Fárová: „Českému školství nepomáhá stereotypní uvažování o ženách a mužích“

Podle Niny Fárové lze o feminizaci českého školství mluvit už od 60. let minulého století, od 80. let poté už o dominanci žen učitelek na prvních stupních základních škol. „Jako problém se feminizace primárního školství začala v mediálním prostoru objevovat přibližně od roku 2015, a to velmi výrazně,“ doplňuje Fárová. Zároveň však nelze mluvit o efektivní kampani, která by měla šanci současný stav změnit. 

Fárová nevidí cestu ve zvyšování platů ve školství pouze mužům, na to je situace podle ní mnohem komplexnější. „Hlavní roli hraje to, že o učitelství přemýšlíme jako o ženském povolání, a muži tak o něm ve svých kariérních volbách neuvažují. Co osobně nejvíc fascinuje mě, je to, že když se podíváme na snahy zvýšit vyučujícím platy, tak to často není spojené se snahou dostat tam více kvalitních lidí, ale více mužů, u kterých se ale už neřeší jejich kvality. Najednou se spoléháme jen na genderové hledisko a přestáváme řešit odbornost, která by měla být genderově neutrální,“ vysvětluje. Problém podle ní spočívá například v souvislosi mezi výší odměňování a společenskou prestiží daného povolání.

„...když ženy začnou nějaké profesi dominovat, tak to tomu oboru ze společenského hlediska neprospěje a často v něm začnou klesat výdělky, a tudíž i prestiž. Děje se tomu také proto, že naše společnost má tendenci podceňovat ženskou práci, která je často spojovaná s péčí – péče žen, tedy i péče učitelek o děti ve škole je totiž vnímána jako něco automatického, jako určité poslání,“ prozrazuje Fárová další ze zjištění svého výzkumu, který předstvaile ve své dizertační práci.

Jaké další stereotypy se vážou k feminizovanému prostředí českého školství? Proč spolu s vyššími pozicemi ve školství postupně mizí ženy? Existuje nějaké řešení, jak současnou situaci zlepšit? Více v rozhovoru na webu genderaveda.cz.