Projekty 2016

V roce 2016 získaly v rámci programu Paměť v digitálním věku podporu následující aktivity:

Masarykův ústav a Archiv

Ediční zpřístupnění "ego-dokumentů" k českým dějinám 19. a 20. století

Koordinuje: Edičně-badatelské oddělení

  • Blahoslav Šeplavý: Vzpomínky (financováno 2016, vyjde 2017)
  • Cyril Horáček: Paměti (financováno 2015 a 2016, vyjde 2016)
  • Dokumenty a korespondence Hubert Ripka – Edvard Beneš (financováno 2016, vyjde 2017)
  • František Kutnar: Paměti (financováno 2016, vyjde 2017)
  • Jan Krčmář: Paměti I. (Do roku 1918) (spolufinancováno 2016, vyjde 2017)
  • Josef Charvát: Deník 1946–1948 (financováno 2016, vyjde 2017)
  • Korespondence TGM a Anglosasové (financováno 2015 a 2016, vyjde 2017)

 

Přednáška Dr. Petera Bugge (Aarhus Universitet / Dánsko)

Koordinovala: Radka Šustrová

Přednáška s názvem Západní žurnalistikou vyvolen? K pronikání pojmu ‚disident‘ v českém nezávislém diskurzu 70. let se konala 11. dubna 2016 v prostorách AV ČR (zasedací místnost ÚČL, Na Florenci 3, Praha 1)

mua-fsv_peter_bugge_11._4._2016.jpg?itok=LnWvYFvK

 

Knihovna AV

Digitalizace bohemik

Řešitel: Lenka Veselá

Digitalizace cizojazyčných bohemik představuje významnou součást Bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků 1501-1800 (BCBT), která je dlouhodobým  výzkumným úkolem Knihovny Akademie věd ČR, v. v. i.. Veřejně přístupná databáze BCBT je systematicky doplňována o digitální kopie popisovaných tisků s cílem vytvořit moderní online databázový systém odpovídající současnému vývoj v oblasti zpřístupňování národních retrospektivních bibliografií v zahraničí.  BCBT eviduje řadu vydání, jež se dochovala pouze v nemnoha či dokonce jediném exempláři, a to v českých i v zahraničních paměťových institucích. Digitální kopie těchto bohemik budou získávány především od těch institucí, u nichž nelze v blízké budoucnosti předpokládat plošná digitalizace jejich historického fondu:  z českých institucí lze jmenovat např. Archiv města Brna (unikáty ze sbírky Mitrovského) , Státní vědecká knihovna v Olomouci, Knihovna Strahovského kláštera premonstrátů, Městské muzeum v Lounech, v  zahraničí je podchycena například větší sbírka cizojazyčných bohemikálních unikátů v Herzog August Bibliothek ve Wolfenbüttelu.

Přehled informačních zdrojů ústavů AV ČR z jednoho místa a zároveň sdílené prostředí, které uživateli umožní snadnou orientaci v rozmanitých informačních zdrojích z oblasti výzkumu ve společenských a humanitních vědách v České republice. Vedlejším přínosem vznikajícího portálu je možnost podchytit a navrhovat potenciální partnery pro spolupráci mimo pracoviště AV ČR. Dále pak zpřehlednění stavu zpracování informačních zdrojů jednotlivých ústavů a usnadnění volby vhodného společného postupu pro budování interdisciplinární výzkumné infrastruktury v oblasti společenských a humanitních věd.

Digitální kopie budou po dokončení všech prací volně veřejně dostupné v Digitální knihovně AV ČR.

 

Obsahová a technická údržba portálu o Digital humanities

Řešitel: Martin Lhoták

Portál Digital Humanities zpřístupňuje informační zdroje ústavů III. vědní oblasti AV ČR. Prezentovány jsou nejen odborné elektronické informační zdroje zcela dostupné v online prostředí a elektronické zdroje dostupné pouze z jednotlivých pracovišť ústavů, ale také informační zdroje, které na převedení do elektronické podoby ještě čekají. Portál zároveň slouží jako platforma pro sdružování a prezentování aktuálních informací o dění v oblasti digital humanities v ČR i v zahraničí.

Informativní část portálu reflektuje aktuální dění v oblasti digital humanities v zahraničí, ať už se jedná o odborné akce, probíhající projekty či nově vycházející publikace, které mohou být inspirací pro vývoj oboru v České republice. Spolupracujícími institucemi jsou všechny ústavy III. oblasti věd, cílovou skupinou uživatelů všechny ústavy III. oblasti věd a ostatní společensko-vědní pracoviště (muzea, archivy, specializovaná pracoviště vysokých škol apod.)

V roce 2016 průběžně probíhají rešerše a vyhledávání aktuálních informací o chystaných akcích v ČR i zahraničí, aktualizují se přehledy projektů a doplňuje se seznam relevantní literatury. To vše, včetně informací o aktuálním dění v oblasti digital humanities, je pravidelně publikováno na portálu. Průběžně probíhá také doplňování nových informačních zdrojů vytvářených v AV ČR, případně změny a aktualizace údajů o zdrojích, které už jsou na portálu uvedeny. Hlavním úkolem v roce 2016 je vytvoření anglické verze portálu. Současně s programátorskými přípravami pro spuštění databáze v anglickém jazyce probíhají přípravy pro zadání překladu.

Logo Digital Humanities a náhled webového rozhraní:

logo-digital-humanities-black.jpg?itok=NiW1_LZyprintscreen-digital-humanities-bcbt.jpg?itok=0CypVwBj

 

Ústav pro českou literaturu

Česká knižnice

Řešitel: Jiří Flaišman

Česká knižnice v současnosti představuje jedinou knižní čtenářskou řadu zveřejňující v odborně zpracovaných edicích památky české (česky, německy, latinsky psané) literatury od jejích počátků po druhou polovinu 20. století. ÚČL AV ČR se rokem 2016 stává spoluvydavatelem edice a garantem odborné přípravy svazků. Na vydávání se podílí spolu s Nadačním fondem Česká knižnice a nakladatelstvím Host. V redakčním týmu sdružuje přední odborníky z tuzemských univerzitních pracovišť a literárněvědných institucí. Ediční řada se obrací k nejširší čtenářské skupině, jako svého cílového uživatele akcentuje vysokoškolského studenta, popř. studenta střední školy (gymnázia). Parametry edičních komentářů a doprovodných textu v České knižnici jsou ovšem nastaveny i pro odbornou veřejnost.

ÚČL AV ČR či jeho jednotliví pracovníci v minulosti významně ovlivňovali podobu čtenářských vydání klasické české literatury u nás, ať už šlo o ústavní edici Národní knihovna, popř. později např. edici Slunovrat. Zapojením se do vydávání edice Česká knižnice má ÚČL AV ČR možnost zásadně ovlivnit podobu ediční řady spoluformující kánon české literatury pro přítomné a budoucí generace čtenářů. Současně se otevírá možnost metodologického dohledu na ediční přípravu vydávaných textů a vytěžení zkušeností s jejich zpracováním pro textologický výzkum na našem pracovišti. Nezanedbatelnou součástí aktivit spojených s vydáváním České knižnice je též možnost odborné spolupráce s okruhem několika desítek badatelů z humanitních pracovišť v ČR.

 

Medializace:

Programová brožura České knižnice na rok 2016

http://www.ucl.cas.cz/images/Ceska_kniznice/Ceska-kni%C5%BEnice---Letace...

Jan Čep: Povídky, http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ceska-kniznice/povidky-1207

Svatopluk Čech: Výlety pana Broučka, http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/ceska-kniznice/vylety-p...

 

Ústav pro jazyk český

Vokabulář webový 

Řešitel: Alena M. Černá, Boris Lehečka

Internetové stránky Vokabulář webový vytváří a provozuje již 10 let oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Jedná se o unikátní zdroj informací o starší češtině, který svým zaměřením, obsahem a komplexním přístupem k problematice nemá v diachronní bohemistice obdoby. Vokabulář webový je využíván badateli v oboru jazykovědná a literárněvědná bohemistika, slavistika, historie a v dalších historicky orientovaných oborech, dále studenty vyšších typů škol a zainteresovanou veřejností. Velký význam má Vokabulář webový pro zahraniční (bohemistická, slavistická) pracoviště, kde je často při nedostupnosti specializovaných knižních příruček jediným zdrojem informací pro výzkum o historické češtině. Jeho provoz a obsahová i nástrojová aktualizace výrazně přispívá k rozvoji daných oborů a bezproblémové školní, zvl. univerzitní výuce. Na plnění aktivity se kromě ÚJČ výrazně podílí Fakulta elektrotechnická ČVUT, jejíž pracovníci aktualizují stávající softwarové zázemí Vokabuláře webového a současně pracují na nové aplikaci. Na aktualizaci obsahu Vokabuláře pracují rovněž experti z dalších institucí, mj. z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Velkou měrou k budování Vokabuláře webového přispívají studenti bohemisticky zaměřených oborů vysokých škol. V roce 2015 byl Vokabulář webový (zvl. jeho část modul digitalizovaných mluvnic) prezentován na výstavě Grammatyka Cžeska, na jejíž přípravě s ÚJČ spolupracovalo Národní muzeum a Knihovna Národního muzea v Praze. Od roku 2016 tvoří tyto webové stránky součást Výzkumné infrastruktury pro diachronní bohemistická studia (akronym RIDICS), která je zařazena na Cestovní mapu České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022.

