Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Síla slunce a větru, takže o Slunci a větru
Můžete se podívat na pořad Devadesátka České televize na téma "Síla slunce a větru" odvysílaný 28. srpna 2020 z ondřejovské observatoře. Podívat se můžete na celý nebo si pod náhledovým obrázkem můžete vybrat jednotlivé rozhovory, včetně rozhovoru s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou.
Na čem pracujeme: Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující pokročilý model záření akrečního disku okolo černé díry a ukazují, že různé přístupy k modelování fyzikálních procesů mají na výsledné záření kruciální vliv. Budoucí pozorování by tak mohla umožnit určení přesnějších informací o černých dírách samotných.
Pod povrchem trpasličí planety Ceres se nachází kapalná voda
Trpasličí planeta Ceres – o které se dlouho předpokládalo, že se jedná o pustý kosmický kámen – je oceánským tělesem s rezervoáry vody pod svým povrchem. Vyplývá to z posledních výzkumů, které byly nedávno publikovány. Povrch této trpasličí planety byl studován s vysokým rozlišením sondou Dawn americké NASA. Přinášíme rozhovor s Dr. Petrem Scheirichem z Oddělení meziplanetární hmoty.
Pozorování Perseid pro veřejnost se vydařilo, děkujeme za vaši návštěvu
Kdo byl u nás na pozorování Perseid a nedozvěděl se všechno nebo kdo nebyl a chce o Perseidách něco vědět (jejich aktivita trvá až do 24. srpna), zde je chat otázek a odpovědí Pavla Suchana na ČT24Plus.
Letní škola zaměřená na družice GAIA a TESS - a vy se jí můžete zúčastnit online
Družice GAIA a TESS jsou v současné době bezesporu jedny z nejdůležitějších vesmírných misí zaměřených na výzkum hvězd a naší Galaxie. V Brně na Masarykově univerzitě právě probíhá letní škola za účasti 17 studentů z různých zemí světa zaměřená na zpracování dat z těchto dvou družic. Spolupořádající institucí je Astronomický ústav AV ČR a škola probíhá v rámci projektu ERASMUS+. Kvůli epidemii COVID-19 organizátoři byli nuceni vše uspořádat online. Je to nakonec výhoda, nejen pro odborníky, ale také pro veřejnost, přednášky si může poslechnout doslova každý.
Na observatoři v Tautenburgu (Německo) je stále funkční starší sourozenec Perkova dvoumetrového dalekohledu umístěného na observatoři v Ondřejově. Dalekohled byl pojmenován po optickém géniovi společnosti ZEISS Alfredu Jenschovi. Představujeme tímto partnerskou observatoř jako součást českého projektu PLATOSpec, který vede Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení.
Na čem pracujeme: Hvězdný vítr v planetárních mlhovinách
Planetární mlhoviny jsou vděčnými cíli amatérských pozorovatelů. Tyto kompaktní útvary nejčastěji připomínají „rozmazanou hvězdu“, už lepší amatérské dalekohledy ovšem ukáží roztodivné tvary s kulovou nebo bipolární symetrií. Jiří Kubát z ASU společně s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně studoval charakter hvězdného větru Slunci-podobné stálice ve stádiu, kdy se tato hvězda obklopuje planetární mlhovinou.
Astrostezka Říčany - komentované procházky 30.7. a 20.8.
Astrostezku v Říčanech vybudovalo Muzeum Říčany a je dobrým tipem na zajímavý výlet.
Nyní můžete využít komentované procházky s pracovníkem Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR docentem Michalem Švandou. Na letošní léto jsou připraveny dva termíny:
30. 7. 2020 od 16 do 18 h
20. 8. 2020 od 18 do 21 h
Pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci z 12. na 13. srpna
Chcete přespat pod širákem? Chcete se dívat na oblohu nad vámi? Chcete vidět meteory z nejznámějšího meteorického roje Perseidy? A chcete přitom slyšet výklad, na co se to vlastně díváte? Pak vás zveme vás na radarovou louku Ondřejovské hvězdárny.
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 12. srpen v 15 hodin středoevropského letního času (SELČ). Noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce po poslední čtvrti a bude tak rušit pozorování zejména slabých meteorů v druhé polovině noci. Přesto, že je výhodnější pozorovat Perseidy v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem meteorického roje vystoupá více na obzor a vidíme tak více meteorů, letos s ohledem na Měsíc bude vhodné začít s pozorováním hned po setmění. Pozorování má smysl i noc před a noc po maximu, ale meteory Perseid, i když stále v menším počtu, spatříme na obloze až do 24. srpna.
