Politické

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v prosinci 2018 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují některým institucím. Šetření konkrétně zjišťovalo důvěru ve vztahu k veřejnému ochránci práv (ombudsmanovi), Ústavnímu soudu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Českému statistickému úřadu, České národní bance a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice, obecného postoje k demokracii a respektování lidských práv v ČR. S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny více než dvě třetiny (67 %) občanů, téměř tři desetiny (29 %) spokojené nejsou.

V únorovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR dvě sady otázek týkajících se jednak zájmu občanů o politiku a jednak názoru na podíl politiků a občanů na rozhodování.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v únoru 2019 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

V šetření realizovaném v únoru 2019 CVVM zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: voličské preference a stranické preference.

Voličské preference zahrnují pouze lidi, kteří by pravděpodobně šli volit a osoby, které ještě neví, jak by pravděpodobně volili, zde mají samostatnou kategorii.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Do svého únorového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie. Zajímalo nás, jaký dopad bude mít podle českých občanů tzv. Brexit pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku, kdo nese vinu na tom, že zatím nebylo dosaženo vzájemné dohody a jak má EU postupovat při vyjednávání s Velkou Británii. Ve výzkumu jsme se dále zeptali, zda by se mělo i v České republice uskutečnit referendum o odchodu či setrvání naší země v EU a jak by respondent v takovém referendu hlasoval.

V šetření realizovaném v únoru 2019 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

V prosincovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu, mezi nimiž pro srovnání je i český prezident.