Vokabulář webový je díky své jedinečnosti, dlouhodobému bezproblémovému provozu a pravidelným aktualizacím a doplňování obsahu nepostradatelný pro uvedenou badatelskou obec a zejména pro studenty. Je využíván odborníky z filologických i nefilologických oblastí, čímž dochází k propojování oborů, jejichž spolupráce nebývá obvyklá. Při práci na této webové aplikaci spolu těsně spolupracují odborníci humanitních a technických oborů, čímž dochází ke vzájemné výměně informací i metodologických postupů. Obsah Vokabuláře webového je vytvářen v těsné spolupráci s vysokými školami, zejména se studenty Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, čímž zajišťujeme kontinuitu prací na Vokabuláři webovém a následně zvyšujeme jeho využití.

V roce 2016 se s podporou prostředků ze Strategie AV21 pracovalo na rozhojnění obsahu Vokabuláře webového a zároveň na úpravách webové aplikace, zejména v edičním modulu (je navrhováno nové grafické rozhraní, zavádí se možnost práce s oblíbenými položkami různých druhů, připravuje se cizojazyčná mutace ovládacích a navigačních prvků ap.). Úpravy usnadní přístup domácích i zahraničních uživatelů k výsledkům vědecké práce oddělení vývoje jazyka ÚJČ (především k elektronickým edicím starší česky psané literatury). Nové uživatelské prostředí zvýší komfort a rychlost práce s Vokabulářem webovým. Současně se připravují nové texty (elektronické edice), které budou zapojeny do Vokabuláře webového, a to jak do edičního modulu, tak do korpusových modulů. Na těchto edicích pracují jednak lingvisté z oddělení vývoje jazyka ÚJČ, jednak studenti bohemistiky vysokých škol.

Vokabulář webový je dostupný z URL: http://vokabular.ujc.cas.cz

 

Archeologický ústav Praha / Archeologický ústav Brno

AMČR - digitalizace, indexace dat 

Řešitelé: M. Kuna, O. Lečbychová, D. Novák, J. Hasil, Z. Kosarová

ARÚP a ARÚB dlouhodobě spravují a budují informační a agendové systémy, které pokrývají různé segmenty aplikace digital humanities v rovině managementu archeologické památkové péče, digitalizace a prezentace nálezových zpráv a souvisejících textových i obrazových dokumentů a v neposlední řadě i správy odborných databází archeologických akcí a lokalit na území ČR. Archeologická mapa ČR (AMČR) vznikla jako nový informační systém zaměřený na správu dat o archeologickém dědictví v rámci projektu NAKI v letech 2012-2015. Systém pokrývá široké spektrum uživatelů, od profesionálních archeologů, přes pracovníky památkových institucí a státní správy, po širší odbornou, ale i laickou veřejnost. Cílem dílčích aktivit v rámci programu Strategie AV21 bylo:

  1. Zajištění rozšíření stávající licence a celkové úpravy licenčních podmínek u dodavatele AMČR tak, aby mohl být systém plnohodnotně provozován také pro sběr, uchovávání a prezentaci dat pro území Moravy a Slezska a byl zajištěn jeho neomezený rozvoj
  2. Rozšíření kapacity pro bezpečné ukládání záložních kopií digitálních dokumentů s ohledem na nejnutnější provozní nároky systému a nenahraditelnost získávaných dat, vč. úpravy systémových nástrojů v souvislosti s potřebami rozšíření pro ARÚB.
  3. Vybudování portálu pro zpřístupnění dat o archeologickém dědictví zaměřeného na odbornou i laickou veřejnost, který představí jednotlivé dílčí infrastruktury a přispěje tak k jejich propagaci a zvýšení počtu uživatelů.
  4. Vytváření digitálních verzí dokumentů uložených v archivech ARÚP a ARÚB a jejich metadatových popisů za účelem jejich plnohodnotného zveřejnění a zpřístupnění online a související doplnění stávajících systémů o nová data určená pro nejširší veřejnost.

ARÚP a ARÚB (a centrální pracoviště NPÚ, které se částečně na aktivitách spojených s AMČR podílí) jsou jedinými institucemi v ČR, které se zabývají vytvářením „národních“ archeologických databází. Projekt AMČR a na něj navázané aktivity Strategie AV21 přinesly do jisté míry zlom v přístupu k budování a financování těchto základních archeologických infrastruktur. Dosud roztříštěné systémy byly sjednoceny pod hlavičkou jediného projektu, který svou velikostí přirozeně přitahuje příbuzné projekty ať již archeologické, či větší, mezioborové. Ekosystém dílčích aplikací a rozhraní, které nabízejí různé pohledy na dostupná data, pomáhá otvírat archeologické bádání veřejnosti.

I v souvislosti s úspěšnou implementací některých součástí systému za přispění Strategie AV21 se podařilo zajistit zařazení AMČR na Cestovní mapu ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022 (projekt AIS CR). Díky tomu je zabezpečena dlouhodobá podpora základní správy a provozu. Jak vyplývá ze samotné definice infrastruktury, její udržitelnost je hlavním předpokladem pro její účelnost, schopnost zaujmout uživatele a dlouhodobě jim poskytovat kvalitní služby. V rámci Strategie AV21 se dále zaměřujeme zejména na otvírání dosud nedostupných datových bloků veřejnosti (digitalizace, indexace a revize dat), které by jinak zůstaly nedostupné.

V rámci Strategie AV21 a aktivitám související skupiny pro digital humanities se v letech 2015 a 2016 podařilo navázat širokou mezioborovou a mezinárodní spolupráci, která vyústila v přípravu několika společných projektů (NAKI II – projekt INDIHU; OP VVV- projekt CERIDAH; Horizon 2020 – projekt PILLAR).

Činnosti ARÚP a ARÚB v rámci programu Strategie AV21 obsahují velký potenciál pro prezentaci oboru a práce Akademie věd veřejnosti. Webové stránky AMČR a Archeologie Online se ovšem teprve dokončují a plní daty, takže tento předpoklad prozatím nelze prokázat. Lze však na něj usuzovat ze stránek Archeologického atlasu Čech, které za 18 měsíců jejich existence navštívilo takřka 19 tisíc individuálních návštěvníků. Jak bylo uvedeno výše, publikace Archeologický atlas Čech i její webové stránky vznikly sice ještě v rámci předchozího projektu řešitelů, ale v současné době probíhá jejich rozšiřování s podporou Strategie AV21. Na okraj uvádíme, že Archeologický atlas Čech (Kuna et al. 2014, 2015) byl letos nominován na cenu Magnesia Litera a získal Cenu Nakladatelství Academia v kategorii Kniha roku. S tím souvisel i zájem medií, který se projevil několika interview v tisku a televizi, nemluvě o druhém vydání a dotisku publikace.

Oblast digital humanities a český přínos na tomto poli v oboru archeologie byly nedávno prezentovány i mezinárodně, a to zejména publikací Structuring archaeological evidence (Kuna et al. 2015). I tato publikace byla financována z předchozího projektu NAKI, avšak její tematický záběr zahrnul většinu realizovaných informačních systémů v české archeologii, o jejichž další rozvoj usilujeme v rámci probíhajících projektů, včetně těch podporovaných z programu Strategie AV21.

Citované publikace:

Kuna, M. et al. 2014, 2015: Kuna, M. – Danielisová, A. – Dreslerová, D. – Hasil, J. – Hložek, J. -  Langová, M. – Mařík, J. – Novák, D. – Čišecký, Č. – Kačerová, Z. – Čepeláková, E. - Korteová, J. – Křivánková, D.  – Maříková Vlčková, P. – Mazač, Z. – Říhová, J. 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století – Archaeological atlas of Bohemia. Selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. – Academia. 517 stran. 1. vyd. (2014): 978-80-87365, 978-80-200-2485-5. 2. vydání (2015): ISBN 978-80-200-2526-5, ISBN 978-80-87365-78-6. 

