Ředitel Sociologického ústavu AV ČR byl hostem pořadu Silný hlas televizního kanálu CNN Prima News. Spolu s filozofem a politologem Danielem Kroupou zde debatoval na téma 30 let od svobodných voleb.
Kostelecký vzpomíná na období prvních parlamentních voleb po Sametové revoluci také jako na začátek své vědecké kariéry – jako na moment, kdy se zaměřil na téma volebního chování a volebních map. „Bylo zajímavé, že jsem mohl naživo pozorovat experiment toho, že lidé měli poprvé svobodnou možnost volit – co s tím lidé udělají, koho si vyberou, jak se budou chovat,“ popisuje. Zároveň potvrzuje, že první svobodné volby v roce 1990 byly nejenom regulérní politickou soutěží, ale do jisté míry také referendem. „Většina lidí, která se chtěla zbavit komunismu, nebo odstavit komunistickou stranu od moci, hledala způsob, jak to udělat. Nejjednodušším způsobem bylo volit tu nejsilnější stranu, která měla šanci, což v té době bylo Občanské fórum,“ vysvětluje.
„Československo na tom bylo v porovnání s jinými komunistickými státy – třeba i z různých historických důvodů – relativně dobře, to ale neznamená, že jsme na tom byli dobře při porovnání se státy, se kterými jsme se mohli srovnávat před nástupem komunismu. Změna, která poté nastala, ale byla relativně úspěšná. Určitě se řada věcí nepovedla, ale ten základní směr bych považoval za úspěšný,“ hodnotí období porevoluční transformace Kostelecký.
Pokud jde o společenské nálady na počátku 90. let, Kostelecký připomíná tehdejší výzkumy veřejného mínění. „Lidé byli – zejména ze začátku – velmi optimističtí, svobodné volby navíc z větší části naplnily očekávání. Lidé tedy byli spokojení, že mají příležitost mluvit do věcí veřejných. Na podzim roku 1990 proběhly také komunální volby, které určily, kdo bude spravovat města a obce. Problém nastal až s ekonomickou transformací, protože v ní už někteří lidé nebyli vítězi. Objevovali se tedy i lidé, kteří byli zklamaní, protože možná i jejich očekávání byla nerealistická,“ popisuje.
A jaká největší rizika nám dnes, třicet let od prvních svobodných voleb, mohou hrozit? „Největším problémem je, že po delší době můžeme některé rysy demokratického systému považovat za samozřejmost, ony ale samozřejmostí nejsou a mohou se potichu vytrácet. Není jednoduché dělat z nedemokratického systému demokratický, stejně tak se musí dbát na to, aby se demokratický systém udržoval, aby si zachoval rysy, které ho činí výhodným. V dlouhodobém pohledu demokratické země fungují lépe než ty nedemokratické, proto je třeba si vážit demokracie a držet se jí,“ doplňuje na závěr Kostelecký.
Celou debatu můete zhlédnout na webu CNN Prima News.
Facebook
Twitter
Tweets by SociologickyNewsletter