústavními odděleními (zastoupeno je oddělení teorie, oddělení ediční a textologické a oddělení pro výzkum literatury 19. století). Tým navazuje na někdejší versologický tým Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV, který tvořili pracovníci tehdejšího textologického oddělení (Miroslav Červenka, Stanislava Mazáčová, Milada Chlíbcová ad., externě s týmem spolupracovala Květa Sgallová).

Badatelská činnost týmu se realizuje jak formou individuálních, tak i kolektivních výzkumných projektů.

Tým spolupracuje mimo jiné s:

Podrobnější informace o Versologickém týmu včetně on-line nástrojů umožňujících práci s Korpusem českého verše í naleznete na webu: 

.

 

ŘEŠENÉ PROJEKTY

Grantové:

Stylometrická analýza básnických textů

Projekt GA ČR 17-01723S se zaměřuje na možnosti atribuce autorství básnických textů vycházející z rozsáhlého souboru rytmických charakteristik. Plánuje se (1) vytvoření spolehlivého modelu pro atribuci autorství českých básnických textů, (2) analýza vybraných českých básnických textů, jejichž autorství bylo zpochybněno nebo není známé, (3) prozkoumat možnosti uplatnění stylometrické analýzy verše v literárněhistorickém výzkumu (např. periodizace, vliv jiného autora), (4) prozkoumat (ve spolupráci se zahraničními experty) možnosti uplatnění analogických modelů při atribuci ruské, anglické a německé poezie. 

Nerudův verš

V rámci grantového projektu 15-19820S podpořeného GA ČR, jehož řešitelem je Jakub Říha, vzniká monografická práce o verši Jana Nerudy. Monografie je zaměřena na rozbor základních aspektů Nerudova verše (metriky, rytmiky, rýmu a strofiky) v kontextu českého a evropského verše.

Ústavní:

V roce 2016 byl zahájena práce na projektu Korpus českého verše 1. poloviny 20. století, jehož řešiteli jsou Petr Plecháč a Robert Kolár. Cílem projektu je navázat na Korpus českého verše 19. století.

Kolektivní:

Úvod do teorie verše. Viz zde.

 

DOKONČENÉ PROJEKTY 

Grantové:

Dějiny a teorie českého verše 19. století

V rámci grantového projektu P406/11/1825 podpořeného GA ČR, jehož řešiteli jsou Robert Kolár a Petr Plecháč, vznikl Korpus českého verše 19. století (KČV). KČV sestává z textů obsažených v České elektronické knihovně, které byly lemmatizovány a fonologicky, morfologicky a metricky anotovány. Fonologická a metrická anotace byla provedena automaticky s využitím počítačového programu Květa, jehož autorem je Petr Plecháč. Získaná data umožnila vytvoření unikátní veřejně přístupné Databáze českých meter 19. století. Databáze, obsahující přes 2 miliony veršů, poskytuje všem zájemcům detailní informace o verši 19. století.

 

 

ČLENOVÉ TÝMU:

 

Mgr. Petr Plecháč, Ph.D. (vedoucí týmu)

Petr Plecháč se zabývá kvantitativní a korpusovou versologií, zejména pak možnostmi automatické analýzy verše a frekvenčními charakteristikami básnických textů.

 

PhDr. Robert Kolár, Ph.D. (vedoucí Oddělení teorie)

Robert Kolár se zabývá teorií a dějinami českého verše 19. a 20. století.

 

Mgr. Jakub Říha (člen Oddělení edičního a textologického)

Jakub Říha se zabývá dějinami verše, především rýmem a strofikou. Těžiště jeho práce je v poezii 2. poloviny 19. století (Hálek, Neruda, Vrchlický).

  

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (vedoucí Oddělení literatury 19. století)

Dalibor Dobiáš se zabývá problematikou verše počátků národního obrození, zvláště napětím mezi jeho kulturními motivacemi, potenciálem z předchozích staletí a soudobým překladovým charakterem a v neposlední řadě i jeho jazykovými specifiky.