Kuna, M. et al. 2015: Kuna, M. – Hasil, J. – Novák, D. – Boháčová, I. – Čulíková, L. – Demján, P. – Dreslerová, D. – Gojda, M. – Herichová, I. – Křivánková, D. – Lečbychová, O. – Mařík, J. – Maříková-Kubková, J. – Panáček, M. – Podliska, J. – Pokorná, A. – Řihošek, J. – Stuchlíková, E. – Suchý, M. – Válek, J. – Venclová, N. – Haišmanová, L. 2015: Structuring archaeological evidence. The Archaeological Map of the Czech Republic and related information systems. Prague: Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague, v. v. i. ISBN 978-80-87365-88-5. (V příloze posíláme obálku publikace jako ilustraci.)

 

Etnologický ústav

Database Encyclopedia of Musical Life (DEML)

Řešitelka: Jarmila Procházková

Podobně jako ostatní obory, také hudební věda se v posledních desetiletích vyrovnáná s enormním nárůstem různorodě organizovaných dat. Hudební vědci velmi často využívají různé fáze zpracování dat, tak jak je nabízejí sbírkotvorné, archivní a knihovnické instituce. V případech, kdy se jim dostává předběžného digitálního zpracování sbírek, mají často k dispozici jejich fyzické popisy a označení, avšak obsahové vyhodnocení je většinou vlastním úkolem samotného badatele. Tato databáze si bere za cíl sledovat vlastní jevy a projevy, o nichž sbírkové aj. materiály referují, hodlá v maximální míře zmapovat a zpřehlednit typologii a výskyt hudebních aktivit a postupně vytvářet možnosti zpracování hudební historie na nové, kvalitativně vyšší úrovni.

Předkládaný koncept je podporován skutečností, že Kabinet hudební historie v roce 2014 zahájil zpracování oborové bibliografie v systému ALEPH. Tím jsou umožněny technické prostředky použití volně přístupných odkazů na významnou část zdrojů informací této databáze. Vznikají tak podmínky pro vzájemnou synchronizaci a kooperaci při plánovaní více činností, které se budou zcela organicky doplňovat a postupně vytvářet ucelený obraz o hudební kultuře v českých zemích a naopak o přesahu české hudební kultury do zahraničí. Cílem je dlouhodobé a systematické zpřehlednění informací o hudebním životě v českých zemích, postupně bude tento cíl rozšířen na sledování šíření hudby z českých zemí do okolního světa.

Na vývoji softwaru KHH spolupracuje s firmou ITC. Kabinet hudební historie EÚ AV ČR se mimo výše zmíněnou bibliografii prozatím výrazněji neangažoval v tvorbě databází, jelikož nevlastní žádný výraznější fond a jeho pracovníci při své badatelské práci zpracovávají výhradně externí fondy a sbírky uložené v muzeích, archivech, knihovnách či v soukromém majetku.

Do října 2016 funguje databáze prozatím ve zkušebním provozu, který probíhá v interním režimu. V listopadu 2016 by měla být zpřístupněna první část týkající se hudebního odboru ČAVU, připravuje se interní aplikace na dotykové obrazovce umístěné v knihovně Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR (fotografie jsou majetkem Národního muzea – Českého muzea hudby). Její prezentace je plánována na Den otevřených dveří 2. listopadu 2016.

 

Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska

Řešitel: Matěj Kratochvíl

Cílem je vytvořit elektronickou verzi publikace Lidová kultura – Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska a zpřístupnit ji nejširší veřejnosti. Národopisná encyklopedie představuje shrnutí současných vědomostí české etnologie. Obsahuje jak hesla zaměřená na teoretickou stránku etnologického bádání, tak taková, která popisují jednotlivé jevy lidové kultury všech regionů České republiky. Cílovou skupinou tedy jsou jak odborníci či studenti etnologie a souvisejících oborů, tak nejširší veřejnost zajímající se o lidové tradice.

V roce 2015 byla zpřístupněna elektronická verze Národopisné encyklopedie v podobě souborů pdf rozdělených podle písmen abecedy. V roce 2016 byla zpřístupněna biografická část encyklopedie a tudíž encyklopedie je v PDF kompletně přístupná. Dále byla připravena ke zpřístupnění první část elektronické verze encyklopedie, v níž je každé heslo prezentováno jako samostatná webová stránka, což umožňuje komfortnější čtení, prohledávání nebo vytváření křížových odkazů mezi souvisejícími hesly. Nová verze také umožňuje aktualizaci seznamů literatury u jednotlivých hesel. V první fázi byla zpracována přibližně třetina z celkem více než 2 tisíc hesel původní publikace.

Verze je veřejně přístupná na stránkách Etnologického ústavu na adrese: http://eu.avcr.cz/Projekty/Narodopisna_encyklopedie/index.html

 

Digitalizace části sbírkových fondů brněnského pracoviště

Koordinuje: EÚ AV ČR, v.v.i., pracoviště Brno, Veveří 97, 602 00 Brno

Práce na elektronických databázích písemných pramenů, fotografií a audio a videodokumentů uložených v dokumentační sbírce brněnského pracoviště.  Cílem je zpřístupnění významného nehmotného kulturního dědictví a jeho záchrana, neboť stav mnohých pramenů se s přibývajícím časem horší (blednoucí inkoust, rozpadávající se okraje papíru apod.) Databáze umožní nejen rychlou orientaci v materiálu, ale také vyhledávání podle různých hledisek. Spolupracující instituce jsou Moravská zemská knihovna (konzultace s Filipem Šírem z Virtuální národní fonotéky), Český rozhlas Brno, Ústav evropské etnologie FF MU. Cílovou skupinou je odborná veřejnost, studenti etnologie, státní správa (obecní a krajské úřady), široká platforma tzv. folklorního hnutí (soubory, muziky, sbory).

 

Digitalizace Zpravodajů KSVI

Řešitelka: Barbora Gergelová

Zpravodaje Koordinované sítě vědeckých informací (KSVI) vycházely od roku 1974 do roku 1991  jako interní tisky Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČAV (dále ÚEF), nyní Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. Obsah Zpravodajů tvoří referáty z konferencí pořádaných ÚEF, dále přípravné materiály ke studiu problematiky osídlení českého pohraničí, dělnické kultury, etnických skupin v ČR , etnofarmakologie, a dalších témat.  Publikované materiály vznikaly na základě terénních výzkumů a obsahují cenné informace z 70. a 80. 20. století a jsou dnes využitelné jako zdroje pro komparativní studium. Digitalizace celé řady Zpravodajů KSVI přispěje k zpřístupnění jedinečných a mnohdy dosud neznámých pramenů.

Cílová skupina uživatelů jsou badatelé v oblasti etnologie, historie, romistiky, sociologie a dalších společenských věd. Dále jsou Zpravodaje KSVI žádaným studijním pramenem pro regionální muzea a kulturní instituce, studenty vysokých škol, a v nemalé míře i pro širokou veřejnost. 

Celý souborZpravodajů KSVI je v současné době přístupný pouze jako prezenční fond v knihovně Etnologického ústav AV ČR,v.v.i. na Florenci 3, Praha 1. Fyzický stav publikací je velmi špatný, většina Zpravodajů se již rozpadá. Jednotlivé svazky byly kopírovány v malých počtech (pouze pro potřeby pracovníků ÚEF) na Cyklostylu. Pro tisk byl používán nekvalitní papír. Vazba byla provedena pouze sepnutím kovovou sponou a přelepena měkkými deskami. V současné situaci je digitalizace jednoznačně nejlepší formou uchování tohoto cenného fondu.

 

Webové stránky Academus Edition

Řešitelka: Jarmila Procházková

Webová aplikace nabízí přístup k edičním počinům a výsledkům Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR. Portál představuje tištěné partitury zpracovaných titulů, umožňuje volný přístup k digitálně šířeným hlasovým materiálům a tím i zpětnou vazbu s odbornou veřejností a s hudebními interprety a organizátory hudebního života. Význam aktivity spočívá v informování odborné i laické veřejnosti o edičních aktivitách KHH EÚ AV ČR a zejména spočívá ve vytvoření možnosti stáhnout zdarma hlasový materiál editovaných hudebních skladeb. Tištěné části hudebních edic se soustřeďují na přípravu partitur a dvojjazyčných odborných textů a splňují kriteria kritického vydání (předmluva, kritická zpráva). Hlasový materiál vychází z tohoto kriticky vyhodnoceného notového materiálu, avšak je zacílen na praktické provozování a představuje tak v přeneseném smyslu rovinu aplikace vědeckých výsledků do praxe. V rámci filosofie Open Access jej dáváme k dispozici zdarma, ale díky registraci uživatelů máme vytvořeny technické možnosti pro vytvoření zpětné vazby a komunikaci s badateli, hudebníky, recipienty a dalšími zájemci, kteří se touto cestou dozvědí o naší práci.

