Nové knihy
Tvůrce jako předmět dějin umění
Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti. Téma VI. Sjezdu, který se konal 20. – 21. Září 2018 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze je zde reflektováno v širokém spektru přístupů v pěti tematických celcích: I. Apologie autora; II. Má každé umělecké dílo svého autora?; III. Umělec, umělecké dílo a „spoluautorství“ scény; IV. Osobní narativy a sebestylizace umělců a umělkyň; V. Falzum, fikce, mystifikace, aneb Žert, satira, ironie a hlubší význam. Každému tematickému bloku předchází úvodní studie z pera odborných garantů sekce. Editoři: Petr Jindra a Radim Vondráček Autoři: Milena Bartlová, Hana Buddeus, Karel Císař, Jana Fantysová Matějková, Marcel Fišer, Ivo Hlobil, Petr Jindra, Petra Kolářová, Tomáš Kolich, Milan Kreuzzieger, Blanka Kubíková, Lucia Kvočáková, Johana Lomová, Zdislava Melicharová Ryantová, Kamil Nábělek, Terezie Nekvindová, Magdalena Nespěšná Hamsíková, Michaela Ottová, Martina Pachmanová, Lenka Panušková, Tatiana Petrasová, Roman Prahl, Marcela Rusinko, Tomáš Sekyrka, Jitka Šosová, Josef Štogr, Petr Tomášek, Vít Vlnas, Radim Vondráček, Tomáš Winter, Jana Zapletalová
Osudy konfiskátů
Publikace je primárně zaměřena na provenienční výzkum kulturních statků vyvlastněných německým obyvatelům Československa v bezprostředně poválečném období. Vzhledem k tomu, že toto téma bylo v České republice teprve zcela nedávno otevřeno, jsou zde publikované statě jedním z prvních vykročení po nezmapované cestě. Texty se zabývají procesem konfiskace, následného nakládání s movitými kulturními statky, které byly zestátněny, a osudy jejich původních majitelů. Publikace se snaží se osvětlit tendence, jež vedly ke konfiskaci, i mechanismy, které řídily další nakládání s těmito předměty. Martin Bakeš – Jitka Císařová – Kristina Uhlíková, eds.
Více Krásy
Dvě knihy (Více Krásy a Skok vysoký Josefa Krásy), jež vycházejí společně, se věnují odkazu uměleckého historika a teoretika umění Josefa Krásy (1933–1985), jedné z vůdčích osobností oboru v 60.–80. letech 20. století. Kniha Více Krásy navazuje na akce z roku 2015, který byl vyhlášen v Ústavu dějin umění AV ČR „Rokem Josefa Krásy“: na výstavu "30 let bez Krásy" a na sympozium “Více Krásy”. Témata, na něž výstava upozornila, a příspěvky přednesené či ohlášené na sympoziu, se staly základem pro texty v tomto netradičním svazku, ilustrovaném bohatě archivními fotografiemi a Krásovými vlastními kresbami z jeho cestovních deníků. Texty v knize jsou seskupeny do tří samostatných bloků: Krása známý i neznámý – Krása ve vzpomínkách a dokumentech – Krása “znovu objevovaný” v současné medievistice. Jan Chlíbec – Klára Benešovská (edd.) Texty: Klára Benešovská, Beket Bukovinská, Lenka Bydžovská, Jan Dienstbier, Ivo Hlobil, Jan Chlíbec, Kateřina Kubínová, Lenka Panušková, Jaroslav Pešina, Pavel Spunar, Milada Studničková, Rostislav Švácha, Zuzana Všetečková, Petr Wittlich.
Skok vysoký Josefa Krásy
Kniha Skok vysoký, komplementární ke knize Více Krásy, s úvodem Krásův kánon od Petra Wittlicha, je věnována Krásovým textům teoretickým a historiografickým, které vybrala, uspořádala a edičně připravila Tereza Johanidesová. Texty jsou rozděleny do dvou oddílů: Doslovy pro nakladatelství Odeon a Nepublikované texty z pozůstalosti. Jejich zhodnocení v souvislostech jak Krásova odborného díla tak historie oboru dějin umění se ujala editorka v závěrečné stati, nazvané příznačně Krása mezi klasiky. Název knihy, který spolu s úvodní fotografií připomíná skvělou atletickou kondici mladého Josefa Krásy, je současně metaforou vysoké úrovně jeho vědeckého díla a lidských vlastností. Tereza Johanidesová (ed.)
Sudek a sochy
Josef Sudek (1896–1976), zachytil na fotografiích Prahy jedinečnou atmosféru města a i díky nezaměnitelným fotografickým zátiším se už za svého života stal uznávaným autorem v českém i v mezinárodním kontextu. V jeho celoživotní fotografické práci lze i dnes objevovat dosud neznámé kapitoly, k nimž patří početné zakázky na fotografování uměleckých děl. Kniha se zaměřuje na Sudkovo milované téma – sochy. Tematické eseje doprovázejí celostránkové reprodukce, bohatě ilustrované jsou i medailonky nejdůležitějších zákazníků (umělců, spolků či nakladatelů), které odhalují nečekanou provázanost Sudkovy práce s dobovými uměleckými okruhy a tendencemi. Kniha odkrývá podstatné otázky spjaté s dějinami fotografie a mapuje proměňující se napětí mezi schopností fotografických reprodukcí přibližovat umění lidem a potenciálem fotografie obstát jako svébytné umělecké dílo. Hana Buddeus (ed.) Texty: Hana Buddeus, Katarína Mašterová, Mariana Kubištová, Zuzana Krišková, Kateřina Doležalová, Martin Pavlis, Fedora Parkmann
Imago Imagines I.-II.
Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). Na rozdíl od dnešního chápání umění byla ve středověku u uměleckého díla považována za klíčový prvek jeho funkce a teprve na ni se vázala stránka estetická. Z toho vychází struktura knihy – po úvodním výkladu pojmu imago se jednotlivé oddíly zabývají funkcemi, které imagines plnily – funkcí náboženskou, didaktickou, memoriální a reprezentativní, a nakonec též funkcí estetickou, s níž jsou spojeny i proměny stylu. Netradičně pojaté dějiny středověkého umění jsou zasazeny do kontextu historického vývoje českých zemí, text provázejí četná vyobrazení. Klára Benešovská - Kateřina Kubínová (edd.)
Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století
V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového „památkového“ zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti. Neutěšená situace v České republice proto vedla k pracovním setkáním v letech 2016 a 2017 na půdě ČVUT, na jejichž pořádání se spolupodílel Ústav dějin umění Akademie věd České republiky. Při nich zazněla řada diskusních námětů i konsolidovaných referátů. Některé přesahovaly aktuální palčivé problémy každodenní institucializované památkové péče směrem k zamyšlením nad základními východisky moderního civilizovaného vztahu nejen k nemovitým objektům s památkovou hodnotou, ale i ke krajině a životnímu prostředí celkově. Sedm vybraných statí z pera odborníků zastupujících řadu humanitních i přírodovědných oborů obsahuje veřejnosti předkládaná kniha, vydaná s nadějí, že napomohou vyvolat tolik potřebnou citlivou, přitom fundovanou celospolečenskou debatu k této naléhavé otázce. Ludmila Hůrková-Dalibor Prix (eds.) Autoři textů: Martin Horáček, Ludmila Hůrková, Vít Jesenský, Alexander Matoušek, Miloš Solař, Markéta Šantrůčková, Jan Uhlík