Ekonomie chudoby dosud nebyla v České republice důkladně zkoumána, ač jde o vysoce aktuální téma. Stejně tak otázka mezinárodní srovnatelnosti indikátorů chudoby zůstává v evropském kontextu stále nezodpovězená. Za prvé, zamýšlíme prověřit v současnosti nejčastěji používaný ukazatel příjmové chudoby – míru ohrožení příjmovou chudobou – tím, že odhadneme národní ekvivalenční škálu používanou k odvození tohoto ukazatele. Za druhé, tyto odhady rozšíříme tak, aby výsledné ukazatele chudoby odrážely nejen nerovnosti mezi domácnostmi, ale také nerovnosti v rámci domácností. Za třetí, zaměříme se na subjektivní chudobu a odvodíme metodologii pro stanovení subjektivní příjmové hranice chudoby. Za čtvrté, ověříme vypovídací schopnost ukazatele materiální deprivace. Závěrem otestujeme vhodnost námi navržených metodologií pro použití v celoevropském kontextu. Studie poskládá známé i chybějící poznatky o ekonomii chudoby v Česku v jeden celek.
V roce 2019 probíhaly zejména analýzy subjektivní chudoby a metodologie měření příjmové chudoby. Byly publikovány tři články v recenzovaných časopisech, dva texty byly zaslány do recenzního řízení a další dvě studie byly rozpracovány.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 7, zobrazeno 1 - 7)
Článek rozšiřuje dosavadní poznatky o vztahu mezi příjmovým rozdělením párů a finanční spokojeností partnerů s využitím dat EU-SILC 2013 pro 15 evropských zemí, poprvé včetně zemí východní Evropy. Preference mužů zpravidla odpovídají „tradičnímu“ modelu muže živitele, neboť jejich spokojenost klesá s větším podílem žen na celkovém příjmu. V devíti zemích sice spokojenost mužů začne růst, jakmile příjem jejich protějšků výrazně převýší jejich vlastní, to se ale týká jen malého počtu párů.
The methodology used to determine the at-risk-of-poverty rate commonly applied in the European context is often criticised for arbitrary steps in its construction. This study questions the first step – the equivalence scale applied to transform the disposable income of households of different sizes into comparable units. First, we hypothesise that economies of scale are lower in Central-Eastern European countries than in their Western counterparts.
This study uses the intersection approach to estimate Subjective Poverty Lines and implicit subjective equivalence scales for European countries. The subjective poverty lines are derived from the Minimum Income Question included in the 2017 EU–Statistics on Income and Living Conditions data. Subjective equivalence scales differ across the European region, showing lower economies of scale for Eastern European countries.
Severe material deprivation, a dimension of the poverty and social exclusion index, one of Europe 2020 Strategy headline indicators, is defined as enforced lack of at least four of nine specific items. Proposals for modifications in the indicator include the Material and Social Deprivation indicator which is based on an updated set of thirteen items, whereas the choice of the threshold was data-driven.
This paper estimates the youth employment effects of minimum wages in the Visegrád countries: Czechia, Hungary, Poland, and Slovakia. The analyses are based on a regional panel dataset for the period 2003–16. Our results indicate that changes in minimum wages measured as a ratio of regional average wages have not negatively affected youth employment rates in the Visegrád countries at the national level.
This paper proposes a novel methodology for the estimation of subjective poverty lines (SPLs) using a discrete information approach that obviates the potential discomfort of asking respondents directly about the value of their individual SPL. To estimate income SPLs, we utilize the Youden index. Using a simulated data-set, we first show that the level of bias between the estimated SPLs and their corresponding actual values is low.
In 2015 and 2016, we published a study entitled “POVERTY IN THE CZECH REPUBLIC. A Critical Look at EU Indicators”, first in Czech (2015) and later in English (2016). The study aimed to provide a critical look at the design of poverty indicators, considering the frequency of their use and their political significance.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter