Tereza Stöckelová se stala členkou Světové komise UNESCO pro etiku vědeckých znalostí a technologií

Tereza Stöckelová, která se dlouhodobě  věnuje zejména sociologii vědy, technologií a medicíny, se zapojila do práce poradního orgánu, jehož úkolem je „formulovat etické zásady pro různá témata z oblasti vědy a technologií“. COMEST je složena z 18 odbornic a odborníků z různých oborů.

Krátce po svém jmenování se Stöckelová podílela na stanovisku k současné pandemii COVID-19, v němž komise zdůrazňuje 11 zásadních etických otázek, které je třeba sledovat v globální perspektivě a bezodkladně na ně reagovat. Ty lze shrnout do následujících bodů:

1. Zdravotní a sociální politiky na národní i mezinárodní úrovni je třeba zakládat na dostupném vědeckém poznání, a brát přitom v potaz nejistoty a omezení, které vědění o novém patogenu aktuálně charakterizuje. To si vyžaduje interdisciplinární dialog mezi vědeckými, etickými a politickými aktéry.
2. Politiky, které nejsou založeny na dostupných vědeckých znalostech a postupech, jsou neetické.
3. Alokace zdrojů a posílení zdravotnických systémů musejí být vládní prioritou.
4. Obzvlášť důležité je brát v potaz zranitelnost jednotlivců související s chudobou, genderem, nemocí, ztrátou autonomie, stářím, postižením, etnicitou, uvězněním (trestanci), migrací a statusem uprchlíka.
5. Právo na zdraví může být zaručeno pouze naší povinností udržovat zdraví, a to na individuální i kolektivní úrovni.
6. Informace předkládané politiky, vědci, úřady a médii musí být včasné, přesné, jasné, úplné a transparentní.
7. Je třeba koordinovat mezinárodní snahy o nalezení léku a vakcíny na COVID-19 a formulovat sdílené porozumění procesům etického posuzování.
8. Naléhavost potřeby účinné terapie nesmí omezit požadavky na odpovědné výzkumné praktiky.
9. Digitální technologie (mobilní telefony, sociální média, umělá inteligence) mohou hrát důležitou roli při řešení pandemie, je však třeba respektovat lidská práva. Hodnoty soukromí a autonomie je třeba pečlivě vyvažovat s hodnotami bezpečí a bezpečnosti.
10. Extrémní opatření, jako je zavádění bariér mezi státy, komunitami a jedinci, nesmí narušit mezinárodní spolupráci v boji proti pandemii, ani podnítit a udržovat xenofobii a diskriminaci.
11. Pandemie ukazuje závislost mezi státy, která se projevuje například v dostupnosti prostředků pro diagnostické testy, ochranných pomůcek, plicních ventilátorů atd. Komise volá po mezinárodní spolupráci a solidaritě, namísto úzkého národního zájmu, s důrazem na odpovědnost bohatých zemí za pomoc chudým národům v době mezinárodní nouze v oblasti veřejného zdraví.

Celé stanovisko je k dispozici online.

V rámci struktury UNESCO působí také politoložka Zdenka Mansfeldová, vedoucí oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu AV ČR, a sice jako členka České komise pro UNESCO a vedoucí Sekce pro vzdělávání, vědu a informatiku. Tato komise, působící při českém Ministerstvu zahraničních věcí, je meziresortním koordinačním a poradním orgán vlády ve věcech týkajících se UNESCO.