Na sedm desítek šlechtitelů se sjelo 19.–20. února 2020 do Olomouce na seminář Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky, který představil nejnovější vědecké poznatky a metody.

Seminář připravili odborníci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB), které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Olomoučtí vědci chtějí šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získat nové odrůdy plodin, které budou přizpůsobené změně klimatu, budou lépe snášet sucho, dokáží odolat chorobám či škůdcům a budou mít i jiné lepší vlastnosti.

Vyšlechtění takových plodin je do budoucna pro lidstvo zásadní, říká vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin profesor Jaroslav Doležel: „Zajištění dostatku potravin pro budoucí generace je celosvětově jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Přibývá obyvatel planety, mění se klima a ubývá přírodních zdrojů. Riziko hladomoru můžeme odvrátit jen tehdy, pokud se produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí, což je nesmírně náročný úkol.“

„Klasické šlechtění je velmi pracný a zdlouhavý proces a současné tempo zvyšování výnosů nových odrůd nestačí. Efektivitu šlechtění ale můžeme výrazně zvýšit využitím metod molekulární biologie a genomiky, které dokáží identifikovat rostliny nesoucí žádaný gen již v raném stadiu růstu. To znamená, že se nemusí čekat na výsledky drahých, časově náročných pokusů.“

Skupinové foto účastníků semináře.

Rostoucí množství požadavků na vlastnosti nových odrůd už mnohdy přesahuje možnosti klasického šlechtění. Proto byl druhý den odborného semináře věnován genetickým modifikacím. Podle jednoho z přednášejících, doktora Aleše Pečinky z ÚEB, se do budoucna bez úprav dědičné informace neobejdeme:

„Odrůdy s určitými vlastnostmi bude možné získat jen pomocí přenosu dědičné informace z jednoho organismu do druhého nebo modifikací DNA. Zavedení těchto metod a pěstování takto vyšlechtěných plodin bude jedním z pilířů ekologicky udržitelného zemědělství.“

„Proto vnímáme jako velmi problematické současné legislativní nastavení Evropské unie, které vede k tomu, že se tyto inovace dostávají do praxe velmi obtížně. Přitom přelomový objev tzv. molekulárních nůžek CRIPSR/Cas9 umožňuje provádět změny DNA rychle, přesně a levně.“

Do Olomouce se sjeli šlechtitelé z většiny velkých i malých firem v České republice. Podle jednoho z organizátorů doktora Miroslava Valárika z ÚEB byl zájem mnohonásobně větší, než se předpokládalo: „Je vidět, že se šlechtitelé zajímají o nejnovější vědecké poznatky. Nás vědce zase těší, když vidíme, že náš výzkum má přímý dopad do praxe.“

Kromě šlechtitelů se dvoudenní akce zúčastnily i některé ústavy aplikovaného výzkumu a univerzity. Seminář byl pořádán v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Podíleli se na něm také Výzkumný ústav rostlinné výroby a společnosti Selgen, a.s. a Agrotest fyto s.r.o.

Text: Radoslava Kvasničková, úpravy Jan Kolář

Foto: Radoslava Kvasničková