Náhled webového rozhraní:

academus.png?itok=2v0gJusZ

 

Muzikologická bibliografická databáze

Řešitelka: Jana Vozková

Na základě zkušeností ze starších bibliografických projektů, kterými jsou zejména Muzikologická produkce v českých zemích (publikováno každoročně v časopisu Hudební věda)  a mezinárodní bibliografie RILM - Répertoire International de Littérature Musicale, byl v Kabinetu hudební historie roce 2014 zahájen projekt elektronické databáze muzikologické literatury. Pro realizaci bibliografické databáze slouží katalogizační program Aleph, s katalogizací dle pravidel RDA. V rámci smluvní spolupráce Knihovna Akademie věd nově vytvořené záznamy kontroluje, ukládá a případně předává dále do ANL. Při tvorbě bibliografického záznamu využíváme autoritní databázi Národní knihovny ČR i stávající záznamy v Souborném katalogu a ANL.

Projekt retrokonverze tištěných bibliografií v rámci tvorby Muzikologické bibliografické databáze zúročuje dlouholetou zkušenost akademického muzikologického pracoviště s bibliografickou činností. Využitím moderních elektronických technologií aktualizuje výsledky práce předchozích generací pro soudobé a budoucí badatele. Zveřejňováním databáze volně přístupně na webu přispívá k popularizaci výsledků vědy a k informovanosti širší odborné veřejnosti.

Metodologická úroveň projektu je zajišťována spoluprací s vedoucími metodickými pracovišti oboru (KNAV a Národní knihovna je garantem pro metodiku katalogizace, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové garantempro koordinaci analytického popisu s ostatními knihovnami České republiky). Záznamy jsou ukládány do Souborného katalogu Knihovny Akademie věd, takže jsou prohledávatelné společně za záznamy ostatních vědních oborů a usnadňují tak mezioborovou spolupráci.

Přístup do bibliografické databáze je možný přes vstupní masku Souborného katalogu KNAV. Zprovozněno je vyhledávání základní, z více polí, pokročilé a vyhledávání s pomocí jazyka CCL.
 

 

Sociologický ústav

Paměť současnosti: Interpretace, popularizace a zpřístupňování

Řešitel: Naděžda Čadová

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v rámci pravidelných šetření Naše společnost disponuje rozsáhlou datovou základnou, přičemž nejstarší údaje o postojích české veřejnosti sahají do roku 1946. Své výstupy CVVM pravidelně publikuje a je schopné oslovit skrze média širokou veřejnost. Přesto byla řada údajů dostupná laické veřejnosti jen v omezené míře. Cílem aktivit bylo především zvýšení dostupnosti a srozumitelnosti výstupů pro široké spektrum uživatelů. Zároveň byly aktivity zaměřené na usnadnění orientaci všem uživatelům ve výstupech z výzkumů CVVM a zpříjemnění práce s těmito výstupy. Skupina uživatelů výstupů CVVM je přitom velmi pestrá a patří k nim odborná veřejnost, žurnalisté, studenti, ale i zájemci z řad běžných občanů.

Všichni tito uživatelé mohou nyní na stránkách CVVM najít tiskové zprávy v nové grafické úpravě, která zprávy zpřehledňuje a zároveň sjednocuje vizuální podobu všech zpráv, čímž uživatelům usnadňuje orientaci v těchto zprávách. Nová podoba tiskových zpráv plně odráží požadavky na přehlednou, jasnou a srozumitelnou prezentaci dat. Jednotná vizuální prezentace CVVM byla dále posílena novým logem a bude ještě podpořena upravením grafické podoby webových stránek CVVM. Nově CVVM nabízí všem zájemcům aplikaci s databází časových řad ze svých pravidelných výzkumů. Tyto údaje nebyly dosud v souhrnné podobě veřejnosti dostupné. Aplikace prezentující časové řady navíc umožňuje třídění těchto informací podle pohlaví, věku a vzdělání. Všichni uživatelé si navíc mohou údaje nejen prohlížet a třídit, ale rovněž stáhnout tabulky všech těchto údajů do svého počítače.

Aktivita se koncentruje na posílení schopnosti AV ČR poskytovat relevantní, komplexní a aktuální informace veřejnosti srozumitelnou a přehlednou formou. Nepřímým cílem je pak posílit vnímání AV ČR jako instituce, která je nejen zdrojem důležitých a spolehlivých dat, ale zároveň nabízí zjištěné informace široké veřejnosti. V souladu s hlavním motem Strategie AV „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ nabízí CVVM všem zájemcům:

  1. Tiskové zprávy v nové grafické úpravě, která je přehledná a dobře srozumitelná pro nejrůznější skupiny uživatelů, kteří jsou jejich pravidelnými odběrateli.
  2. Aplikaci s databází časových řad vybraných otázek z výzkumu CVVM. Kontinuální projekt sledování postojů a názorů české veřejnosti v čase, který CVVM realizuje pod názvem Naše společnost, je cenným zejména díky údajům o proměnách postojů českých občanů v čase. V každém z deseti výzkumů, které CVVM ročně provádí, se proto část otázek pravidelně opakuje. K některým otázkám, tak máme již časovou řadu delší než 20 let a obsahující více než 200 údajů! Díky nové aplikaci se všichni zájemci k těmto údajům snadno a rychle dostanou.
  3. Databáze časových řad CVVM umožňuje kromě zobrazení údajů za všechny respondenty, kteří byli daný měsíc dotázáni, a za celé časové období, kdy je otázka ve výzkumech CVVM pravidelně pokládána, také různá třídění – je možné si zobrazit jen určitý časový úsek, údaje pouze za muže či ženy, za jednu z pěti věkových skupin či za jednu ze čtyř vzdělanostních skupin. Tyto údaje je možné také vzájemně kombinovat. Databáze rovněž umožňuje stáhnout si všechny data ve formě tabulek.
  4. Nové logo CVVM a sjednocení vizuální prezentace CVVM sloužící k lepší rozpoznatelnosti výstupů CVVM a k snadnějšímu zapamatování CVVM jako jednoho z pracovišť Sociologického ústavu AV ČR.

Logo CVVM a náhled webového rozhraní:

logo_cvvm_a.png?itok=xQ7-bNoW logo_cvvm_b.jpg?itok=MbXe0pqd tiskova_zprava.png?itok=jqwyBQG0

 

Ústav dějin umění

Digitalizace nejvyúživanějších fondů

Řešitel: Jiří Roháček

Oddělení dokumentace ÚDU spravuje evropsky významné fondy písemné a obrazové uměleckohistorické dokumentace od 15. století do současnosti. Zpřístupnění a digitalizace písemných a obrazových fondů oddělení dokumentace včetně konzervátorsko-restaurátorské přípravy je základním předpokladem jejich plného využití nejen pro základní výzkum, nýbrž i pro výzkum aplikovaný a pro potřeby památkové péče a subjektů státní správy a místních samospráv. Zapojení dobrovolníků z řad studentů vysokých škol pak umožňuje žádoucí interakci s potřebami vysokoškolské výuky. V neposlední řadě budou fondy ÚDU lépe připraveny pro popularizační využití a navázat tak na stávající tradici.

Aktivita umožňuje, kromě primární digitalizace a databázového zpřístupnění, i aplikaci pokročilých metod digital humanities na dosud pouze „tradičně“ využívaný uměleckohistorický pramenný materiál. Fondy oddělení jsou kromě institucionálního zpřístupnění připravovány i na centrální zpřístupnění přes disciplinární portály. Aktivita přímo reaguje na potřeby nejen české a zahraniční badatelské veřejnosti různého zaměření, nýbrž i orgánů památkové péče a  regionálních i dalších správ (prezentace a revitalizace objektů ad.). Významnou oblastí využití jsou výstavní a publikační projekty. Úspěšné splnění aktivity je i předpokladem pro využití v rámci popularizačních aktivit ÚDU (Týden vědy, Windows Gallery, cyklus Dějin umění tváří v tvář apod.).