Na čem pracujeme: Historické zjasnění rentgenové dvojhvězdy s černou dírou KV UMa
KV UMa patří do skupiny tzv. nízkohmotnostních rentgenových dvojhvězd. Vojtěch Šimon z ASU se jejich studiem zabývá dlouhodobě. Ukazuje, že pro studium těchto objektů je nejen důležité získávat neustále nová, moderní a velmi kvalitní data, ale že neméně podstatné je využívat i historická pozorování, která jsou k dispozici v archívech pozorování různých hvězdáren. A to i ta, která jsou pořízena z dnešního pohledu historickou technologií – na fotografické desky. Tyto desky totiž hrají velmi důležitou roli při výzkumu dlouhodobé aktivity různých druhů objektů se silně proměnnou jasností, jako jsou třeba rentgenové dvojhvězdy.
Ptáte se nás, jestli budeme pořádat pozorování komety NEOWISE pro veřejnost
A nebudeme (a to asi víte, že se každý mimořádný úkaz na nebi snažíme veřejnosti zprostředkovat). Nejdřív byla kometa hodně nízko nad severním obzorem a tak nízký horizont pro pozorování na ondřejovské hvězdárně nemáme, nyní již kometa slábne a pozorovatelná je na večerní obloze spíše už jen triedry. Pouze mimo města ji lze ještě „vytušit“ pouhýma očima. Zároveň začíná také výrazně rušit Měsíc – 27. července byl v první čtvrti a 4. srpna bude v úplňku a pozorování výrazně zkomplikuje.
Dnes začal emeritní ředitel Astronomického ústavu a emeritní předseda a nynější čestný člen České astronomické společnosti 102. rok svého života. Narodil se 26. července 1919. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.
Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry. Více se dozvíte v tiskové zprávě právě vydané Evropskou kosmickou agenturou.
Tisková konference ESA k prvním výsledkům Solar Orbiteru
Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.
Dnes, 16. července 2020 ve 14 hodin proběhne tisková konference Evropské kosmické agentury, která představí první vědecká data a první snímky Slunce pořízené evropskou sondou Solar Orbiter. Sledujte živě na ESA Web TV: https://esawebtv.esa.int/.
Česká tisková zpráva je doprovodnou k tiskové konferenci ESA a představuje český podíl na sondě Solar Orbiter.
Podívejte se na kometu, která je vidět očima, právě teď je ten správný čas
Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) objevená 27. března 2020 průlet kolem Slunce přežila a teď nám dělá na obloze radost. Po 13 letech můžeme zase spatřit kometu očima. Chce to ale trochu přípravy. Musí být samozřejmě jasno, potřebujete tmavé místo s co nejmenším světelným znečištěním (jen tak si pořádně užijete pohled na její krásu i s kometárním chvostem) a především potřebujete velmi dobrý výhled k severu, protože kometa se nachází jen velmi nízko nad severním obzorem.
Na čem pracujeme: Určení pevnosti obyčejných chondritů z pozorování bolidové sítě
Vnitřní struktura planetek a meteoroidů patří mezi málo poznané vlastnosti těles meziplanetární hmoty. Zejména ty menší z nich, meteoroidy, jsou mimo oblast zájmu přímého průzkumu kosmickými sondami. Odborníci s Oddělení meziplanetární hmoty ASU ukazují, že moderní záznamy z automatických bolidových kamer v sobě uchovávají informaci o pevnosti materiálu takových těles.
Fotoreportáž z návštěvy předsedkyně Akademie věd na hvězdárně v Ondřejově
V rámci turné po pracovištích Akademie věd ČR navštívila předsedkyně Akademie věd ČR profesorka Eva Zažímalová 26. června 2020 hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde máme tři vědecká oddělení - Stelární, Sluneční a Oddělení meziplanetární hmoty. Součástí programu byla také tisková konference k dokončené modernizaci Perkova dalekohledu.
Na výstavě Cosmos Discovery na pražském Výstavišti Holešovice přibyl koutek výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, na kterém se náš ústav významně podílí. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy. Když se k tomu konala tisková konference, Reflex natočil 15timinutový rozhovor s Pavlem Suchanem z Astronomického ústavu AV ČR.
Naše hvězdárna se v Ladově kraji nachází a samozřejmě herní kartičky i razítko do nich dostanete i u nás během víkendových prohlídek v 10, 13 a 16 hodin. Kartičky jsou k dispozici také na info centrech v Ladově kraji, na obecních úřadech a dalších místech ze seznamu razítkovacích míst nebo si je můžete stáhnout z https://www.laduv-kraj.cz/letni-turisticka-razitkovaci-hra, kde jsou také podrobné informace. Hrajte ... a vyhrajte!
Od 1. července opět zahajujeme prohlídky pro veřejnost! Každou sobotu, neděli a o státních svátcích až do konce září, vždy v 10, 13 a 16 hodin začínají prohlídky pro veřejnost, které se konají za každého počasí.
