PERSPEKTIVY ČESKÉ ENERGETIKY – Současnost a budoucnost
Dosud nejucelenější práce o stavu a výhledech české energetiky vychází ze zprávy Nezávislé energetické komise vedené Danou Drábovou a Václavem Pačesem. Kniha se pokouší popsat energetiku a možnosti České republiky v této oblasti formou přístupnou veřejnosti. Většina autorů se podílela na práci Nezávislé energetické komise NEK II, která vypracovala ideový záměr posledního návrhu aktualizace státní energetické koncepce a jeho konečnou podobu i oponovala. Členy komise byli Hynek Beran, Václav Cílek, Pavel Noskievič, Jan Procházka, Radek Škoda, Vladimír Štěpán a Vladimír Wagner. Publikace je rozšířenou a upravenou verzí této Zprávy.
„Celý systém daňových úlev a dotací je v české energetice nastaven nevhodně. Stát se pokouší ‚chytat několik zajíců najednou‘ a za své pomocníky si vzal daně a subvence snad všeho druhu. Liberální přístup byl opuštěn ve všech koutech energetiky, což by se dalo omluvit v případě ujasněné koncepce a dlouhodobého cíle, ale když stát neví, kam přesně jde, nemůže na konec cesty nikdy dojít. To je právě silný argument pro funkční a propracovanou státní energetickou koncepci,“ uvádí kapitola Energetika a ekonomie. Některé kapitoly, zvláště historické či společensky orientované, jsou rozšířeny a doplněny schématy a podrobnějšími údaji. Do tvůrčího kolektivu byli přizváni další autoři, aby popsali širší souvislosti, které nebyly v původní zprávě obsaženy, nebo některá důležitá témata vyložili podrobněji (například zemní plyn, zásoby uhlí jako základní tuzemská energetická surovina, aspekty jaderné energetiky). Jsou jimi Václav Bartuška, Jana Čechurová, Josef Godány, Lubomír Lízal, Tereza Soukupová, Jaroslav Šebek, Pavel Šolc, Radim Šrám, Václav Švorc, Jan Tomsa, Alena Vitásková, Pavel Zámyslický, Jan Zaplatílek, Andrea Zápotocká.
Dana Drábová, Václav Pačes a kol., Novela bohemica, Praha 2014. Vydání 1.
DISAPPEARED SCIENCE
Biographical dictionary of Jewish scholars from Bohemia and Moravia – victims of Nazism, 1939–1945
V souvislosti s řáděním nacistů v českých zemích si často připomínáme umělce, kteří i v podmínkách terezínského ghetta pokračovali v kreativní činnosti. Méně už je známo o vědcích, jejichž profesní kariéra byla formována v habsburské monarchii mezi lety 1860 a 1918, popřípadě i později v meziválečném Československu, tedy v několika desetiletích vyznačujících se na jedné straně postupnou emancipací židovského obyvatelstva a na straně druhé pokroky moderní vědy a techniky. Přínos mnoha z nich byl přitom tak značný, že si bez nich dnes lze jen stěží představit rozvoj řady oblastí moderní vědy, a to zejména v matematice a v lékařství; jiní se zase významně zapsali do dějin historiografie, filologie a dalších humanitních oborů. I přesto však byla značná část z těchto osobností po roce 1945 zapomenuta a vytěsněna z obecné historické paměti. Vzhledem k tehdejšímu vývoji v českých zemích, respektive v rámci celé předlitavské části Rakouska-Uherska, jakož i v důsledku specifických podmínek pro etablování vědecké elity v tomto prostoru se tato židovská učená komunita jazykově a kulturně přimkla – byť s rozdílnou intenzitou – k oběma národnostním okruhům, které tehdy u nás spolu soupeřily, tedy jak k německému, tak i k českému. Profesní kariéry a také životy mnoha z těchto osobností byly násilně přerušeny v důsledku mnichovské dohody z podzimu 1938, následné okupace zbytku Čech a Moravy v březnu 1939, vytvoření tzv. protektorátu Böhmen und Mähren a jeho integrace do německé Třetí říše.
Tato kniha se věnuje 46 významným osobnostem z řad vědců a vysokoškolských pracovníků z Čech a Moravy, které zahynuly na prahu nacistické okupace nebo v jejím průběhu násilnou či nepřirozenou smrtí v důsledku jejich rasově motivované perzekuce. Kniha podrobně seznamuje s jejich životem a odborným přínosem.
Antonín Kostlán, Michal V. Šimůnek, Nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec – Praha 2014. Vydání 1.