Práce se v roce 2016 soustředily na níže uvedené činnosti:

  1. Primární digitalizace a zveřejnění pomůcek k fondům oddělení dokumentace. Stávající inventáře jednotlivých fondů byly naskenovány a v pdf jsou postupně zavěšovány na www stránky ÚDU (www.udu.cas.cz/cs/oddeleni-dokumentace-1/), inventář stěžejního fondu Wirth byl pro tento účel nově přepsán a upraven a bude zveřejněn do konce roku 2016. Byl přepracován průvodce fondy oddělení a byla připravena jeho anglická mutace (bude zavěšena na web v listopadu 2016).
  2. Homogenizace a doplnění stávajících databází oddělení. Byla vytvořena jednotná databáze sbírek plánové a grafické dokumentace, do které byly integrovány dvě původně samostatné a rozdílným způsobem zpracované databáze. Databáze je přístupná zatím lokálně, její zveřejnění na internetu nemohlo být prozatím z důvodu výše zmíněné redukce prostředků provedeno, zůstává však prioritou. Databáze byla vytvářena i s ohledem na potencionální integraci metadat (v XML) do souborných disciplinárních portálů. Databáze je v systému FileMakerPro.
  3. Vytváření nových databází. Byla nově vytvořena databáze fondůoddělení, opět s ohledem na jednotnost prezentace. Všechny databáze jsou vytvořeny a provozovány v systému FileMakerPro.
  4. Z prostředků aktivity je hrazeno vydání (překlady resumé do angličtiny, grafická úprava) elektronického metodického sborníku Věda minulosti dnes. Ediční zpřístupňování starších nepublikovaných odborných textů, metoda a praxe
  5. Bylo započato s budováním databáze epigrafických textů speciálně koncipované pro analýzu metodami digital humanities, zejména pak – po  automatické lemmatizaci – z hlediska aplikované lingvistiky. Stav k 1. 10. 2016 2.500 záznamů, předpokládaný stav do konce 2016 cca 5.000 záznamů.

 

Filozofický ústav

Digitální kartotéka Slovníku středověké latiny v českých zemích

Řešitel: Pavel Nývlt

Oddělení lexikografie Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu je zapojeno do výzkumného tématu „Zpřístupňování, uchovávání a záchrana pramenů v digitálním věku“. Cílem naší aktivity je usnadnit přístup ke kartotéce, která slouží jako základ prací na Slovníku středověké latiny. Kartotéka vzniká od 30. let minulého století, obsahuje zhruba osm set tisíc excerpt a podává ucelený obraz o šíři a různorodosti vyjadřovacích prostředků latinského písemnictví českého středověku. Předpokládaná cílová skupina uživatelů zahrnuje široké spektrum zájemců o středověk od laiků přes studenty až po vědecké pracovníky různých oborů. V první fázi bude zveřejněn úsek pokrývající násloví A-B a Pi-Z.

Na realizaci aktivity spolupracovaly KKS FLÚ AV ČR a ÚČL AV ČR. Předpokládáme i posílení partnerství s UK, jelikož databázi budou používat i její studenti a může najít i uplatnění v jejich výuce.

V roce 2015 bylo oskenováno 50.000 kartotéčních lístků a dalších 85.000 kartotéčních lístků prošlo dalším zpracováním (= proběhla selekce prázdných stran, OCR přepis, propojení textových a obrazových dat). Bylo vytvořeno provizorní webové rozhraní. V roce 2016 bylo oskenováno 40.000 kartotéčních lístků a dalším zpracováním prošlo 270.000 lístků.

Kartotéka je dostupná z URL: http://kartoteka_lb.ics.cas.cz.

 

Náhled prozatímní verze databáze:

kartasken.png?itok=eyNGSJGm

Dne 15. listopadu 2016 proběhla prezentace kartotéky Slovníku středověké latiny u příležitosti jejího zprovoznění.

sam_8408.jpg?itok=5NW0YQptsam_8424.jpg?itok=5KSz0Ogwkartoteka_lexboh_ukazka.png?itok=JeMr0v_C

 

Filosofické myšlení v českých zemích v letech 1800-1989

Koordinuje: Oddělení pro studium moderní české filosofie

 

Smyslem aktivity bylo přispět k hlubšímu porozumění peripetií filosofického myšlení v českých zemích v 19. a 20. století. Zvláštní pozornost přitom byla věnována období tzv. komunistické diktatury. Aktivita měla za cíl skloubit práci s archivními dokumenty a bibliografiemi za účelem jejich uchování a doplnění, se systematicko-interpretační a kulturně-vzdělávací činností.

Jedním z ohnisek aktivity bylo „české marxistické myšlení“ v letech 1948-1989. V rámci zmíněného tematického okruhu byla vyvinuta činnost směřující k uchování a zpřístupnění dosud neprobádaných archivních sbírek. Během roku 2016 započala digitalizace a inventarizace rozsáhlé korespondence českého filosofa a historika Roberta Kalivody, kterou vedl s předními domácími a zahraničními mysliteli (Bronislaw Baczko, Květoslav Chvatík, Ferdinand Seibt, Lubomír Sochor, Josef Válka atd.). Digitalizace bude dokončena v říjnu 2016. Po dohodě s dědici a v souladu s autorským právem bude vytvořena webová aplikace, koncipována jako brána, umožňující přístup k naskenovaným dokumentům a základní práci s nimi (listování, prohledávání). Součástí této aktivity rovněž bylo pořádání veřejných přednášek, workshopů, jedné mezinárodní konference a výstavy. Záměrem bylo prezentovat také systematické, spíše nežli jen čistě historické, pohledy na témata, jimiž se zabývali čeští marxisté ve druhé polovině 20. století (např. na téma ideologie, ekonomické krize, umělecké avantgardy, na téma analýz kapitalistických společností a společností sovětského typu apod.). Cílovou skupinou byla laická i odborná veřejnost a rovněž studenti. Na realizaci této aktivity se spolupodílel: Archiv a muzeum literatury v Bruselu (Belgie), Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Oddělení kontinentální filosofie z FLÚ AV ČR.

Druhým ohniskem aktivity bylo společensko-vědní myšlení v českých zemích v letech 1800-1948. Zde pokračovaly práce na doplnění objemného torza bibliografie, která se dochovala v pozůstalosti Karla Uriánka. Součástí této aktivity bylo dále uspořádání workshopu o F. Palackém. Cílovou skupinou byla laická i odborná veřejnost a studenti. Na realizaci této aktivity se spolupodílel: Ústav pro českou literaturu AV ČR a Historický ústav AV ČR.

Hlavní význam aktivity je možné spatřovat v tom, že se vytvářejí podmínky pro uchování cenných archivních materiálů (korespondence, bibliografie) a že se zpřístupňují širší veřejnosti, čímž se může podnítit jejich recepci a kritické zhodnocení. Její důležitost lze ovšem vidět také v tom, že dovoluje docenit intelektuální přínos českých myslitelů do evropských intelektuálních dějin, jelikož konfrontuje jejich myšlenky a koncepce se současnými filosofickými teoriemi a přístupy (např. k problematice ideologie apod.).  

V roce 2016 byly do projektu zahrnuty následující činnosti:

Digitalizace:

Korespondence Roberta Kalivody.

Bibliografie:

Bibliografie „Společenskovědní myšlení v českých zemích 1800-1948“ (z pozůstalosti Karla Uriánka).

Veřejné přednášky:

  1. Moishe Postone (University of Chicago, USA): „Temporality and the Critique of Capitalism“, 18. 4. 2016.
  2. Siyaves Azeri (University of Mardin, Turkey): Surplus-Population and the Political Economy of Fear of Death, 30. 6. 2016.

Workshopy:

  1. Economic Crisis. Fictive Capital and the Crisis of Valorization. Workshop s Norbertem Trenklem a Ernstem Lohoffem (Německo), 6. 5. 2016.
  2. Idea dějin a Palacký jako myslitel, 23. 6. 2016.