Slavnostní rozloučení s žáky 9. třídy na hvězdárně
Je nám ctí i potěšením, že si Základní škola bratří Fričů v Ondřejově vybrala ve spolupráci s námi pro slavnostní rozloučení žáků 9. třídy prostředí naší hvězdárny - slavnostní schodiště "u lva". Řada z těchto žáků nám pomáhala např. při organizaci Dnů otevřených dveří a my jim za to moc děkujeme. A děkujeme i škole za skvělou spolupráci.
Perkův dalekohled je největší český přístroj používaný k astronomickému výzkumu od hvězdné fyziky po exoplanety. Během minulého roku proběhla velká modernizace, díky dotaci na přístrojové vybavení od Kanceláře Akademie věd. Během modernizace byla vyjmuta zrcadla z optické cesty ke spektrografům a nahrazena nejmodernější ok-togonální vláknovou optikou. Tato změna má za následek, že počet fotonů dopadajících do spektrografů a na CCD kamery je několikanásobně větší než v původní konfiguraci. Nyní je možné pozorování i málo jasných objektů. Navíc byla přidána zobrazovací ka-mera, díky které lze pořizovat přímé snímky vesmírných objektů. Tato modernizace otevírá nové obzory a nabízí českým astronomům přístroj, který obstojí v mezinárodním měřítku.
Na čem pracujeme: Poruchovost české rozvodné sítě při zvýšené sluneční aktivitě opět na scéně
Před rokem jsme psali o práci prokazující vliv zvýšené sluneční aktivity na zařízení v české rozvodné síti. Článek vzbudil zájem Dr. Didiera Mourenase, pracujícího pro francouzské Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku, a společně s Michalem Švandou, pracujícím i pro ASU, znovu analyzovali poskytnuté poruchové deníky jinou metodikou. Ukazují, že v některých případech lze vysledovat statisticky zvýšenou poruchovost zařízení rozvodné sítě záhy po prudkém zvýšení geomagnetické aktivity.
Můžete se podívat na pořad Devadesátka České televize na téma "Síla slunce a větru" odvysílaný 28. srpna 2020 z ondřejovské observatoře. Podívat se můžete na celý nebo si pod náhledovým obrázkem můžete vybrat jednotlivé rozhovory, včetně rozhovoru s vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslavem Bártou.
Na čem pracujeme: Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr
„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující pokročilý model záření akrečního disku okolo černé díry a ukazují, že různé přístupy k modelování fyzikálních procesů mají na výsledné záření kruciální vliv. Budoucí pozorování by tak mohla umožnit určení přesnějších informací o černých dírách samotných.
Pod povrchem trpasličí planety Ceres se nachází kapalná voda
Trpasličí planeta Ceres – o které se dlouho předpokládalo, že se jedná o pustý kosmický kámen – je oceánským tělesem s rezervoáry vody pod svým povrchem. Vyplývá to z posledních výzkumů, které byly nedávno publikovány. Povrch této trpasličí planety byl studován s vysokým rozlišením sondou Dawn americké NASA. Přinášíme rozhovor s Dr. Petrem Scheirichem z Oddělení meziplanetární hmoty.
Pozorování Perseid pro veřejnost se vydařilo, děkujeme za vaši návštěvu
Kdo byl u nás na pozorování Perseid a nedozvěděl se všechno nebo kdo nebyl a chce o Perseidách něco vědět (jejich aktivita trvá až do 24. srpna), zde je chat otázek a odpovědí Pavla Suchana na ČT24Plus.
Letní škola zaměřená na družice GAIA a TESS - a vy se jí můžete zúčastnit online
Družice GAIA a TESS jsou v současné době bezesporu jedny z nejdůležitějších vesmírných misí zaměřených na výzkum hvězd a naší Galaxie. V Brně na Masarykově univerzitě právě probíhá letní škola za účasti 17 studentů z různých zemí světa zaměřená na zpracování dat z těchto dvou družic. Spolupořádající institucí je Astronomický ústav AV ČR a škola probíhá v rámci projektu ERASMUS+. Kvůli epidemii COVID-19 organizátoři byli nuceni vše uspořádat online. Je to nakonec výhoda, nejen pro odborníky, ale také pro veřejnost, přednášky si může poslechnout doslova každý.
Na observatoři v Tautenburgu (Německo) je stále funkční starší sourozenec Perkova dvoumetrového dalekohledu umístěného na observatoři v Ondřejově. Dalekohled byl pojmenován po optickém géniovi společnosti ZEISS Alfredu Jenschovi. Představujeme tímto partnerskou observatoř jako součást českého projektu PLATOSpec, který vede Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení.
