Archiv aktualit

Absolutním vítězem Cen Nakladatelství Academia za rok 2019 se stala Katedrála viditelná a neviditelná Jany Maříkové-Kubkové a kolektivu. Obsahuje bezmála tisícovku stran, váží asi pět kilogramů a pracovaly na ní dvě desítky odborníků po dobu sedmi let. Křišťálovou plastiku z dílny výtvarníka Jana Exnara převzala editorka knihy z rukou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové v pátek 4. září 2020.

Ač to zní neuvěřitelně a většina lidí si toho ani nevšimne, i v Česku je celkem bohatá seismická aktivita. Citlivé přístroje ji zaznamenávají prakticky neustále. To obyvatelé Jižní Ameriky, Japonska či dalších regionů, ležících na hranici tektonických desek, si na podstatně silnější dennodenní otřesy už zvykli a nezřídka musejí čelit i ničivé demonstraci síly matky přírody. Christian Sippl z Geofyzikálního ústavu AV ČR, jeden ze dvou čerstvých držitelů grantu Evropské výzkumné rady (ERC), bude v rámci svého projektu monitorovat tisíce drobných zemětřesení, díky čemuž půjde vytipovat kritické lokality, kde by živel mohl udeřit příště.

Početnost netopýrů v Evropě se zvyšuje, a to zejména díky jejich ochraně na zimovištích a zákazu používání insekticidu DDT v zemědělství. Výrazně jich přibylo například v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhadují, že se jich tam vyskytují více než tři tisícovky. Přitom ještě v devadesátých letech v jeskyni zimovaly pouze desítky vrápenců malých a stovky netopýrů velkých.

Uspořádej kvodlibet, nebo zaplať pokutu, platilo v dávné minulosti. Vědecké kruhy byly neúprosné i ve 14. až 16. století. Díky vysokým nárokům však v různých koutech Evropy pravidelně vznikaly mimořádné přehlídky učenosti, na nichž se podílely významné osobnosti té doby, mimo jiné i mistr Jan Hus. Na výzkum kvodlibetů se nyní zaměří pětiletý projekt Oty Pavlíčka z Filosofického ústavu AV ČR, jednoho ze dvou nových držitelů startovního grantu Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši přesahující třicet milionů korun.

Dogma o tom, že receptory rostlinných hormonů cytokininů je třeba hledat pouze v nitru buněk, padlo. Vědci prokázali, že tyto receptory, které jsou nezbytné pro spuštění molekulárně-biologických pochodů v rostlině, se nacházejí také na buněčném povrchu. Na výzkumu se podílel Ústav experimentální botaniky AV ČR a jeho výsledky publikoval i prestižní časopis Nature Communications. Zjištění může být důležité pro oblast šlechtitelství.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová podepsala 18. srpna 2020 memorandum o spolupráci s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Domluvili se spolu na sdílení a využívání vědeckých poznatků v oblasti kultury, na možnosti společných výzkumných aktivit, zpracovávání expertíz, konzultacích a organizování odborných seminářů a konferencí.

V podzimních měsících je jedním z nejskloňovanějších pomocníků v boji s virózami vitamin C. Lidské tělo si ho neumí samo vyrobit, a tak ho přijímá nejčastěji z ovoce a zeleniny. Potřebuje ho však nejen pro správnou činnost imunitního systému, je nezbytný pro svaly, cévy, kosti i kůži. Nyní se ukázalo, že by mohl hrát významnou roli při léčbě vzácných druhů nádorů. K překvapivému objevu přispěli i vědci z Akademie věd ČR.

Nedaleko takzvané kobyliské zatáčky, kde se v květnu 1942 odehrál atentát na Reinharda Heydricha, se nachází vcelku nenápadná šedá novostavba. Uvnitř ale ukrývá vzácné duchovní bohatství. Přibližně 185 tisíc svazků knihovny Tomáše G. Masaryka a spolu s nimi i rozsáhlé osobní archivy obou prvních československých prezidentů. Instituce zároveň schraňuje písemnosti týkající se dějin Akademie věd ČR a jejích předchůdkyň. Badatelé a badatelky se věnují také současnému výzkumu a vydávání odborných studií a knih. Masarykův ústav a Archiv AV ČR navštívila 25. června 2020 v rámci série návštěv pracovišť předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Nový školní rok už klepe na dveře. Žáci si připravují penály i aktovky a uvažují, co je v hodinách výuky čeká. Budou si vyprávět fyzikální pohádky? A sledovat výbušné pokusy v chemii? Nebo kvůli celosvětové pandemii bude vše jinak? Aby kantoři udrželi pozornost svých svěřenců a přispěli k jejich zájmu o poznání – navíc letos ve ztížených podmínkách –, musejí se sami zdokonalovat. Do „školních lavic“ Letního vědeckého kempu tak i tento rok o prázdninách zasedli pedagogové z celé republiky a spolu s vědci a vědkyněmi z Akademie věd ČR objevovali bádání hravou formou.

Nanomateriály jsou hudbou budoucnosti. Jeden takový může pomoci při výrobě metanu a dalších paliv ze skleníkových plynů, například z oxidu uhličitého. Vedle toho některé krystaly hojně využívaného oxidu titaničitého umějí blikat jako světlušky. Přišla na to Eliška Materna Mikmeková z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR, která na výzkumu bílého prášku spolupracuje s americkými kolegy z Rutgers University.