Konference:

Ideology after the End of Ideologies, 15. 6. 2016

Výstavy:

Mramor se jí studený. Avantgarda a surrealismus ve frankofonní Belgii, 5.– 25. 10. 2016

 

Medializace:

Moishe Postone: http://stream.flu.cas.cz/media/moishe-postone-temporality-and-the-critique-of-cap

http://www.flu.cas.cz/cz/temporality-and-the-critique-of-capitalism

Siyaves Azeri: http://www.flu.cas.cz/images/akce/prednasky_seminare/2016/Azeri-Political_Economy_of_the_Fear_of_Death.pdf

Economic Crisis. Fictive Capital and the Crisis of Valorization: http://av21.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/av21/sys/galerie-download/160506-economic-crisis.pdf

Idea dějin a Palacký jako myslitel: http://www.hiu.cas.cz/cs/download/konference/2016/workshop-pozvanka-palacky.pdf

Ideology after the End of Ideologies: https://www.youtube.com/watch?v=ftMGBIpL1JE

http://www.flu.cas.cz/images/akce/konference_workshopy/2016/Ideology_after_the_End_of_Ideologies.pdf

Mramor se jí studený: http://www.ifp.cz/Avant-garde-et-surrealisme-en

 

ideology_after_the_end_of_ideologies_-_poster.jpg?itok=rvCk-7AVpostone-01f.jpg?itok=i0YgUVmk sok_plakat_03.jpg?itok=sqV5xK61

azeri-political_economy_of_the_fear_of_death.jpg?itok=ntIUgU3gpozvanka-palacky.jpg?itok=2yEwDqN2

 

Digitalizace a zveřejnění audiozáznamů přednášek a seminářů Jana Patočky

Řešitel: Ivan Chvatík

Cílem aktivity byla digitalizace autentických analogových audiozáznamů na magnetofonových páscích obsahujících univerzitní přednášky a neoficiální bytové semináře Jana Patočky z let 1970–1972. Kromě vlastní digitalizace jakožto elektronické konverze zde bylo cílem vyčištění záznamů, jejich editace, označení (metadata + tagování) a zpřístupnění prostřednictvím jednoduchého webového rozhraní. Celkem bylo zpracováno přibližně 100 hodin záznamu. Hlavní význam aktivity spočívá v zachování odkazu nejvýznamnějšího českého myslitele dvacátého století, v tomto smyslu konstitutivní složky kulturní paměti a národního kulturního dědictví. Přínos pro vzdělávání středoškolské, vysokoškolské i celoživotní, v rámci evropské strategie OpeningEducation.

V roce 2015 probíhala digitalizace, transkripce a zpřístupnění cyklů přednášek:

  1. Základní problémy předsókratovské filosofie jsou prvním cyklem přednášek, které Jan Patočka pronesl ve školním roce 1970/71. Přednášky byly v kompletním rozsahu rekonstruovány z rukopisných poznámek, stylisticky upraveny a publikovány v samizdatu (1989) v tzv. modré edici. Z proslovených dvaceti šesti přednášek se bohužel dochoval magnetofonový záznam pouze třinácti, tyto byly všechny digitalizovány.
  2. „Platón“ představuje dvousemestrový přednáškový cyklus školního roku 1971/72, poslední, který mohl Jan Patočka přednést na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. K poslechu je všech dvacet tři přednášek.
  3. „Platón a Evropa“ (pro naši dobu) je záznam tzv. bytových seminářů, po Patočkově vynuceném penzionování (1972). Výklad postihuje význam Platóna a platonismu (paradigma „péče o duši“) pro konstituci duchovního kontinentu Evropy. Jde rovněž o vhodný úvod do studia Patočkových Kacířských esejů. K poslechu je dostupných všech jedenáct přednášek.

V roce 2016 se upravovala design webového srozhraní. Redesign bude hotový do konce roku 2016.

archiv_j._patocky.png?itok=-FVy6uDI

 

Ústav pro soudobé dějiny

Rozvoj digitální sbírky Centra orální historie

Řešitel: Jiří Hlaváček

Rozvoj webového rozhraní Digitálních sbírek Centra orální historie (DS COH). Cílem DS COH je umožnit registrovaným badatelům z řad akademické obce (tj. výzkumní pracovníci, pedagogové, studenti, zaměstnanci archivů či muzeí apod.), ale i laické veřejnosti, dále využívat již vzniklé orálně-historické prameny v rámci vlastních společenskovědních výzkumů, popř. pro vzdělávací a popularizační účely (v souladu s ustanovením informovaných souhlasů pamětníků). Důrazem na dodržování metodologických a etických postupů orální historie se DS COH významně odlišují od obdobných komerčních či neziskových projektů (viz např. portál Paměť národa apod.).

DS COH využívají převážně studenti vysokých škol a akademičtí pracovníci pro přípravu bakalářských, diplomových a disertačních prací, popř. odborných článků, studií a monografií. S žádostí o přístup do Digitálních sbírek se v letošním roce na COH opakovaně obrátily také orgány státní správy (zejména Archiv bezpečnostních složek, Ministerstvo obrany a Ústav pro studium totalitních režimů) za účelem prošetření podkladů pro vydání rozhodnutí dle příslušných zákonů (zejm. zákon o protikomunistickém odboji). Digitální sbírky dále aktivně využívají členové České asociace orální historie, z. s.

V průběhu roku 2016 byla do nového rozhraní DS COH převedeno 60% všech dat, provedena jejich indexace a katalogizace. Jednalo se primárně o rozhovory pořízené v rámci již ukončených grantových projektů Centra orální historie (sbírky Politické elity a disent, Dělníci a inteligence, Sto studentských revolucí, Česká společnost v období normalizace a transformace). Celkem bylo do systému vloženo více než 800 textových souborů a 1 200 zvukových záznamů. Byla také provedena kompletní kontrola a záloha dat.

Sbírky jsou přístupné zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti po registraci a vyplnění badatelského listu na webové adrese: http://www.coh.usd.cas.cz/badatelna/.

coh.png?itok=bZWbrAWo

 

Slovanský ústav

Ruská emigrace v meziválečném Československu

Řešitel: Dana Hašková

Cílem aktivity je bližší seznámení široké veřejnosti s dějinami a osobnostmi ruské emigrace v meziválečném Československu, s jejich vědeckou a kulturní činnosti v Rusku i v nové vlasti.

a) V rámci programu tzv. oral history je možné poslechnout si rozhovory s emigranty tzv. „první vlny“ (ti, kteří vědomě opustili po revoluci v r. 1917 Rusko nebo byli vyhnáni), emigranty druhé generace „první vlny“ (do ciziny byli vyvezeni jako děti) i emigranty třetí generace „první vlny“ (ti, kdo se narodili již za hranicemi Ruska). Ke každému rozhovoru je vypracována „karta“ se základními tématy rozhovoru. Nahrávky rozhovorů s emigranty nebo jejich potomky jsou zcela ojedinělým projektem,  který veřejnosti umožňuje dozvědět se více o běžném životě emigrantů, o  tom, jak se vyrovnávali s odchodem z vlasti a o sžívání se s novým prostředím apod.

Byl umožněn prezenční poslech digitalizovaných audiozáznamů ve studovně SLÚ AV ČR, v. v. i. Popisné metadatové struktury ("karty") audiozáznamů uložené ve strukturované formě v SQL databázi byly zpřístupněny přes webové rozhraní:

https://slu.futuredev.cz/audio_zaznamy.

b) V Evidenční databázi ruské emigrace jsou shromážděna jména ruských emigrantů, kteří po r. 1917 přišli do ČSR bez ohledu na jejich profesní zaměření. U jednotlivých osob jsou uvedena ta životní data, která se dosud podařilo shromáždit. Evidenční databáze ruské emigrace jako vůbec první zdroj podchycuje plošně emigranty z území bývalého Ruského impéria, kteří přišli do Československa po r. 1917, a to bez ohledu na jejich původ, profesní zaměření aj. Při zdokumentovávání jejich pobytu v ČSR je nutná spolupráce nejen s různými archivy, ale i s matrikami a obecními úřady jednotlivých obcí, s potomky a pamětníky.

Evidenční databáze ruské emigrace byla přepracována s ohledem na optimalizaci struktury a data byla přesunuta do SQL databáze. Jako součást aplikace byl vytvořen interaktivní dotazník pro veřejnost, jehož prostřednictvím budou získávány nové poznatky o emigrantech, které se nepodařilo najít v pramenech. Takto získaná data budou po kritickém posouzení a redakci průběžně vkládána do databáze. Na konci roku databáze obsahovala 1598 záznamů.

Zpřístupnění na webových stránkách: https://slu.futuredev.cz/.

c) Do biografického slovníku ruských emigrantů byli zařazeny ty osobnosti  které v Československu strávili buď zbytek, nebo alespoň část svého  života. Kritériem pro výběr byla jejich vědecká, kulturní nebo politická činnost. Do slovníku jsou zařazeni odborníci z různých oborů i představitelé různých emigrantských spolků a uskupení. Ve výjimečných případech se zde objevují  rovněž životní partneři a partnerky významných českých osobností (např. manželky Karla Kramáře, Hugo Haase aj.). Na slovníku spolupracují  vědci z Prešovské univerzity, kteří se zabývají ruskými emigranty, kteří žili na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Zároveň spolupracujeme s odborníky např. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Divadelního ústavu, Vojenského historického ústavu apod.

