Mezi významné operační programy, které přispívají k naplnění uvedeného cíle, patří program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Jeho účelem je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy těchto aktivit v Evropě. OP VaVpI poskytne do roku 2013 téměř 40 miliard korun k zajištění specifického cíle 1 a 2, tzn. vytvoření evropských center excelence a regionálních center VaV.
Všechna fota: Archiv ÚSBE AV ČR
Vizualizace centrální fyziologické izotopové a metabolomické laboratoře
Šanci získat finanční prostředky na vybudování nové moderní výzkumné infrastruktury z prostředků strukturálních fondů se rozhodl využít i Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, který v rámci Prioritní osy 1 – Evropská centra excelence – předložil projekt CzechGlobe – Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu.
Projekt CzechGlobe přispívá na národní úrovni k řešení nejzávažnějšího a mnohdy velmi kontroverzního globálního environmentálního problému současnosti – projevů a dopadů globální změny klimatu (GZK). Zaměřuje se na základní tematické segmenty působení GZK, tj. atmosféru – ekosystémy – socioekonomické systémy.
Základem pro formulování projektu CzechGlobe v Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR byla existující tradice výzkumu GZK, stávající prvky infrastruktury a postupně se tvořící badatelský tým z různých významných institucí VaV v ČR (ústavy AV ČR, univerzity, resortní organizace VaV) s přímou účastí špičkových zahraničních odborníků. Do projektu se smluvně zapojily i význačné zahraniční instituce zabývající se danou problematikou, jmenovitě Ústav pro chemii a dynamiku geosféry z Výzkumného centra Helmholtzovy společnosti v Julichu, Ústav agro-ekologie a lesnické biologie Centra národního výzkumu Řím a Geografický ústav Univerzity v Curychu.
CzechGlobe je logickým vyústěním 20leté tradice výzkumu globální změny v ČR, který byl od počátku propojen s projekty podporovanými EU (4., 5., 6. a 7. rámcovým programem EU). Dosavadní řešitel těchto projektů Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a navrhovatel CzechGlobe je současně prostřednictvím svých zkušeností a dosažených výsledků zakládající institucí právě budované celoevropské výzkumné infrastruktury ICOS – Integrovaného systému pro sledování uhlíku. Evropská výzkumná infrastruktura ICOS je budována v rámci ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) a 7. rámcového programu EU (7.RP) www.icos-infrastructure.eu. CzechGlobe přináší pro infrastrukturu ICOS špičkové know-how z oblasti observačního a experimentálního výzkumu dané zejména aplikací procesového zobrazování a nadstavbovým socioekonomickým výzkumem. Odborníci jej považují za významný středoevropský uzel integrovaného systému ICOS s povinností školitele a koordinátora spolupráce se zeměmi Visegrádské čtyřky, Karpatské iniciativy, dále s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem. Svým obsahem prolíná i do další ESFRI infrastruktury EUFAR – Evropské infrastruktury pro letecký výzkum v environmentálních vědách a vědách o Zemi (řešeno v rámci ESFRI a 7. RP EU; www.eufar.net), jíž je ÚSBE AV ČR členem. S ohledem na těsné spojení s evropskými výzkumnými infrastrukturami je projekt CzechGlobe připraven stát se infrastrukturou s tzv. open access jak pro domácí, tak zahraniční spolupracovníky a projekty.
Realizací projektu dojde k vybudování prostorově rozmístěné infrastruktury výzkumu pokrývající celé území České republiky, kterou tvoří: 1. – atmosférická stanice umístěná v centrální oblasti ČR, jež doplní celoevropskou síť dosud chybějícím českým národním bodem sledování skleníkových plynů v referenční vrstvě atmosféry; 2. – síť ekosystémových stanic zaměřených na sledování, kvantifikaci a vyhodnocování toků uhlíku v základních typech ekosystémů České republiky a síť sledování koloběhu základních biogeochemických prvků v malých povodích (příspěvek k celistvosti evropské a světové databáze ukládání a produkce skleníkových plynů); 3. – centrální fyziologická, izotopová a metabolomická laboratoř rostlin a nově budovaná zařízení pro dlouhodobé experimenty zaměřené na dopady změny prostředí a umožňující studium procesů spojených s asimilací uhlíku v měnících se podmínkách; 4. – letecká laboratoř dálkového průzkumu Země a stanice příjmu a zpracování leteckých a satelitních snímků zaměřená na výzkum a vývoj zobrazování procesu uhlíkového cyklu pomocí satelitních snímků; 5. – inkubátor aplikačních výstupů zaměřený na nové technologie se vztahem ke globální změně klimatu; jednat se bude zejména o nové postupy biologického vázání uhlíku a výrobu biopaliv 3. generace; 6. – kabinet socioekonomických studií zaměřený na dopady globální změny klimatu; 7. – výukové, informační a demonstrační centrum.
Systém měření toků látek a energií mezi ekosystémem a atmosférou
Poznatky získané badatelskou činností centra budou vědci transformovat do vývoje technologií soustředěných na zmírnění či adaptaci k účinkům GZK včetně fungování spin-off firmy.
Plánovaný objem dotace z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace činí 825 mil. Kč, přičemž celkové náklady na projekt by měly během tříleté realizační fáze včetně start-up grantu dosáhnout částky téměř 1014 mil. Kč. Z investičních prostředků v celkové výši 665 mil. Kč připadá 527 mil. Kč na přístrojové vybavení. Z částky 120 mil. Kč plánované na stavební investice by měl být v areálu ÚSBE AV ČR v Brně vybudován pavilon laboratoří a experimentálních technik s celkovou užitnou plochou 1230 m2. Projekt dále počítá s odkoupením a následnou rekonstrukcí objektu zkušební stanice od firmy Zemservis v Bystřici nad Pernštejnem-Domanínku, který bude sloužit jako laboratoře, technické a administrativní zázemí a školicí centrum pro výzkumné aktivity zabývající se impaktovými studiemi, rychlerostoucími dřevinami a řízenými ekosystémy. Objekt nabízí celkem 450 m2 užitné plochy. V Domanínku se též předpokládá výstavba klastru růstových komor s otevřeným vrchem (OTC – open top chambers). Další stavební investicí bude 150 m vysoký meteorologický stožár na Českomoravské vysočině pro sledování skleníkových plynů ve vyšších vrstvách ovzduší.
Nově vytvořená infrastruktura poskytne špičkové zázemí pro 150 vědeckovýzkumných pracovníků, z nichž více jak třetinu budou představovat zkušení vědečtí pracovníci a téměř polovinu vytvoří mladí vědečtí pracovníci a doktorandi.
MIRKA ŠPRTOVÁ,
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i.