2019/1

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

rád bych ve vší stručnosti představil obsah tohoto čísla.
Díky úvodní odborné stati od Jany Vitíkové se v Naší společnosti po čase (viz článek týkající se Jaderné elektrárny Dukovany v druhém čísle z roku 2017) setkáváme s tématem, které souvisí s oblastí energetiky. I když souvislost z názvu stati není patrná, je sociologicky nesmírně zajímavá a dalekosáhlá. Demolice obcí v minulosti provázely rozšiřování těžby hnědého uhlí v ČR, jehož spalování v naší zemi od 60. let minulého století bylo a stále ještě je hlavním způsobem výroby elektřiny (a druhotně někdy také tepla).

Těžba hnědého uhlí byla v minulosti a do dneška zůstává hlavním způsobem získání zdroje pro výrobu elektřiny a tepla v České republice. Severočeský hnědouhelný revír (SHR), který se rozkládá na území dnešního Karlovarského a Ústeckého kraje, je územím s největším množstvím zásob hnědého uhlí v České republice a těžba uhlí je zde spojena se životy obyvatel tohoto regionu. V minulosti do této oblasti lákala nové pracovníky, ale zároveň přinesla devastaci krajiny a zhoršení životního prostředí. V současné době již těžba uhlí nedosahuje takové míry, nicméně její význam příliš neklesá.

Neoprávněné vstupy do prostoru dráhy, které mají v ČR každoročně za následek okolo 200 obětí, se ve značné míře týkají i dětí a mládeže. Této problematice přitom není v rámci dopravní výchovy věnována dostatečná pozornost. Ve výzkumu bylo v ČR téma tzv. železničního trespassingu zatím zpracováno jen všeobecně se zaměřením především na podmínky vzniku a charakteristiky rizikových lokalit; v zahraničí jsou jak výzkum, tak i praxe více věnovány otázkám působení na veřejnost včetně vzdělávání dětí a mládeže.

Internet se v posledních třech desetiletích stal integrální součástí soudobých společností a jeho obsah postupně ohromně narůstá a velmi dynamicky se proměňuje. I tak však společenské vědy a společenští vědci nevěnují přílišnou pozornost tomu, jaké svědectví může web nabídnout ohledně společenských změn. Tento článek se věnuje úvodu do problematiky webových archivů, které mohou sloužit jako zdroj dat částečně vypovídající o dynamické proměně současné společnosti a komunikace. Cílem článku je diskutovat jednotlivé problémy, kterým společenský vědec při využití dat z webových archivů čelí, a navrhnout či alespoň nastínit jejich řešení.

Nakladatelství Karolinum vydalo v roce 2018 knihu Historicko-sociologické reflexe, tvořenou texty Jiřího Šubrta, které editor Karel Černý tematicky rozdělil do tří sekcí ve snaze představit odbornou práci autora v její mnohotvárné šíři a specifických podobách.

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) je mezinárodní výzkumný projekt, který se zaměřuje především na pochopení stárnutí populace a vlivu stárnutí na individuální životy v rozličných kulturních podmínkách Evropy [Börsch-Supan, Jürges 2015: 5]. Jedná se o multidisciplinární panelovou databázi mikro dat o zdraví, socioekonomickém statusu a sociálních a rodinných sítích u populace starší 50 let. V současné době se SHARE účastní 27 evropských zemí společně s jednou mimoevropskou, konkrétně se jedná o Izrael.

Od 80. let začaly přístupy měření společenského blahobytu upouštět od užívání čistě ekonomických indikátorů a stále častěji se přikláněly k vícerozměrnému pojetí blahobytu zahrnujícímu koncepty, jako jsou životní podmínky či kvalita života [Večerník 2012]. V českém prostředí byly ovšem tyto dimenze reflektovány ve výzkumech jen zřídka, lepšího datového pokrytí z hlediska širšího pojetí blahobytu se nám dostává až po roce 2000, a to zejména díky mezinárodním komparativním studiím [Večerník 2014]. Jednou z těchto studií je European Quality of Life Survey (dále EQLS), který „doplňuje tradiční indikátory ekonomického růstu a životního standardu, jako je HDP či příjem“ [Eurofound 2017a] o environmentální a sociální aspekty při zjišťování kvality života občanů. EQLS se zaměřuje nejen na objektivní indikátory, jako je vzdělání, zaměstnanost, bydlení, rodina či zdraví, ale i na subjektivní vnímání kvality života – kupříkladu na vnímání spokojenosti a štěstí obyvatel evropských států.