Dosud se téměř všechny práce, týkající se výzkumu ruské emigrace v Československu, zabývaly představiteli humanitních oborů a ostatní profese byly zmiňovány pouze okrajově. Biografický slovník je ojedinělý v tom, že  jsou  v něm zařazeni představitelé všech profesí - literární vědci, spisovatelé, historikové, právníci, pedagogové, biologové, technici, herci, malíři, lékaři, politici aj. Jména těchto lidí byla většinou z politických důvodů na dlouhou dobu zamlčována a tak postupně upadla v zapomnění, nebo o nich dnes ví pouze úzký okruh odborníků. Emigranti se však podíleli na rozvoji naší vědy, průmyslu, lékařství,  kultury, umění i sportu. Biografický slovník by měl připomenout jejich životní osudy i zásluhy.

Bylo zpracováno celkem 330 slovníkových hesel (A-H; cca 320 normostran). Byla provedena jazyková korektura a text prošel odbornou recenzí. Hesla byla zpřístupněna prezenčně ve studovně SLÚ AV ČR, v. v. i. Současně byla převedena do  SQL databáze, která bude zpřístupněna na webových stránkách ústavu po dokončení celého slovníku.

d) Mezinárodní kulatý stůl „Petr Nikolajevič Savickij: vědec, myslitel, člověk“  uspořádaný Národní knihovnou ČR – Slovanskou knihovnou a  Slovanským ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. 30. října 2015, uskutečněný při příležitosti 120. výročí narození ekonoma, historika, geografa, pedagoga, básníka a předního představitele eurasijského hnutí P. N. Savického. Mezinárodní kulatý stůl umožnil setkání těch badatelů z Ruska, Švýcarska, Bulharska, Německa a České republiky, kteří se zabývají se osobou P. N. Savického, eurasijstvím a ruskou emigrací v meziválečném Československu. V rámci kulatého stolu vystoupili i členové Skupiny pro vydávání prací P. N. Savického,  jejímiž členy vědci z vědeckých institucí z Berlína, Moskvy, Londýna, Curychu a Prahy.  Za Slovanský ústav se zúčastnili A. Höllwerth, J. Jančárková, H. Nykl, D. Hašková a externí spolupracovník SlÚ S. Gagen.

 

Digitální zpřístupnění lexikálního materiálu k východoslovanskému prostoru

Řešitel: Karolína Skwarska, Růžena Šišková (a), Iveta Krejčířová (b)

(A) Výzkum jihokarpatských nářečí na východním Slovensku a v Zakarpatské oblasti na Ukrajině, která byla jako Podkarpatská Rus součástí první Československé  republiky, patří k tradičním tématům, kterým se Slovanský ústav věnuje již od dob svého vzniku. Byl to především Ivan Paňkevyč, významný dialektolog, znalec starých písemných památek, pedagog Univerzity Karlovy, kdo inicioval a ve 20. a 30. letech minulého století prováděl terénní výzkum v uvedené oblasti. Po II. světové válce byl výzkum obnoven zejména díky jeho žákům. Jedním z výsledků těchto výzkumů je kartotéka zachycující slovní zásobu jihokarpatských dialektů čítající 119 000 lístků. V současné době je tento cenný materiál zpracováván na našem pracovišti do podoby elektronické databáze. Nyní je již celá Paňkevyčova kartotéka naskenována a její data jsou zanášena do elektronické databáze, jejíž technické možnosti jsou průběžně zdokonalovány. Po dokončení bude databáze zpřístupněna veřejnosti. Výsledkem projektu bude moderní elektronické medium, v němž bude možno lexikální údaje vyhledávat a třídit podle řady kritérií (ekvivalentů, lokalit, gramatických charakteristik ap.); např. podle lokality bude možné materiál roztřídit na stovky slovníků jednotlivých lokálních nářečí. U naprosté většiny prozkoumaných lokalit se bude jednat o vůbec první zachycení jejich slovní zásoby. Pro desítky lokálních nářečí vznikají poměrně objemné lexikony o rozsahu dvou, tří i  více tisíc slov.

Cílovou skupinou uživatelů jsou jak lingvisté, tak i širší veřejnost se zájmem o jazyk a kulturu karpatského regionu. Zpřístupněný materiál poslouží především slavistům, kterým tak poskytne široký prostor pro nejrůznější lingvistické studie, zejména lexikologické. Díky kontinuitě intenzivního výzkumu, uskutečňovaného po několik desetiletí, nabídne shromážděný materiál rovněž možnost vhledu do obecnějších zákonitostí jazykového vývoje. Jihokarpatská nářečí jsou pozoruhodná jak svou značnou archaičností, tak odrazem intenzivních kontaktů se sousedními slovanskými i neslovanskými jazyky. Cenné informace poskytne materiál databáze také etnologům a etnolingvistům, neboť je v něm významně zastoupena lidová slovesnost, lidové zvyky a obřady. Díky podrobnému popisu vesnických reálií odráží tradiční způsob života v oblasti Karpat, který se zde v době sběru materiálu udržoval ještě v původní podobě. Pro širší veřejnost, zvláště rodáky z Podkarpatí, kteří se zajímají o minulost a kulturu svého kraje, může být databáze zdrojem, který zachovává paměť etnika, zachycuje život vesnických společenství, který se v současné době rychle proměňu

(B) Ke zpřístupnění pro veřejnost je připravován česko-ruský elektronický lexikální zdroj, vycházející z digitalizovaného, dosud nevydaného materiálu o rozsahu 21 834 textových stran, který vznikal v 70. a 80. letech 20. století. Je prováděna jeho technická a grafická úprava a transformace do připravované databáze, součástí práce jsou i technické úpravy vlastního lexikografického materiálu, vytvářeno a testováno je webové rozhraní. Tento lexikální zdroj bude určen jak odborníkům, pedagogům, studentům vysokých i středních škol, překladatelům, tak i širší veřejnosti. Z materiálu zpracovaného do podoby odpovídající parametrům nového uživatelského prostředí vznikne neocenitelný soubor lexikograficky strukturovaných dat v synchronně komparativním česko-ruském jazykovém plánu, který zároveň poskytne obraz historického vývoje jazykových prostředků i společenských reálií.

V roce 2016 bylo zpracováno přibližně 15 000 lístků, u 6000 dříve zpracovaných záznamů byly nově označeny přízvuky. V tomto roce také proběhla celková revize zpracovaného materiálu. V březnu 2016 byla uzavřena smlouva o vědecké spolupráci na dialektologických projektech s Ústavem ukrajinského jazyka NAV Ukrajiny v Kyjevě. V rámci spolupráce je plánováno vydání společných publikací, čerpajících i z Paňkevyčovy databáze. V tomto roce pokračují práce také na vytváření česko-ruského elektronického lexikálního zdroje. Grafickou úpravou prošla hesla písmen Q, R, Ř, S, Š, T, U, V. Kontrola a korektura textu byla provedena u hesel písmen H, CH, I, J, K; hesla těchto písmen jsou také dovedena do finální podoby. Je zdokonalována technická stránka zpracování dat i možnosti vyhledávání v databázi. Možnosti práce s databází jsou průběžně testovány s konkrétními zadáními.

 

Ústav státu a práva

Právnický elektronický slovník (PES)

Řešitel: František Cvrček

Program PES je víceúčelový systém spojující a) doktrinální právní slovník, strukturální terminologické vazby právních termínů (právní ontologie), b) lingvistické právní korpusy a korpusy obecného základu jazyka a c) lingvistický analytický model Sketch Engine. Propojení těchto prostředků umožňuje široké využití od základního výzkumu, přes výuku práva, legislativu až po širokou veřejnost. Dlouhodobým cílem je pokrýt na terminologické úrovni celý právní řád ČR v rovině doktrinálních slovníků, korpusů platného práva a judikatury, v návaznosti na kontextuální korpusy obecného základu jazyka a slovník spisovné češtiny. Na projektu se podílí následující instituce: Ústav státu a práva AV ČR (koordinátor, koncepce a zpracování dat), Fakulta informatiky MU v Brně (zpracování programu – SW a provoz systému na WEB), Český národní korpus FF Praha (příprava speciálního korpusu platného práva ČR), právnická fakulta UK (testování systému a podpora výuky) a právnická fakulta ZČU (podpora výuky). Hlavní cílovou skupinou jsou především studenti právnických fakult (rutinně se program využívá při výuce teorie práva, právní informatiky, římského práva a teorie legislativy).

Projekt PES propojuje výzkum Centra pro právní jazyk (při ÚSP AV ČR) s lingvistickými postupy (Fakulta informatiky MU a Český národní korpus) a praktickou výukou na právnických fakultách. Základní koncepce je založena na dlouhodobé spolupráci právníků základního výzkumu s lingvisty, programátory a učiteli na právnických fakultách. Jde o ukázku využití výsledků základního výzkumu v pedagogické praxi a legislativě. Moderní technologie mění charakter výuky a způsob vytváření pomůcek pro výuku (tvorba nových učebnic ve strukturovaných formách přímo využitelných v programu PES), ale i pro tvorbu nových zákonů. V případě studentů využívání této technologie umožňuje soustředění se na strukturální vazby právních termínů a jejich aplikaci a nikoli na memorování právních textů. Současně se mění i přístup učitelů, kdy je třeba redukovat nadměrný rozsah terminologického základu jednotlivých oborů na podstatné a základní termíny (např. z 5000 základních termínů na 1000 – římské právo, teorie práva atd.) a soustředit se především na jejich osvojení ve strukturálních vazbách. Současně se ukazuje nutnost tvorby nových učebnic, založených strukturálně a nikoli lineárně jak tomu je u dosavadní tradice.

Plán na rok 2016 se průběžně plní a do konce roku bychom ještě chtěli zprovoznit speciální podmnožinu Českého národního korpusu – korpus platného českého práva a dále propojit systém PES se slovníkem spisovné češtiny Ústavu pro jazyk český. Tak rozšíříme tým spolupracujících institucí pod Centrem pro právní jazyk ÚSP o ÚJČ AV ČR. Tím by do projektu byly zapojeny v zásadě všechny nejvýznamnější právní a lingvistické instituce v ČR, které se zabývají právním jazykem.

 Na rok 2017, kromě sběru dat, přípravy nových učebnic a vylepšení programu, se budeme soustředit na mezinárodní spolupráci s obdobnými projekty CNR (Itálie) a CNRS (Francie).

K červnu 2016 dokončena první verze nového programu, kterou lze na nalézt na WEB na adrese https://deb.fi.muni.cz/pesnew. Tato verze byla předvedena na setkání kateder teorie práva a ústavů AV ČR a SR. (Smolenice 16.-17.6.2016) s předáním přístupových adres a hesel. Do konce srpna 2016 proběhne připomínkové řízení k programu a v září budou zapracovány připomínky tak, aby program bylo možno využít pro výuku na právnických fakultách ČR a SR. Současně probíhá podle plánu kontinuální doplňování dat.

screenshot_2016-06-27_17.19.17.png?itok=oRrrBad6

 

Historický ústav

Digitalizace fotosbírky HÚ

Řešitel: Lenka Blechová, Jan Zelenka

Fotosbírka HiU AV ČR měla umožnit zejména pokračování ediční řady Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Vznikla rozsáhlá sbírka opisů, později fotografických snímků pořizovaných v domácích i evropských archivech. Pro celý soubor však byl vyhotoven pouze neúplný inventář, což výrazně limituje přehled o materiálu získaném zejména v zahraničí. Lepší situace panuje u domácího listinného materiálu. Pro něj byl vypracován zvláštní inventář, který diplomatické prameny třídí jmenovitě podle archivního uložení. Jednotlivé krabice obsahují fotografie všech relevantních písemností uložených v konkrétním archivu. Fotografie však nejsou uspořádány podle dat, což velmi zpomaluje rešerše. Seřazení fotografií podle tohoto klíče si vyžádá mnoho času, je však nezbytné pro poslední fázi uspořádání sbírky.

Cílem aktivity je v prvé řadě systematicky zmapovat obsah sbírky a připravit podklady k digitalizaci. Výchozím bodem se stalo utřídění a doplnění dochovaných inventářů. Podařilo se sestavit patrně kompletní přehled dokumentů z domácích institucí. K digitalizaci je tak připravena lístková kartotéka regestového charakteru. Vzhledem k povaze a množství ručně psaných lístků probíhá metodická příprava digitalizace, která se nemůže omezit na prostý převod do elektronické podoby. S ohledem na využitelnost sbírky musí být digitalizáty opatřeny metadaty, aby bylo zajištěno nejen efektivní využití obsažených informací, ale také komunikace sbírky s dalšími digitálními infrastrukturami.

Cílovou skupinu uživatelů tvoří badatelé, jimž sbírka nabízí ojedinělý souhrn i zpřístupnění listinného materiálu. Sbírka může také doplnit informační rozsah stávajících digitálních infrastruktur (např. Bibliografická databáze; Biografický slovník českých zemí; Kartotéky Augusta Sedláčka). Zájem o spolupráci a využití projevily archivní instituce (Archiv hlavního města Prahy) i vysoké školy (např. Katedra pomocných věd historických a archivního studia, FF UK Praha; Ústav pomocných věd historických a archivnictví, Brno). Digitalizovaná sbírka by ve vysokoškolském prostředí nalezla uplatnění také při výuce diplomatiky.

Přes částečně problematický stav zpracování představuje sbírka mimořádný soubor dokumentů. Její výjimečnost spočívá jak v časovém, tak obsahovém záběru kolekce. Přestože se Regesta soustředila na období do konce vlády Karla IV., katalog fotografovaných listin obsahuje desetitisíce záznamů pokrývajících celé středověké období. Žádný jiný soustavný archivní výzkum se v minulosti nesoustředil na takto komplexní shromáždění diplomatického materiálu. Nelze se jistě domnívat, že kolekce obsahuje kompletní fotodokumentaci bohemikální listinné produkce. Zejména archivní výzkum v zahraničí byl spíše výběrový. Přesto se ve sbírce nachází nejucelenější soubor diplomatických pramenů na našem území.

Využití sbírky se nabízí zejména pro pokračování ediční i obecně výzkumné činnosti. Význam sbírky však přesahuje čistě badatelské zaměření. Fotodokumentace začala vznikat v předválečném období a pokračovala v následujících desetiletích. Během 2. světové války došlo ke zničení řady především zahraničních archivních fondů. Ke ztrátám archivního materiálu, ať již z nedbalosti či krádeží, docházelo také po celou druhou polovinu 20. století. Zmizení často mimořádných písemností se přitom podařilo odhalit teprve v nedávné době. Fotosbírka může v těchto případech sloužit jako svého druhu „záloha“, která podobné kulturní ztráty dokáže alespoň částečně zmírnit.

Přestože sbírka primárně cílí na vědecké pracovníky, disponuje širším kulturně-vzdělávacím významem pro oblast archivní správy i školství, který přesahuje hranice České republiky. Dosud málo vytěženou součástí sbírky je rozsáhlá kolekce negativů i pozitivů fotografií budov, portrétů, archeologických nálezů a reprodukce uměleckých děl, které byly pořizovány v průběhu celého 20. století. Ve sbírce se dále nachází sfragistické materiály, jejichž časové rozmezí sahá až do 19. století, včetně evidence erbů jednotlivců i měst.

 

Biografický slovník českých zemí

Řešitel: Marie Makariusová

Generační univerzální encyklopedický projekt přinášející biogramy již nežijících osobností bez rozdílů etnického původu spjatých s českými zeměmi, které se významným způsobem zapsaly do všech oborů lidské činnosti. Tyto osoby se v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku narodily, žily a pracovaly, nebo zde strávily část svého života, příp. se zde narodily a výrazně se profesně uplatnily v cizině. Jejich životní dráha skončila do roku 2000 (resp. 2010). Slovník byl od počátku koncipován jako encyklopedie určená široké veřejnosti, předpokládá uživatele od úrovně středoškolského vzdělání. Přináší vědecky ověřené informace o životě, činnosti a díle vybraných osobností; biogramy jsou zpracovávány metodou základního historického výzkumu s ohledem na lexikální specifika. Tištěná podoba slovníku, který dnes vychází s roční periodicitou, je vydávána od roku 2004 a dodnes (2016) vyšlo 19. svazků zahrnujících písmena (A-Gn). Vzhledem k tomu, že první svazky encyklopedie jsou již rozebrány, přikročili jsme od roku 2015 ke zpřístupnění jejich digitalizací.

Výsledná podoba je přístupná na straně http://biography.hiu.cas.cz/ a umožňuje jednoduše vyhledávat jednak již publikovaná hotová hesla, ale zároveň také dává k veřejnosti k dispozici generální heslář celého díla, který dnes obsahuje základní údaje o více než 50 tisících významných osob, a to nejen zemřelých, ale také žijících. Tato otevřená forma nejlépe umožňuje nejlépe aktualizovat – a to i ve spolupráci se nejširší odbornou i laickou veřejností – konečnou podobu díla vznikajícího postupně řadu let. Další výhodou této formy je i jednodušší vyhledávání dalších vhodných autorů, neboť tým externích spolupracovníků, který (kromě členů redakce) čítá dodnes více než stovku externích autorů, může tak být pružně rozšiřován a obměňován.