V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
HANA ŠIMKOVÁ
Kniha Nerudův verš Jakuba Říhy, člena Versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR, pojednává celek Nerudova básnického díla — od prvotiny Hřbitovní kvítí (1858) po dvě sbírky vydané posmrtně, Zpěvy páteční (1896) a Knihu epigramů (1956). Zatímco Nerudově próze se česká literární věda věnuje soustavně (z nedávno vyšlých vzpomeňme alespoň knihy Tři stálice moderní české prózy: Neruda, Čapek, Kundera [2014] od Aleše Hamana nebo Záludný svět Povídek malostranských [2012] od Dagmar Mocné), jeho poezii se již tolik pozornosti zejména v poslední době nedostává. Říhova monografie tedy představuje vítaný příspěvek k nerudovskému bádání.
JIŘÍ TRÁVNÍČEK
Kurnikšopa nějak brzo, Pavle… Vždyť pětašedesátka není žádný věk, navíc na takového chlapa. Nečekali jsme to. Ale to už tak holt bývá.
Dne 6. dubna 2020 odešel „na druhou stranu“ člověk, kterého nešlo nemít lidsky rád. Sám se cítil vždy jako oborový outsider, jemuž se nepodařilo institucionálně zakotvit, a pokud, tak vždy na dost krátkou dobu. Pral se s tím, užíralo ho to, ale i přes tuto nepřízeň okolností zůstával věrný své versologii, a to s posedlostí snad až hazardního hráče, který věří, že hned při dalším rozdání mu v rukou přistane karta, a zrovna ta, na niž tak dlouho čekal.
RADEK TOUŠ
Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá léta v podobách kritiky jako „pokus […] dosud v české literárněhistorické produkci nepodniknutý“ (s. I/7), jedním dechem dodal, že pokud se zvolená koncepce osvědčí, nezůstane pouze u jednoho svazku. A vskutku, nepatrná pozornost odborné veřejnosti, která podobné, „školské“ publikace nejednou provází, neodradila opavské literární historiky, aby po dvou letech ve stejném složení nevydali Desátá léta v podobách kritiky 2. Vzhledem k tomu, že specializovaná databáze Česká literární bibliografie neobsahuje ani jednu recenzi tohoto druhého svazku, nabízí předložený text ohlédnutí za tímto dílem, byť od jeho vydání uplynulo již několik let.
Dějiny české detektivky autorské dvojice Michal Jareš a Pavel Mandys jsou příručkou, která se na dlouhou dobu stane neocenitelným zdrojem pro odbornou a laickou veřejnost. Práci autorů je třeba ocenit o to víc, že kniha vznikla bez obvyklé institucionální či grantové záštity, nepočítáme-li podporu vydání ze strany Ministerstva kultury ČR.
ONDŘEJ PODAVKA
Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor bohemistiky a sorabistiky na Ústavu slavistiky vídeňské univerzity. Zabýval se především vývojem češtiny i dalších západoslovanských jazyků, starší českou literaturou, českými překlady Bible a českou gramatografií, ale také rukopisy a starými tisky v rakouských knihovnách, dějinami bohemistiky a slavistiky v Rakousku a dalšími tématy. Roku 2018 vyšla pod vedením editorů Gertraude Zandové a Stefana Michaela Newerkly recenzovaná kolektivní publikace, „dárek věnovaný s úctou a vděčností Josefu Vintrovi […] k jeho osmdesátým narozeninám“ (s. 9).
Číst dál: Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty