V časopise Geomorphology vychází článek, ve kterém se díky pokročilému numerickému modelování podařilo přesněji popsat vznik nedávno rozpoznané pískovcové formy - arkádových dutin, ale i úzce souvisejících skalních sloupků (tzv. skalních hodin). Obecně jde v tomto výzkumu o aplikaci zcela nového přístupu, který v krátké době přinesl značně překvapivé výsledky pro chápání zvětrávání granulárních hornin. Výzkum probíhá v úzké spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK a Moskevským Skolkovo Institutem Vědy a Technologií. Za náš ústav se jej v této konkrétní publikaci účastnil kolega Michal Filippi.

Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř usazeniny, která byla po určitou dobu od úhynu obohacována mikrobiálními společenstvy z odolnějších (například vazivových) tkání. Vzorce projídání se u každé fosilní skupiny do značné míry opakují a lze z nich odvodit polohu a tvar některých měkkých tkání. Složité potravní strategie se objevují v geologické epoše velké radiace (rozrůznění) mnoha skupin organismů. V odborné literatuře je tato radiace označována zkratkou GOBE (Great Ordovician Biodiversification Event), jejíž hlavní část se odehrála před 465 až 460 miliony let. Článek.

Příští rok se poprvé v historii IAS (International Association of Sedimentologists – Mezinárodní asociace sedimentologů) bude konat každoroční mezinárodní konference IAS Meeting of Sedimentology (v roce 2021 už 35. ročník) v České republice a Geologický ústav AV ČR, v.v.i. se podílí na její organizaci. Bude se konat ve dnech 22. – 24. června 2021 v hotelu Vienna House Diplomat Prague. Počet účastníků se pravidelně pohybuje v rozpětí 700 až 1 000 účastníků včetně předních vědců v oboru sedimentologie. Speciální přednáškové bloky se budou týkat různých procesů vzniku usazených hornin a moderních přístupů a metod studujících horniny jako archivy zachycující změny nejen v geologické minulosti, ale s návazností na současnost. Veškeré informace naleznete na webových stránkách konference.

Nová publikace popisuje první a jediný nález fosilních kosterních pozůstatků hlubinných ryb z čeledi Platytroctidae (řád Alepocephaliformes). Tyto pozoruhodné ryby žijí v hlubokovodním prostředí a zbytky vzácného nálezu se dochovaly v oligocenních sedimentech menilitového souvrství v okolí Kelče (Morava). Exemplář pochází ze sbírek Národního muzea. Na počest mimořádného českého výtvarníka Josefa Váchala, od jehož úmrtí uběhlo v loňském roce padesát let, byla tato fosilní ryba představující nový rod a druh pojmenována Vachalia moraviensis.