Previous Next
OBHÁJENÉ DIZERTACE 2019 SESTAVILA TEREZA PULCOVÁ Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají...
Nerudův verš Jakuba Říhy HANA ŠIMKOVÁ Kniha Nerudův verš Jakuba Říhy, člena Versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR, pojednává celek...
Pavel Jiráček (1955–2020) JIŘÍ TRÁVNÍČEK Kurnikšopa nějak brzo, Pavle… Vždyť pětašedesátka není žádný věk, navíc na takového chlapa. Nečekali jsme...

academia ceska literatura a nova media

Od druhé poloviny devadesátých let 20. století je literatura šířena nejen prostřednictvím tištěných a audiovizuálních médií, ale využívá zároveň bezbřehý a dynamicky se vyvíjející prostor internetu. Nové digitální technologie zasáhly jak do procesu tvorby literárního textu, tak do procesu jeho recepce – a nenechaly beze změny ani principy, podle nichž dosud fungovala literatura jako komplexní komunikační systém. V čem se liší způsob tvorby a zveřejnění literárního díla v podobě textu digitálního a tištěného? Jak se změnila pozice čtenáře v prostředí interaktivních médií? Je vztah české literatury k novým médiím v nadnárodním kontextu v něčem specifický? A jde skutečně o revoluční změny, nebo jen o obměny starších literárních forem přenesených do nového prostředí? Odpovědi na tyto i jiné otázky autor hledá během analýz literárních experimentů na českém internetu, při čtení českých literárních blogů i při výpravách do prostředí amatérských literárních fór. Pozornost věnuje rovněž způsobům, jimiž česká literatura šířená tiskem reagovala na přítomnost nových médií – ať už se záměrem prozkoumat nové způsoby komunikace prostřednictvím e-mailů či SMS, nebo se snahou podrobit vliv nových komunikačních technologií kritice pomocí konceptuálních postupů. V závěru autor shrnuje výsledky jednotlivých pozorování a definuje základní aspekty změn vzešlých z kontaktu digitální a literární kultury: rozpínání a restrukturace literárního systému daná zejména procesem demokratizace autorství; destabilizace textu, k níž vedou principy digitální textuality; vernakularizace literární kultury související s narůstající rolí amatérů v literární komunikaci.