Znáte opravdu Mozarta?

Olomouc Veduta

1c Na podzim 1767 chtěl Leopold Mozart představit své „hudebně zázračné děti“ ve Vídni při slavnostech zásnub v panovnické rodině, a když tam propukla epidemie černých neštovic, prchl s nimi do Olomouce. Tam se jich ujal prelát hrabě Leopold Antonín Podstatský-Lichtenstein, s nímž se Mozartovi pravděpodobně znali ze Salcburska, a v péči jeho lékaře obě děti nákazu přežily.

Brno Zelený trh s Redutou

2b Při návratu z Olomouce do Vídně přijeli Mozartovi na Vánoční svátky do Brna, kde pak Wolfgang se sestrou 30. 12. 1767 koncertovali v Taverně (dnešní Reduta).

Figarova svatba - libreto

3b Ohlas pražskéhoprovedení Figarovy svatby na podzim 1786 byl tak mimořádný, že inspiroval členy operního orchestru a společnost znalců a milovníků hudby k písemnému pozvání Mozarta do Prahy, k němuž byla připojena holdovací báseň.

Thunovský palác

4b Mozart přijel s manželkou Konstancí do Prahy 11. ledna 1787 a stal se tu hostem hraběte Johanna Josepha Franze Antona Thuna, a to v jeho tzv. horním paláci, dnešním sídle velvyslanectví Velké Británie. Thunové znali Mozarta od jeho šesti let a v Linci, kde měli další svůj palác, se jim on v listopadu 1783 odvděčil za pohostinství kompozicí symfonie C dur KV 425 („Linecká“).

5c V rámci Mozartovy pražské hudební akademie zazněla vůbec poprvé symfonie D dur KV 504 („Pražská“).

6c Světová premiéra Mozartovy opery Don Giovanni se konala v Praze v novém divadle ‒ větším než byl vídeňský Burgtheater ‒, kterému dal jeho stavebník hrabě Franz Anton Nostitz-Rieneck v roce 1783 název Gräflich Nostitzsches Nationaltheater – Hraběcí Nosticovské Národní divadlo.

Lorenzo da Ponte

7c Libretistou Mozartovy opery Don Giovanni byl z Benátska pocházející vídeňský dvorní básník Lorenzo da Ponte (1749-1838).

U Tří zlatých lvů

8d Po dobu příprav premiéry Dona Giovanniho v říjnu 1787 bydlel Mozart v domě U Tří zlatých lvů na Uhelném trhu.

9b Při své opulentní večeři vyzývá Don Giovanni sluhu Leporella „Nalej víno! Vynikající Marzimino!“ (Versa il vino! Eccellente Marzimino!). Italští badatelé se dodnes dohadují, zda Mozart a Lorenzo da Ponte měli na mysli červené suché Marzemino z oblasti Trentina nebo červené perlivé (vino frizzante) Marzemino z Benátska.

Titus - libreto

10d Korunovační operu La clemenza di Tito, která se stala druhou Mozartem pro Prahu zkomponovanou operou, vznikla na libreto Pietra Metastasia v úpravě Caterina Mazzoly.

Smlouva s podpisy

11c Smlouva mezi stavovskou divadelní komisí a impresáriem Domenicem Guardasonim o zajištění korunovační opery byla podepsána až 8. července 1791. Stavovská komise však v ní nepožadovala skladbu od Mozarta, ale dvojici špičkových italských pěvců („di prima sfera“). Guardasoni dorazil z Prahy do Vídně 14. července a krátce nato získal pro kompozici Mozarta. Do korunovace zbývalo přes 50 dnů.

12d Mozart přijel do Prahy pětkrát. Poprvé v lednu 1787, podruhé na začátku října téhož roku k nastudování Dona Giovanniho. V roce 1789 se v Praze krátce zastavil 10. dubna při cestě do Drážďan, Lipska a Berlína, a znovu při cestě zpět na samém konci května. 28. srpna 1791 přijel do Prahy naposled, a to v souvislosti s přípravou premiéry korunovační opery.

Kostel sv. Mikuláše

13c Smuteční slavnost za Mozarta se uskutečnila 14. prosince 1791 v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně. Provedeno bylo Requiem Franze Antona Rösslera-Rosettiho (1750-1792), jehož sólový sopránový part zpívala Josefa Dušková.

14c Kouzelná flétna byla v roce 1794 na repertoáru ve své původní německé verzi ve Vlasteneckém divadle u Hybernů, kde byla dávána také v českém překladu Václava Tháma pod názvem Kouzelná píšťala. V italském překladu pod názvem Il flauto magico byla dávána společností Domenica Guardasoniho v Nosticově divadle. Původní jen mluvené dialogy zhudebnil do podoby operních recitativů Jan Křtitel Kuchař, mj. mnohaletý cembalista pražské opery.

Josefa Dušková

15c K seznámení došlo v Salcburku v roce 1777. Pěvkyně tam tehdy v rámci svatební cesty navštívila mnohé své příbuzné, protože její matka byla dcerou tamějšího zámožného kupce a po řadu let i starosty města Ignáce Weisera. Na jeho libreto Die Schuldigkeit des ersten Gebots složil mladý Mozart jedno ze svých prvních dramatických děl.

Bella mia fiamma, addio

16c Po premiéře Dona Giovanniho zkomponoval Mozart pro Duškovou koncertní árii „Bella mia fiamma, addio“ a datoval ji „Praga li 3 di Nov.^e 1787“.

17d Výchově a péči o Carla Thomase Mozarta (1784-1858) se v Praze věnovali především František Xaver Němeček a manželé Duškovi.

18d Autorem první knihy o Mozartovi byl pražský profesor a obdivovatel Mozarta František Xaver Němeček (1766-1849). Kniha vyšla v Praze 1798 a v rozšířeném vydání 1808. Přinesla první nástin skladatelova života a díla a množství cenných dobových svědectví.

19c František Xaver Wolfgang Mozart zemřel v Karlových Varech 29. 7. 1844. Jeho partnerka hraběnka Josephine Baroni-Cavalcabò tam dala zhotovit náhrobek.

Bertramka 1929

20e Vila Bertramka prošla v 19. a 20. století mnohými přestavbami, dokonce i vyhořela. V době Mozartově byla nižší než nyní, měla šindelovou střechu, dvůr nebyl vydlážděn. Dnešní vstupní brána byla vyhotovena až v 50. letech 20. století, je kopií jiné smíchovské brány a nahradila dřevěnou laťkovou bránu.